PODR, M. Návrh stereo audio výkonového zesilovače ve třídě AB [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Úkolem studenta bylo navrhnout a realizovat stereo audio výkonový zesilovač ve třídě AB pro domácí použití, s výstupním výkonem cca 2 x 80 W, doplněného vhodným korekčním předzesilovačem a napájecí jednotkou. Konstatuji, že student splnil zadání bakalářské práce v plném rozsahu. Původně deklarovaný výkon zesilovače byl navýšen na 2 x 500 W / 8 , což by mělo umožnit i jeho použití pro venkovní účely. Tím si student práci vůbec neulehčil, proto tuto iniciativu spíše oceňuji. Teoretická část práce je věnována druhům zesilovačů, jejich parametrům a obecným zásadám konstrukce. Vlastní návrh je správně uveden blokovým schématem celkové koncepce zesilovače, dále jsou podrobně diskutovány jednotlivé jeho části, včetně výběru a dimenzování součástek. Velmi podrobně je diskutován koncový stupeň navržený s výkonovými tranzistory, včetně řady doplňků, jako přepínač módů, indikátory vstupní a výstupní úrovně a další. Vzhledem k diskrétnímu charakteru návrhu neměl student problém ani se simulacemi v PSpice. I přes velké množství simulací se však nepodařilo odhadnout použití nejvhodnějších prvků, proto bylo oživování zesilovače poměrně náročné a vyžádalo si větší úsilí s náhradami různých součástek. Výsledek je ale v plném souladu s cíli zadání. Většina parametrů zesilovače byla proměřena, graficky zobrazena a srovnána s výsledky simulací, zde nemám podstatnějších připomínek. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni, s minimem chyb a překlepů. Zmínil bych jen nekvalitní obr. 1.1 a citaci literatury, která není seřazena od nejnižších položek dle prvního výskytu v textu. Závěrem chci ocenit samostatnost a iniciativu studenta při práci, fyzická realizace zesilovače stála studenta i nemalé finanční prostředky. Práci hodnotím veskrze pozitivně a jsem přesvědčen, že student prokázal velmi dobré návrhářské schopnosti v rámci bakalářského stupně studia.
Tématem práce je konstrukce předzesilovače a výkonového zesilovače ve třídě AB. Téma je zaměřeno na konkrétní realizaci zařízení pro studentovu osobní potřebu. Původní návrh výkonu 2x80 W byl během prací změněn na vyšší, což ale nelze chápat jako prohřešek. Většina hodnot a parametrů je řádně doložena výpočty či volbou s řádnou diskuzí a zdůvodněním. Diskuze vybraných řešení je detailní a zdá se úplná. Student navíc komentoval veškeré problémy (mnohé pomohly odhalit již simulace), které při oživování řešil. To jistě přispěje k předání zkušeností zájemcům o výrobu tohoto zesilovače. Návrh bloků byl ověřen simulací v PSpice. V tom je tato práce vzácná výjimka. Většinou nejsou dostupné modely aktivních prvků, což není v případě diskrétní realizace takový problém. Následné experimenty prokázaly poměrně dobrou shodu simulace a reality. Postrádám pouze určení orientační hodnoty THD a Rout pomocí simulace (lze to celkem snadno získat). K práci mám několik dalších připomínek. Místy je třeba použít konkrétnější vyjádření a doplnění (např. „…má citlivost 2,5 mV a lineární charakteristiku“ – jakou charakteristiku?). Napájení 7,5 a 15 V, které bylo odvozeno z 90 V pomocí zenerových diod a diskrétních stabilizátorů, samozřejmě znamená vysoké ztráty na aktivních i pasivních prvcích a je (jak se dalo čekat) ve finální fázi nahrazeno separátní napájecí sekcí. U modifikovaného zapojení na obr. 2.10 a obr. 2.11 postrádám odkaz na výchozí literaturu. Mezi bázemi T10 a T11 koncového stupně se nachází T8 nikoliv T9. Po přečtení jedné pasáže jsem nabyl dojmu, že výstup na sluchátka je "odvozován" z výstupu koncového stupně přes "srážecí rezistory" (str. 21 - není blíže vysvětleno). To asi není nejšťastnější řešení. Měl by být stanoven závěr výpočtu tepelného odporu chladiče (str. 25 - diskuze a výpočty by měly vést na výběr konkrétního typu, rozměrů, apod.). Po formální stránce je práce celkem v pořádku. Lze upozornit např. na to, že některé použité slovní obraty nejsou moc profesionální např. „vysoký snášený výkon“. Na str. 7 je chybně (asi vlivem překlepu) definován Ri a Ra. Hodilo by se zmínit/označit (např. ve změřených tabulkách) oba mezní kmitočty modulových charakteristik. Použití anglických názvů (i když zaběhlých) není vhodné (obr. 2.1, obr. 2.2), pokud jinak byly v práci používány názvy české. Obr. 2.15 by bylo lepší překreslit. Bylo by asi vhodnější používat 1. osobu jednotného čísla a to zejména v pasážích, které se týkají vlastní práce a přínosu studenta. Některé kapitoly (zejména 2.2 a 2.14), kde by se dalo rovnou navázat konkrétními výpočty, mohly být vhodně sloučeny. Závěrem lze říci, že bylo provedeno značné množství kvalitní práce a předložený rukopis shledávám jako poměrně zdařilý. Navrhuji hodnocení B/ 88 b.
eVSKP id 65805