SKALKA, J. Svařování Ti 6Al 4V elektronovým svazkem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Student zpracoval unikátní a náročné téma svařování heteregenních svarů (austenitická ocel - slitina Ti) pomocí elektronového svazku. Tento typ svaru se používá v kryogení technice. Náročnost je daná špatnými mechanickými vlastnostmi slitiny vznikající z obou kovů při prostém tavném svařování. Proto byla využita mezivrstva s Cu a dva typy spojů: tavný svar nerez-Cu a difuzní spoj Cu-slitina Ti. Teprve za těchto podmínek je možno dosáhnout potřebné mechanické pevnosti (ve velkém teplotním rozsahu) a zároveň vakuotěsnosti. V rámci práce bylo provedeno více kombinací svařovacíh parametrů a výsledné svary byly testovány metodami k ověření mechanické a termální odolnosti a také vakuotěsnosti.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Práce se zabývá svařováním nerezové oceli 1.4301 a titanové slitiny Ti-6Al-4V elektronovým svazkem. Jde o aktuální téma, protože s rozvojem techniky je svařování kombinací materiálů velmi žádané. Svařování oceli a titanu je velmi problematické kvůli vzniku intermetalických fází. K odstranění tohoto problému se používá mezivrstva dalšího kovu jako měď. Kapitola 1 pojednává o svařovacích technikách používaných pro svařování oceli a titanu. Rozsah rešerše je dostačující. Kapitola 2 popisuje elektronový svazek, jeho vlastnosti a interakci s materiálem a také elektronovou svářečku. Třetí kapitola se věnuje vlastnostem použitých materiálech. Poslední kapitola se zabývá samotnými experimenty. Popisuje postup svařování a metody použité při vyhodnocování výsledků experimentů. Dobře ukazuje postup při řešení zadaného problému a hledání parametrů svařování, které povedou k cíli. Na konci kapitoly jsou výsledky diskutovány a porovnány s výsledky v literatuře. V závěru jsou shrnuty výsledky práce. Svařováním elektronovým svazkem se úspěšně podařilo dosáhnout pevného spoje, který zůstal vakuotěsný i po tepelném cyklování. Text práce je na dostatečné úrovni. Některé formulace jsou ale spíše vhodné pro populární literaturu. Autor také místy používá neobvyklé termíny místo běžných (fúzní svařování, atd.). Rozsah použité literatury je odpovídající. Způsob citování však není vhodný. Autor uvádí odkazy již v názvu kapitoly, což může vyvolávat dojem, že celá kapitola je převzatým textem. U konkrétních citací však autor odkaz přímo v textu uvádí. Číslovaní citací ale občas neodpovídá pořadí výskytu v textu. Přes uvedené nedostatky je práce na dobré úrovni, a protože byly splněny cíle práce, doporučuji práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 91956