GROLIG, O. Software pro řízení filtračního zařízení Inteq II [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pan Ing. Ondřej Grolig se ve své bakalářské práci zabýval řízením filtračního zařízení Inteq II pro snižování množství oxidu dusíku, které bylo vyvinuto na strojní fakultě VUT v Brně. Bakalářská práce nenavazovala na předchozí semestrální práci. Pan Ing. Grolig pracoval samostatně, konzultací prakticky nevyužíval. Pracoval iniciativně a svědomitě. Prokázal schopnost práce s technickou literaturou. Zadání práce považuji za splněné ve všech bodech. Práci mu stěžoval problematický přístup k technologii, k níž se prakticky dostal až v průběhu semestru. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji hodnotit bakalářskou práci pana Ing. Ondřeje Groliga známkou velmi dobře (B/82 bodů).
Zadání předložené bakalářské práce je napsáno poměrně vágně, ve zkratce „navrhnout, implementovat a ověřit řídicí systém pro technologii experimentálního filtračního zařízení. To by se dalo pojmout jako vytvoření funkčních popisů, PLC řízení, regulace technologických proměnných v procesu a HMI vizualizace a ovládání. Takový úkol by zdaleka přesahoval požadavky na bakalářskou práci. Upřesnění zadání vychází z toho, čím se student reálně zabýval. Základem pro návrh řízení je popis technologie a funkcí jednotlivých snímačů a pohonů. Tady bych důrazně vytkl panu Groligovi technologické schéma, které, ač je ideovým vodítkem čtenáře, je miniaturní a téměř nečitelné. Pro vlastní procesní řízení navrhl student PLC ADiS od české firmy AMiT. Navrhl hardwarovou konfiguraci a dobře ji popsal. Pro řešení uživatelského software zvolil koncepci krokového tj. sekvenčního řízení. Kroky probíhají v rámci několika provozních režimů, jako je „nájezd“, „chod“, „odstavení“ apod. Tato filozofie dělá program přehledným a srozumitelným. V rámci „nájezdu“ zařízení je řešena „připravenost“, ve které mně chybí kontrola koncových spínačů uzavíracích armatur. Pro řešení kroků a funkcí programu používá student v maximální míře parametrizovatelné funkční bloky, což opět lze jen chválit. Za tím účelem musel zvládnout programování ve strukturovaném textu, ve kterém je celý program napsán. V této fázi práce bych jako čtenář i zákazník uvítal grafický diagram přechodů mezi stavy, ve kterých se může zařízení nacházet (připravenost, nájezd, chod,.atd.). Jak jsem uvedl výše, systém řízení filtračního zařízení zahrnuje i několik regulačních obvodů. Jejich řešení by vydalo na samostatnou bakalářskou práci. Proto mohlo být ze zadání vyčleněno, a v hodnocení je nezohledňuji.. Nicméně student se snažil i tuto část řízení zvládnout a na čtyřech stranách popsat jako ladění PI regulátoru, což nepůsobí vůbec přesvědčivě. Podobnou snahu naznačil pan Grolik u vizualizace a ovládání HMI se systémem ControlWeb. Tyto snahy, vzhledem k rozsahu zadání, studentovi nevytýkám. Práce vyžadovala nastudování vývojového prostředí a vytváření kódu ve strukturovaném textu ST a také forem a standardů technologických programových aplikací. Zde je zřetelný i vliv zkušeného konzultanta, což svědčí o snaze studenta dosáhnout dobré úrovně řešení. Za hlavní nedostatky považuji slabou obrázkovou dokumentaci (vývojové diagramy, sekvenční vazby mezi funkčními bloky, apod.) a také množství překlepů. Student splnil požadavky zadání a prokázal schopnosti stát se bakalářem v oboru automatizace
eVSKP id 73437