BAKLÍK, R. Analýza měření PID degradace FV modulů na bázi křemíku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.

Posudky

Posudek vedoucího

Hylský, Josef

Pan Radim Baklík začal řešit téma diplomové práce poněkud netradičně a to až v polovině zimního semestru, kdy byl nucen změnit jeho zadání týkajících se CIGS článků a to z důvodu nemožné realizace vzorků plynoucí z problémů přístrojového a materiálového vybavení na fakultě. Nicméně za tyto komplikace student nemohl. Na první schůzce bylo prodiskutováno a navrženo nové téma plně realizovatelné na ústavu UETE. Student začal velmi aktivně a to vytvořením softwaru pro automatický odečet hodnot proudů z měřicího přístroje v zadaných intervalech. Následně zrealizoval pracoviště pro degradaci a regeneraci FV modulů. V určených časových intervalech na degradovaném modulu proměřil VA – charakteristiky a vytvořil snímky z elektroluminiscence. Ze získaných výsledků vyhodnotil úroveň PID degradace. V dalším kroku připravil měření pro degradaci a regeneraci FV minimodulu při zvýšené teplotě. Chtěl bych zde vyzdvihnout studentovu samostatnost při přípravě pracovišť a samotném měření. Naopak musím velice kriticky poukázat na formální zpracování a interpretaci výsledků. Teoretická část by zasluhovala rozsáhlejší zpracování problematiky PID degradace, která je hlavní podstatou diplomové práce. Formulování informací v jednotlivých kapitolách, kvalita obrázků a vyhodnocení výsledků nedosahuje očekávané úrovně. Tím si student kazí nadměrné úsilí, které do své práce během semestru vložil. Výše zmíněné nedostatky se podepsaly na výsledné kvalitě práce, která mohla být zpracována pečlivěji. I přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě. Práci pana Bc. Radima Baklíka hodnotím stupněm C, 75b

Navrhovaná známka
C
Body
75

Posudek oponenta

Strachala, Dávid

Student Radim Baklík se ve své diplomové práci zabývá problematikou diagnostiky a analýzy fotovoltaických modulů podléhajících potenciálově indukované degradaci, zkráceně PID. V teoretické části práce popisuje fotovoltaický jev, výrobu fotovoltaických článků a modulů spolu s nejčastěji se vyskytujícími defekty ve strukturách článků. V závěrečné části teoretického rozboru popisuje vznik, projevy a detekci potenciálově indukované degradace. V rámci praktické části student sestrojil automatizované pracoviště pro určení svodových proudů při degradaci a regeneraci PID postiženého modulu, provedl další experimenty urychlující průběh degradace a měřením získané poznatky vyhodnotil. K předkládané práci mám několik připomínek. V teoretické části se vyskytují nadbytečné informace nesouvisející s tématem práce. Místo kapitol zabývajících se výrobou křemíku, popisem fotovoltaických článků druhé a třetí generace, bych ocenil detailnější rozbor PID degradace a možností jeho detekce. V textu se dále vyskytuje pár nepřesností. PID se netýká jen křemíkových FV modulů, ale i modulů z materiálu CdTe a jiných. Fill Factor neudává „velikost závislosti změny proudu na napětí“ fotovoltaického článku, ale poměr mezi maximálním výkonem a výkonem daným zkratovým proudem a napětím naprázdno. V kapitolách 2.3.2 a 2.4 se opakují informace o objevu fotovoltaického jevu. V textu se místy objevují gramatické chyby a nespisovné výrazy. Z formálního hlediska lze práci vytknout nepřesné odkazování na obrázky a chybějící vysvětlení použitých proměnných u rovnic na str. 13. Některé, zřejmě převzaté informace, nejsou řádně citovány. Zajímavá je citace [30] na str. 18 týkající se polymerních modulů odkazující se na práci zabývající se socioekonomickou situací ve Vietnamu. Nepodařilo se mi sice přečíst celou knihu, jsem však poněkud skeptický k tomu, že se tam udávána informace objevuje. Zřejmě došlo k nechtěné záměně zdrojů. Po grafické stránce je práce uspokojivá. Těžiště práce se nachází v praktické části. Oceňuji, že student zrealizoval automatizované pracoviště na detekci svodových proudů při degradaci a regeneraci PID zasažených modulů, provedl časově náročné měření a vyhodnotil tuto nepříliš používanou metodu k identifikaci PID. Zajímavý je rovněž experiment popisující vliv teploty na rychlost degradace zasažených modulů. Vyhodnocení získaných dat by možná zasloužilo obsáhlejší komentář, zadání diplomové práce bylo nicméně splněno. I přes uvedené nedostatky práci hodnotím stupněm C – 70 b. a doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
C
Body
70

Otázky

eVSKP id 103260