SIKORA, O. Automobilové sběrnice v prostředí MATLAB Simulink [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Ondřej Sikora se v průběhu dvou semestrů zabýval tématikou automobilových sběrnic a jejich použitím v prostředí MATLAB Simulink. Student v průběhu semestru docházel na pravidelné konzultace. Na konzultace přicházel připravený, jenom bych snad vytknul nedostatek vlastní iniciativy při tvorbě demonstrátoru, který by jasně ukázal, že student dokáže teoretické znalosti prakticky aplikovat. Celkový rozsah odevzdané práce je spíš na spodní hranici doporučené pro diplomové práce. I když oproti semestrální práci došlo k rozšíření popisu samotné implementace, tak se stále převážná část práce zabývá rešerší problematiky automobilových sítí. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. V některých částech práce není zcela srozumitelně vyjádřena myšlenka, kterou se student snaží sdělit. Uspořádání blokových diagramů není úplně přehledné a některé obrázky a grafy působí poněkud stroze (viz. Obr 7.11). Práce podle mého názoru končí poněkud náhle kapitolou popisující čelní panel zařízení. V práci chybí kapitola, která by jasným a konkrétním způsobem popsala a zhodnotila fungování celého vytvořeného komunikačního řetězce a využitelnost dosažených výsledků. Systém pro odhalování plagiátů theses u této práce odhalil 2.8% podobnost s jinou bakalářskou prací. Po ruční kontrole bylo zjištěno, že student Sikora skutečně ve své práci parafrázoval text jiného studenta. I když se v tomto případě nejedná o 100 % shodu a s největší pravděpodobností se tak nejedná vyloženě o plagiát, tak je podobnost textu nezpochybnitelná. Co považuji za větší prohřešek je to, že tato práce není uvedena v seznamu literatury (Štěpán Zouhar – 2017). Tomuto problému bylo možné se snadno vyhnout tím, že by student těchto pár odrážek o detekci chyb popsal vlastními slovy, ale místo toho text upravil tak, aby nebyl vyloženě stejný. Nalezená shoda není jediným nepřiznaným zdrojem, který student použil k realizaci své práce. Po otevření kódu pro STM desku byla nalezena jasná inspirace video návodem controllerstech.com. Samotné použití tohoto zdroje by samozřejmě nebylo považováno za špatné, pokud by to bylo někde v práci přiznáno. Někdo jiný si dal velkou práci s tím, aby vytvořil srozumitelný návod, jak realizovat CAN komunikaci na mikročipu a myslím si, že by si za svou činnost zasloužil uznání alespoň ve formě odkazu na článek. Vzhledem víše popsaným nedostatkům a zapření některých použitých zdrojů (které poněkud snižují vlastní podíl studenta na odevzdané práci), musím své původní hodnocení C (dobře) snížit na stupeň D (uspokojivě) 60b.
Pan Ondřej Sikora vypracoval diplomovou práci na téma: Automobilové sběrnice v prostředí MATLAB Simulink. Zadání diplomové práce lze považovat z odborného hlediska za průměrně náročné, ale je náročné na čas, který je nutný vynaložit na proniknutí do problematiky sběrnic používaných v automobilovém průmyslu. Práce je rozdělena na dvě části. V první části textu student uvádí detailní rešerši aktuálně používaných sběrnic v automobilovém průmyslu. Zejména se zaměřil na nejpoužívanější sběrnice typu LIN a CAN, které jsou zde velice podrobně popsány. Tato část je přehledně sepsána, doplněna řadou vysvětlujících obrázků a vyskytuje se v ní minimum překlepů a chyb. Pouze v obr. 3.7 jsou při definici délky dat v CAN data frame zaměněny bajty za bity. Student velmi dobře pracuje s literaturou, kterou musel nastudovat pro sepsání detailní rešerše. Bohužel jako problematické se mi jeví, že tato část rozsahově zabírá 60 % z relativně krátkého textu diplomové práce (celkem 49 stran), a přitom pokrývá jen první bod zadání. Druhou část textu student zaměřuje na prezentaci vlastní činnosti provedené při implementaci sběrnice CAN a řešení ostatních bodů zadání. Student realizoval propojení několika zařízení, které umožňují předávání dat z enkodéru po sběrnici CAN mezi STM kitem Nucleo F664RE a prostředím MATLAB. Je škoda, že autor nepřistoupil k prezentaci vynaloženého úsilí při řešení ostatních bodů zadání stejně pečlivě, jako k části zabývající se rešerší sběrnic. Praktická část diplomové práce je zpracována velmi minimalisticky pouze na 17 stranách (str. 43-59). Popis vlastního řešení by si zasloužil stejný ne-li větší prostor než uvedená rešerše. Z uvedeného důvodu se mi jako problematický jeví přístup, který student zaujal k řešení třetího bodu zadání zabývajícího se tvorbou databázového souboru. V textové části je tomuto bodu věnována jen jedna jediná věta na straně 46. Dle přiložených souborů pro MATLAB/Simulink se zdá, že tvorba databázového souboru nemusela být nutně potřeba pro zprovoznění komunikace po CAN nebo bylo možno jeho tvorbu nějak způsobem obejít. Bohužel se o této skutečnosti v textu práce nic nepíše. Vzhledem k objemu studentem provedených prací a strohému popisu praktické realizace v textu práce se mi absence této kapitoly jeví jako nerozumná, a dle mého názoru snižuje celkovou úroveň diplomové práce. Tvorba databázových souborů a následná práce s nimi je podstatnou a nedílnou součástí implementace sběrnicemi v současné době, a proto by neměla být ignorována. Na druhou stranu, za zdařilou a přínosnou považuji část zabývající se zachycením komunikace na CAN sběrnici pomocí osciloskopu pro specifický případ, kdy dochází k Bit Stuffingu. I přes zmíněné nedostatky, které se vyskytují v části popisující realizaci sběrnice CAN, lze považovat zadání za splněné. Student při jeho plnění uspokojivě pronikl do problematiky implementace sběrnic pro automobilový průmysl. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením D, 65 bodů.
eVSKP id 151852