PAGÁČOVÁ, L. Bioimpedanční měření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Studentka Lenka Pagáčová měla za úkol prostudovat metody pro měření složení lidského těla, konkrétně obsahu tuku a vody v lidském těle pomocí bioelektrické impedanční analýzy. V rámci této části práce se seznámila s principy snímání, algoritmy používanými pro přepočet naměřených hodnot a s komerčními přístroji, které se pro bioimpedanci používají. V realizační části navrhla zapojení, které pomocí sestaveného software pro řídicí mikrokontrolér automaticky proměří impedanci mezi končetinami a vypočte a zobrazí hodnoty složení těla. V průběhu řešení byl po domluvě upraven, resp. vypuštěn bod 2 zadání, a to z důvodu měření přímo na respondentech. Studentka k řešení přistupovala aktivně a samostatně, navržené obvodové řešení po částech testovala, odladila i software pro zvolený mikrokontrolér. Během řešení nastaly problémy s měřením na všech původně zvolených frekvencích, proto byl počet měřených frekvencí omezen, což vedlo též k omezeným možnostem porovnání s komerčním zařízením. Po formální stránce nemám k práci výhrady, pouze upozorním na zdroj [31], kde byly v rozporu s citační normou uvedeny tituly. Studentka Lenka Pagáčová splnila zadání bakalářské práce, práci navrhuji hodnotit známkou „velmi dobře“ / B.
Cílem práce slečny Pagáčové bylo prostudovat metody měření podílu tuku a vody v lidském těle pomocí bioimpedance. Této problematice se věnují první čtyři kapitoly práce. Tato teoretická část je napsána nešťastným způsobem, kde relativně nepodstatné informace jsou zbytečně rozepsány (například na straně 19 rozepsané hodnoty viscerálního tuku). Kapitola 2 - Základní veličiny mohla být začleněná do kapitoly 3. Tato kapitola obsahuje podkapitolu Ohmův zákon, který není fyzikální veličina a rovněž definice frekvence není přesná ani na dostatečné technické úrovni, potřebnou pro tento druh práce! Jako zdroj informací pro tuto kapitolu by bylo vhodnější použít učebnici fyziky. Kapitola 3 obsahuje několik ilustrací, které jsou zbytečné nebo zavádějící, zejména obrázky 3.5 a 3.6, kde znázorněné zapojení elektrod není selektivní vůči znázorněné svalovině. V kapitole 4 jsou u přístrojů uváděny pouze jména firem (Tanita), které je vyrábějí, nikoli konkrétní typy přístrojů. Kapitola obsahuje další neodborné výrazy jako „použitie rentgenových lúčov...pre výrobu snímku vnútri tela“ nebo „magnetická rezonancia je prístroj...“. MR je fyzikální jev, přístrojem může být například skener nebo tomograf. Vlastnímu návrhu a realizaci se studentka věnovala v kapitole 5 a 6. Kapitola 5 má nelogické členění na podkapitoly „návrh“ (obsahující blokové schéma) a podkapitolu „popis blokovej schémy“. V kapitole 6.1 nejsou uvedeny periferie, zejména AD převodník a vstupně výstupní programovatelné porty, mikrokontroleru ATmega jako důvod vjeho výběru. Ty by asi měli být rozhodující a až v další řadě možnost jeho programování v OSX a další. Schéma zapojení na obr. 6.2 neodpovídá normě, zbytečně zmatečný je potom i popis výpočtu frekvence generátoru, který na toto schéma odkazuje. LM348 je označení operačního zesilovače, nikoli pouzdra součástky. Z toho také pramení chybné tvrzení, že zapojení precizního usměrňovače je v tomto pouzdře obsaženo (kapitola 6.5). Potom by nebylo nutné realizovat zapojení z obrázku 6.6. Jako chaotický lze označit i popis zapojení relé v kapitole 6.6. Základní princip měření - teorie o napěťovém děliči, by si ale zasloužil nějakým způsobem zvýraznit, možná měl být součástí kapitoly 3. Tento odstavec je totiž stěžejní pro zvolenou metodu měření. Díky tomu je referenční odpor v jedné podkapitole označen 2x jinak, což je mírně chaotické. K návrhu vlastního přístroje (podkapitoly 6.4 a 6.5 a následně celkového realizovaného zapojení - příloha B nemám vážnější výtku. Popis softwarové realizace je v pořádku. Jedinou výtku mám k vývojovému diagramu řídícího SW, kde chybí blok pro měření potřebných hodnot impedance, ale přechází přímo k výpočtu. Z diskuze plyne, že bylo provedeno měření na frekvenci 50 kHz a dobře diskutovány jsou i dosažené výsledky a limitace celého systému. Po formální stránce je v celé práci podstatná část obrázků převzata, citace ovšem chybí. Obrázek 6.5 je ve špatném rozlišení. Zdroje nejsou citovány dle normy, zejména odkazy na webové stránky. Celá práce vykazuje v desítkách případů hrubou neúctu k slovenskému jazyku. Výrazné formální nedostatky a netechnické vyjadřování v této práci bohužel výrazně převýšili zdařilou realizaci samotného přístroje a proto práci hodnotím D uspokojivě / 68 bodů.
eVSKP id 84373