BLAŽEK, M. Určení technologie lisování plechového dílu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.

Posudek vedoucího

Zouhar, Jan

Předložená práce splňuje všechny body zadání a formální náležitosti v dostatečné míře. Autor při vypracování práce pracoval zcela samostatně pouze ve spolupráci s podnikem PWO Unitools. V práci je zřejmé značné ovlivnění praktickými zkušenostmi a použitými postupy. To se také projevuje do stylu práce, který je spíše popisný, bez hlubší literární rešerže. Využité postupy jsou vhodné pro daný model nevztahující se na obecná pravidla kompenzace odpružení v CAD. V práci je mnoho stylistických a terminologických chyb.

Posudek oponenta

Kopřiva, Miloslav

Pro řešení zadané problematiky diplomant využil i počítačovou simulaci. V teoretické části problematiku řešeného problému student nastínil v základním hloubce problému. V diplomní práci není podrobněji řešena problematika volby vhodného tvářecího stroje pro technologie tažení. Podstatný vliv při komplexním řešení problému tažení sehrává problematika tribologie. Tento vliv je zachován i při malých tažných rychlostech nástroje, ne však tak podstatně jako u klasického tváření. Tento vliv student zanedbává s ohledem na malou tvářecí rychlost. V úvodu diplomní práce student popisuje činnosti ve firmě s kterou spolupracoval při řešení problému příliš rozsáhle a většina fakt zde uvedených nemá vazbu na téma diplomního úkolu. Úvod práce pak vyznívá spíše jako reklama firmy, kde student s využitím firemního software diplomní práci v kapitole simulace zpracovával. V práci se vyskytují gramatické chyby (např. list 54 vyplívá). Styl práce není psán v některých pasážích technickou češtinou, ale obecnou hovorovou češtinou (např. list 13 "vývojoví specialisti se pustí do navrhování"). Práce neobsahuje celkovou koncepci koncepci tvářecího nástroje jen, ověření činných ploch počítačovou simulací. Není uveden ani nákres vazby činných ploch na další důležité části nástroje. Diplomant ve své práci uvádí některá tvrzení, která nelze jednoznačně potvrdit např. uvádí na listu 28 nahoře, že „firma AutoForm je jednoznačně vedoucím dodavatelem software pro simulaci hlubokého tažení plechu“. Diplomant opomíjí např. možnost využití univerzálních software pracující metodou FEM ( např. ANSYS, využívaný na naší fakultě ), které obecně disponují možností ještě širšího spektra výstupů postprocesingu pro danou oblast řešené problematiky. Nedostatkem zadávaných dat počítačové simulace řešeného problému je skutečnost, že student ve fázi zadávání vstupů v preprocessingu pro simulaci nepoužil materiálová data polotovaru, který bude tvářen nebo jeho ekvivalent. Použil pouze materiál podobný z databáze použitého software. Diplomant konkrétně neuvedl rozdíly mezi oběma materiály. Za podklad pro vyhodnocení tvářeného materiálu diplomant použil výsledky trhací zkoušky, která byla provedena. Toto je sice jeden ze stěžejních faktorů, ale nezahrnuje všechny podstatné vlivy nutné pro vyhodnocení tvařitelnosti materiálu. Diplomant uvedl, že materiály se liší v „přijatelném rozmezí“, toto není relevantní vyhodnocení, bylo by vhodné rozdíly specifikovat. Výsledky simulace při takovém zadání preprocessingu v praxi potom neodpovídají výsledku zkušebního provozu. Toto potvrdilo i měření ověřovací součásti, která byly posléze vyrobena, kdy student následně popisuje nutnosti úprav na zkušebním nástroji. Také vyjádření diplomanta, že (list 52) „měření ukázalo nějaké odchylky ve střední části součásti“ by bylo vhodné blíže specifikovat a zobrazit i tabulkovou formou a ne pouze grafickým výstupem. Zadáním pouze podobného materiálu pro počítačovou simulaci je zpochybněn přínos celé simulace. Vlastní diplomní práce se svým zpracováním v oblasti simulace blíží spíše aplikaci manuálu výpočtového software na konkrétní tvářenec. V diplomní práci není detailně uveden navržený technologický postup výroby tvářence. V závěru diplomant navrhl standardně využívané úpravy nástroje, vytvořeného jako výstup z postrocessingu, nutné k dosažení kvalitního tvářence.

eVSKP id 37920