ČECHMAN, Z. Tvorba základního simulačního 1D modelu jednoválcového vznětového motoru o zdvihovém objemu 1,6L [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudky

Posudek vedoucího

Beran, Martin

Pan Zdeněk Čechman se o zadané téma zajímal a pracoval na své práci průběžně, jak po teoretické stránce, tak po praktické. Konzultoval pravidelně a na připomínky vedoucího reagoval ve většině správně. Byť se i tak přes některá upozornění nevyhnul celé řadě nedostatků, především formálního charakteru. (zejména některé studentem použité výrazy neodpovídají zvyklostem technického textu) Oceňuji aktivní účast studenta při celé řadě měření a přípravných prací nutných pro získání potřebných dat jako vstupních informací do simulačního modelu motoru. Jako vedoucí taktéž oceňuji značné úsilí, které student vynaložil na sestavení a vyladění simulačního modelu s cílem dosáhnout výsledků odpovídajících referenčnímu motoru. Bohužel, celý postup a dosažené výsledky, tak jak je student prezentuje ve své práci neodpovídají vynaložené námaze. Je však potřeba podotknout, že pro úspěšné zvládnutí tohoto tématu je potřeba komplexní pochopení spalovacího motoru a jeho termodynamických dějů což se studentovi z větší části povedlo. Student také čerpal z cele řady především zahraniční literatury a odborných publikací, získané informace vhodně zpracoval a logicky uspořádal. Cíle práce byly splněny v plném rozsahu a práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Böhm, Michael

Bakalářskou práci pana Čechmana (v rozsahu 43 stran včetně úvodních stran) lze rozdělit na část teoretického základu a vlastní praktickou část s řešením zvolené problematiky. Rešeršní část se postupně věnuje experimentálním jednoválcovým jednotkám a následně možným software využívaných pro simulace a popis spalovacích motorů. Praktická část se věnuje tvorbě simulačního modelu v prostředí Diesel-RK, který není v ČR standartně využíván, avšak jeho velká jednoduchost přináší uživateli poměrně rychlou orientaci a zkracuje potřebný čas pro dosažení prvních výsledků. Tvorba modelu v tomto prostředí je pak velice zmatečně popsána. Autor v úvodu kapitoly 2 popisuje základní výpočetní parametry, ale ty jsou popsány jako mezivýpočty nebo výsledky. Není zde tedy popsán vůbec žádný vstupní parametr a není jasné, na základě čeho tedy model pracuje. Následující podkapitola je pak primárně přepisem rovnic ze simulačního prostředí, autor je do modelu sám nezadává. Z uvedených hodnot opět není jasné, které jsou nastavené v modelu, které autor měnil, nebo musí zadat atd. Výsledky simulace mají podobný trend oproti srovnávaným hodnotám. Jejich diferenci si však autor práce nevykládá zcela správně. První z možností uvádí různou mechanickou účinnost, což je správná úvaha. Zde se autor rozepisuje o větších mechanických ztrátách 8 válcového motoru oproti jednoválci, avšak křivky tomuto neodpovídají, neboť porovnávací moment dosahuje vyšších hodnot než výsledný moment a naopak je to tedy v rozporu s tímto předpokladem. Taktéž není možné jednoznačně říci, že zjednodušený model výpočtu přestupu tepla bude mít naopak více negativní vliv, neboť častěji se lze setkat, že zjednodušené modely hlavně u přestupů tepla modely nadhodnocují. V práci autor také využívá nepřesné nebo nestandartní pojmy. „Modul úniku spalin“ je správně profuk plynů pístními kroužky. „délka ojnice pístu“ je pouze délka ojnice. Otevírací křivka je správně zdvihová křivka atd. Zobrazený 3D scan v práci je poměrně v surové podobě a určitě bylo třeba provést další kroky pro tvorbu finálního modelu, který v práci není zobrazen. Závěr práce je pak chybně psán v 1. osobě, a působí spíše jako souhrn pocitů autora, než jako technické shrnutí práce. Zpracováním jakékoliv problematiky autoři často získají nové zkušenosti a hlubší pochopení, to však není vhodné uvádět jako výsledek práce. Závěr tedy se nevyjadřuje vůbec k výsledkům práce a více je nehodnotí a nesnaží se z nich získat nějaké závěry, ale je to osobní souhrn práce autora. Práce jako celek je však logicky členěna, jazyk práce je na průměrné úrovni. Práce s literaturou taktéž vykazuje chyby, rešerše nevychází z mnoha zdrojů a některé odstavce nebo celé kapitoly jsou brány pouze z jednoho zdroje. Nejedná se tak o kritickou rešerši, ale pouze o výtah z několika zdrojů. Cíle práce jsou však splněny. Student prokázal znalosti a schopnosti potřebné pro vypracování závěrečné práce a hodnotím ji celkově jako průměrnou s celkovým hodnocení C – dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii D
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 165878