ŘEZNÍČEK, L. Snímání a vizualizace nečistot ve výrobních procesech pomocí přístroje Recognoil 2W [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Lukáš řezníček vypracoval pod mým vedením bakalářskou práci zaměřenou na vizualizaci a snímání nečistot různých materiálů za pomocí přístroje Recognoil 2W. V rámci práce se student seznámil s činností a obsluhou zařízení a v teoretické části popsal vybrané výrobní procesy u kterých je důležité znát a sledovat čistotu povrchu. Student také zpracoval možné vlivy a aktuálně dostupné možnosti analýz nečistot, které se mohou na površích vyskytovat. Za účelem realizace experimentů student provedl výběr sady znečišťovacích látek, které byly následně aplikovány na povrch nerezového plechu a ty měly být snímány za pomoci dostupných vizualizačních technik. Předpokladem bylo vytvoření sady různých znečištění a následné porovnání několika způsobů čistění uvedených povrchů a tím vytvoření knihovny snímků využitelných pro výuku v rámci přípravy laboratorního cvičení. Student se o danou problematiku aktivně zajímal a na konzultace přicházel v pravidelných intervalech. Bohužel práce jako celek je poznamenána několika nedostatky vyplívající ze skutečnosti, že praktická část byla kompletována prakticky bez revizí ze strany školitele. Experimentální část je tak složena ze zdánlivě nesourodé sady měření, kdy chybí ucelený popis realizovaných experimentů, vysvětlení použití různých materiálů – nerezový plech/ pozinkovaný plech a jsou výsledné snímky prezentovány často nekoncepčně a bez jednotného formátu. Navíc došlo ze strany studenta k označení vzorku za pomocí důlčíku v místech nanášení nečistot, což považuji za zcela nelogické, zejména s ohledem na skutečnost, že mělo být provedeno srovnání se snímky z optického konfokálního mikroskopu. Práce je také bohužel na nižší úrovni i formálního i jazykového zpracování a chybí přehledný popis realizovaných experimentů a systematická diskuze výsledků. Vzhledem ke splnění zadání práce, aktivnímu přístupu studenta a s ohledem na výše uvedené nedostatky práce navrhuji hodnocení stupněm C - 72 bodů.
Student Lukáš Řezníček se ve své práci zabývá možnostmi využití fluorescenčního zařízení k detekci a snímání stop organických nečistot. Práce je rozdělena do několika částí. V úvodní teoretické části je pojednání o výrobních procesech, které pro správnou mechanickou, či elektrickou funkci výsledného produktu vyžadují povrchovou čistotu a u nichž je tedy důležitá kontrola stavu znečištění povrchu. Součástí teoretické části je také pojednání o druzích nečistot, možnostech jejich vizualizace a principu fluorescenčního zobrazování. Jsou zde dále popsány principy činnosti přístrojů pro detekci povrchových nečistot pracujících na principu fluorescence, optické a elektronové mikroskopie. Součástí je i kapitola o způsobech čištění, zde bych očekával i praktické informace o časové a finanční náročnosti na čištění plochy o jednotkovém rozměru. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na experimentální vyhodnocení míry znečištění povrchu různými kontaminanty. Pro vyhodnocení je použit přístroj Recognoil 2W doplněný snímky z konfokálního a SEM mikroskopu. V první části byla pro pozorování znečištění zvolena DPS s nanesenou různou pájkou a tavidlem. V textu je postup popsán příliš zkratkovitě a obecně, není specifikováno, na které místo byl použit který typ pájky s tavidlem, kolikrát byl tento experiment zopakován, stejně jako není specifikováno za jakých podmínek bylo provedeno referenční měření a jakým způsobem a v jakém okamžiku bylo provedeno odsátí pájky. Při porovnání grafických výsledků referenční DPS a DPS po očištění na obr. 29 a 30 je patrné, že po očištění přístroj detekuje vyšší míru fluorescenčního záření bez ohledu na velikost vybrané vyhodnocované oblasti – tato skutečnost není v textu diskutována. V další části je popsáno pozorování nečistot na nerezovém, průmyslově očištěném plechu s úmyslně nanesenými kontaminanty a s následným různým způsobem čištění. Z textu opět není jasné jakým způsobem kontaminační a čistící proces probíhal, zda byla definována objektivní přesně stanovená míra a místo kontaminace. Z práce neplyne přesný postup, není jasné zda se jednalo o souhrnnou kontaminaci všemi kontaminanty najednou, nebo byl kontaminován každý vzorek samostatně jedním kontaminantem, stejně jako není jasný postup čištění. V souhrnném přehledovém snímku (obr. 38) je patrný různý počet „důlků“ na sledovaných nerezových podkladových materiálech – v textu chybí jakákoliv informace o mechanickém narušení povrchové struktury. Tato případná změna struktury povrchu má pochopitelně vliv na proces kontaminace i čištění. Obr. 50 s dopočtenými údaji v graf 3 z důvodu neúplnosti pozorovaného povrchu nelze do práce zahrnout, v textu se tyto informace neměli objevit. Celkově postrádám v práci systematický přístup s přesně definovanými postupy, které by zajistili opakovatelnost a reprodukovatelnost daných pozorování a měření. Vlastní práce působí po stránce stylistické i odborné vcelku dobrým dojmem. Na kvalitě práce ubírají nedostatky, jako např. vložené obrázky bez vazby na doprovodný text (obr. 1, 2), neúplně citované práce a chybějící odkazy (str 11.), nestandartní značení rovnic, změny ve formátování jednotlivých kapitol. Všechny tyto stylistické nedostatky a nesrovnalosti v textu snižují dojem z práce. Zadání bakalářské práce je splněno částečně, ze zadání postrádám návrh laboratorní úlohy na ověřování čistoty povrchu. Nicméně tuto chybějící část nepokládám pro danou práci za klíčovou a proto doporučuji projekt k obhajobě.
eVSKP id 152426