ŠULGANOVÁ, L. NOVÝ ŽIVOT PRO MĚSTSKÝ PIVOVAR [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Urbanistický koncept proměny provozních prostor mezi budovami pivovaru na veřejná prostranství je v zásadě správný, chybí ale širší provázání s urbanistickou strukturou centra města. Navržené řešení se zúžilo jen na omezenou část areálu pivovaru, zaměřuje se na parkování, základní obsluhu transformovaných objektů s kulturní funkcí a kultivaci uvolněných prostorů většinou po asanacích nevhodných přístavků a nefunkčních provozních objektů. Architektonické řešení nově vymezeného kulturního areálu se soustřeďuje na zhodnocení potenciálu stavební struktury objektů většinou náročnější přestavbou, dispoziční vestavbou pro nové kulturní společenské funkce. Umístění divadla, tanečního sálu i dalších kulturních aktivit je logické, vychází z objektivních potřeb města. V konkrétních řešeních úprav vnějšího vzhledu industriálních budov návrh resignuje na zachovalou stavební kulturu budov pivovaru. Navržené snadnější řešení překrytím kovovými sítěmi pro popínavou zeleň schová mnohdy i hodnotné charakteristické fragmenty historických industriálních budov pivovaru. Zvolené vyjadřovací formy, doplňkové ocelové konstrukce, kiosky, plachtové přístřešky i mobiliář dotvářející ráz nově vznikajících veřejných prostorů charakterizují festivalové prostředí a velkou návštěvnost mnoha aktivit. Každodennost využívání často nákladně udržovaných prostranství ale taková nemusí být. Výsledná presentace diplomové práce je strohá až schématická, dobře míněné motivy řešení se vytrácí v jednotlivostech.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Rodinné i zdravotní podmínky limitovaly využívání vymezeného času na práci. Nekomfortní podmínky konzultací on-line zejména v začátku koncepční práce vedly k urychlenému hledání snadných nekomplikovaných řešení, k nedůslednosti a schematičnosti. |
Koncepční a teoretické zdůvodnění předložené práce: Návrhová část pracuje s koncepcí navrácení života do areálu pivovaru, a to primárně formou kulturního vyžití, sekundárně oživením vaření piva samotného. Autorka návrhu vychází z aktuálních potřeb města Vyškov – stávající absence kulturního prostoru. Hlubší teoretické zdůvodnění práce nenabízí. Analytická část je velmi kusá. Urbanistické řešení je lapidárního, až skromného charakteru. Autorka pevnou rukou odstraňuje většinu, v rámci areálu, menších staveb. Míra intervence by stála za větší úvahovou bilanci a transparentní odůvodnění. Těmito zásahy dojde k zachování a vyzdvihnutí budovy stávajícího pivovaru a kvasírny/stáčírny. Vnitřní organizace areálu působí rozpačitým dojmem. Architektonické řešení se opírá o fúzi rehabilitace původních, historických cenných objektů a aktualizaci architektonického výrazu budovy kvasírny/stáčírny. Sanace menších objektů, jež už ztratily svůj význam a původní využití, je koncipována poměrně logicky. Autorka návrhu kulturního centra v budově bývalé kvasírny/stáčírny značnými dispozičními zásahy velmi ambiciózně vsazuje do 1.PP provoz divadla, do 1.NP taneční sál a do 2.NP sál baletní a využívá tak stávajících převýšených prostor. Výraz fasády bude při uvažovaném popínavém porostu působit monolitickým dojmem. K úvaze ponechávám otázku, zda-li při míře novodobých architektonických zásahů a rekonverzi vnitřních prostor nepředstavuje zachování budovy kvasírny příliš velký kompromis, ať už z hlediska provozního či ekonomického a to i vzhledem k zachování hodnotných prostor interiéru. Návrh exteriéru vytváří příjemné venkovní posezení. Řešení povrchů bylo zohledněno pouze v ideové rovině, pozitivně hodnotím výběr materiálových referencí. Obnova samotného pivovaru bohužel není součástí návrhu. Navrhované provozní řešení celého areálu viditelně osciluje okolo potřeby zajištění dostatečného počtu parkovacích míst. Provozní řešení divadla a tanečních sálů je řešeno veskrze správně. V dispozicích se však vyskytují mnohá hluchá místa, jejichž účel je nejasný – například široké schodiště ústící do úzkých dveří nebo okna tanečního sálu směřující pouze na střechu s asfaltovými pásy. Technicko konstrukční řešení se opírá o původní stavbu – nosné železobetonové konstrukce zůstávají veskrze stávající, nástavba je řešena z páleného keramického zdiva. Střecha je řešena přiznanými příhradovými ocelovými vazníky. Větší pozornost by si zasloužilo detailní řešení kovové fasádní konstrukce pro účely popínavých rostlin a to zejména z důvodu vysokého vyložení v návaznosti na povětrnostní podmínky. Formální úroveň hodnotím jako dostačující. Celková úroveň grafické prezentace návrhu je velmi nekonzistentní a neuspořádaná.
eVSKP id 167740