Posudky závěrečné kvalifikační práce

Bakalářská práce představuje jeden z možných současných přístupů k tvorbě mateřských škol. Je přesvědčivě zvládnutá jak v rovině koncepční, kde se inspiruje základními geometrickými tvary dětských kostek, které převádí do prostorového a provozního návrhu, tak i po stránce architektonického řešení a výsledné grafické prezentace práce. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A90

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování	A		Studentka přistoupila ke zpracování své bakalářské práce velmi svědomitě, pracovala samostatně ,pečlivě, zárověń se aktivně se účastnila všech konzultací.

Posudek oponenta

Nový, Vítězslav

Bakalářská práce Paulíny Novákové není jen dílem technickým, nýbrž i lidským. Je v ní znát úsilí o smysluplnou architekturu, která nechce ohromovat, ale sloužit. A to je, podle mého názoru, známka dobrého architekta. Navržená školka není jen stavbou pro děti – je také výpovědí o tom, jak autorka chápe prostor, obec a roli architektury. Přes několik drobných pochybností mohu říci, že jde o práci vyzrálou, zodpovědnou a hodnou uznání a proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Urbanistické řešení	A	Koncept práce je v úvodu popsán jako dětská hra s kostkami. Tento milý nápad je v navržené podobě stavby ale poznat snad jen v půdorysných plánech, nicméně to nic neubírá z kvalit jejího spíš racionálního rozvrhu, kde ústřední hala spojuje důležitou kuchyni s kostkami školky a který je vytvořen s rozumem a vkusem. A to je, prosím, vždy dobré znamení. Mateřská škola stojí na okraji obce, na místě, kde končí lidské sídlo a začíná krajina – a právě tam je třeba jemnosti a citu. Autorka tento přechod zvládla se ctí, a to včetně promyšleného přístupu a oddělení provozů. Nešetřila místem pro děti, které si přece chtějí hrát, a tak jim k tomu zanechala dost prostoru uvnitř i na zahradě.
Provozní řešení	B	Není jednoduché navrhnout budovu tak, aby nebyla jen pěkná, ale i fungovala. Slečna Paulína zde projevila nemalé porozumění pro každodenní rytmus mateřské školy – kde se vaří, kde se jí, kde se běhá a kde se kreslí. Centrální foyer je jako srdce celého organismu: vše odtud vychází a sem se zase vrací. Ovšem ani v nejlepším systému není snadné uhladit všechny cestičky. A právě zde se ukazuje, že koncept, byť myšlenkově pevný, přinesl jednu zřetelnou obtíž – totiž že kuchyně a přípravny v jednotlivých odděleních, zejména v patře, si k sobě hledají cestu poněkud zdlouhavě. Což by v běžném životě mohlo znamenat víc starostí pro personál, než by bylo zdrávo.
Technicko konstrukční řešení	A	Zde není mnoho co vytknout – konstrukce je poctivá, pevná, z betonu a rozumu. Stavba se brání vodě i větru, je nadzvednutá nad zemí jako kočka, když očekává déšť. Technické místnosti jsou tam, kde je člověk hledá, stropy jsou silné jako argumenty, a o fasádách i vrstvách konstrukcí nemluvě... Fotovoltaika na střeše jako třešnička na dortu – moderní, udržitelné, čisté.
Architektonické řešení	B	Autorka si pohrává s představou, která jistě není cizí žádnému dítěti – s kostkami. Ano, budova je postavená jako z dětských kostiček, drží tvar, není přetížená ani rozbujelá. Hravost se tu snoubí s čistotou a lehkostí. Kruhová okna, pastelové tóny, hrací pevnosti – to všechno by mohlo říci: „Jsme tu pro děti!“ A přece – a říkám to s veškerou úctou k promyšlenosti návrhu – nemohu se ubránit dojmu, že v tom architektonickém pořádku, v té racionalitě a střízlivosti, se trochu ztrácí duše dítěte. Jako by se na školku díval spíše rozumný dospělý než empatický tvůrce světa podle dětské logiky.
Formální úroveň	A	Prezentace práce působí dojmem, že si autorka rozumí s perem i s myší. Výkresy jsou čitelné, přehledné, a přitom výtvarně vytříbené. Vizualizace nejsou jen obrázky, nýbrž nálady, které vám vyprávějí, jak by se tam dalo být. Barevnost, struktura, kompozice – vše je v souladu a s jasným záměrem.

Posudky

Posudek vedoucího

Žalmanová, Petra

Posudek oponenta

Nový, Vítězslav

Otázky