KORFANTOVÁ, S. Využití mikrokalorimetrických technik při studiu stresové adaptace mikroorganismů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.
Studentka Stanislava Korfantová zpracovala bakalářskou práci na téma, které zapadá do jedné velké oblasti výzkumu a několika projektů řešených na FCH VUT v Brně týkající se produkce a charakterizace polyhydroxyalkanoátů (PHA). Podílela se na dílčím tématu ohledně studia stresové adaptace bakteriálního kmene Halomonas halophila na nižší salinitu média v prostředí kyseliny levulové. Metodicky se zaměřila na sledování metabolismu bakterií pomocí mikrokalorimetrie a také využila standardně používané doplňkové metody pro charakterizaci připravených vzorků. Studentka projevila schopnost samostatné práce v laboratoři a také při zpracování textové části práce. Zajímala se, jak zapadají výsledky její experimentální činnosti do aktuálně řešených výzkumných projektů daného tématu. Stanovené cíle bakalářské práce byly splněny, studentka vhodně zpracovala naměřená data a doplnila zcela dostačující diskuzí. Doporučuji proto její bakalářskou práci k obhajobě s hodnocením A, výborně.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A |
Studentka Stanislava Korfantová se ve své bakalářské práci věnuje využití mikrokalorimetrických technik při studiu stresové adaptace mikroorganismů, konkrétně divokého kmene Halomonas halophila a kmene Halomonas halophila adaptovaného na nižší salinitu v prostředí kyseliny levulové. Práce zcela splňuje požadavky zadání. Teoretická část práce, která je velmi pěkně logicky a obsahově zpracovaná, završila kvalitně sepsanou kapitolou současný stav řešené problematiky obsahující články, kde je mikrokalorimetrie využívána ke zkoumání bakterií v suspenzích. V experimentální části pak studentka porovnává u jednotlivých bakteriálních kmenů inhibiční vliv kyseliny levulové při různých koncentrací prostřednictvím měření optické hustoty a metabolické aktivity pomocí spektrofotometrie a mikrokalorimetrie. Studentka správně zmiňuje známý protektivní efekt polyhydroxyalkanoátů a stanovuje jeho obsah v jednotlivých biomasách. Experimenty jsou navrženy a popsány velmi přehledně, kvalita zpracování jejich výsledků je vysoká. Nicméně pro čtenáře je rozdělení naměřených dat týkajících se obou kmenů do jednotlivých kapitol velmi nešťastné, jelikož musí neustále listovat a dohledávat příslušné grafy na různých stranách. Rovněž bych doporučila provázání naměřených hodnot (viz tab. 1 a tab. 2) optických hustot a obsahu PHB s výsledky z mikrokalorimetrie, kdy čtenář netuší, které měření odpovídá konkrétní kultivaci. Také je škoda, že studentka nevyužila výborné zdroje z teoretické části a nepokusila se oddiskutovat získaná data do větší hloubky než jen okomentováním, jak to vyšlo. Závěry jsou pak formulovány jasně a přehledně.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 139081