SMRČKOVÁ, D. Mikrofluidika ve výzkumu koloidních systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Pekař, Miloslav

Dominiku Smrčkovou jsem převzal na začátku rozplánované činnosti, neboť původní vedoucí ukončila pracovní poměr. Dominika se snadno zorientovala v zadaných úkolech, vybavení pracoviště a spolu s konzultantkou navrhla postup experimentálních prací. V laboratoři se pohybovala samostatně, organizovala si měření ve spolupracujících laboratořích. Konzultace využívala a potřebovala adekvátně, v praxi s konzultantkou, v teorii a při psaní vlastního textu se mnou. Zadání naplnila a přispěla tak k našemu ujasnění, co přesně můžeme od našeho vybavení při přípravě mikročipů očekávat.

Posudek oponenta

Vilímová, Iveta

Bakalářská práce se zabývá přípravou mikrofluidních čipů pro modelování buněčných membrán. Popisuje výrobu čipů různě poupravenými výrobními postupy a sleduje stabilitu spojení PDMS substrátu a podložního sklíčka, jejichž slepením vznikne výsledný čip, se kterým je možno dále pracovat. Práce má přiměřenou délku a je patřičně rozčleněna. V teoretické části jsou dostatečně vysvětleny potřebné teoretické poznatky, oceňuji začlenění současného stavu řešené problematiky v následující kapitole. V experimentální části jsou možnosti metod výroby mikrofluidních čipů prezentovány pouze v tabulce, bylo by vizuálně přehlednější začlenit například i nějaké základní schéma pro znázornění. Výsledky a diskuze se zabývají testem stability čipů, a vlivy způsobu úpravy povrchu na stabilitu čipů. Výsledky stability jsou prezentovány pouze v tabulkách, což místy způsobuje obtížnější orientaci v diskutovaných výsledcích (např. Tabulka 3 je poprvé zmíněna na str. 24, nicméně tabulka samotná je ukázána až na str. 27). Je trochu matoucí, že pro popis vzorků zhotovených na FCH jsou používány názvy přístrojů použitých na oplazmování čipu, nicméně u čipů zhotovených na ÚPT je příslušný přístroj zmíněn pouze později v textu. Nejlepší způsob výroby by bylo vhodné potvrdit zopakováním experimentu, což předpokládám nebylo provedeno z důvodu časové náročnosti testování. Dále není uvedeno, kolik čipů je považováno za jeden vzorek (např. jestli to je všech devět z waferu), je pouze zmíněno, že bylo vyrobeno 160 čipů. Při takovém počtu už by bylo vhodné u měření stability přidat alespoň odchylky od průměru. Formace čipů a kanálků je zhodnocena i pomocí mikroskopické analýzy, nicméně chybí přiřazení vzorků ke snímkům z mikroskopu, tedy jakým způsobem byly připravené nepovedené vzorky. K práci mám několik formálních připomínek. Na str. 17 tvrzení „Lecitin, triviálním názvem fosfatidylcholin…“ není správně, naopak lecitin je triviální název fosfatidylcholinu a je to také společný název pro další fosfolipidy. Obrázky přejaté z cizích zdrojů jsou ve výrazně horší kvalitě, i v elektronické verzi působí rozmazaně. Na str. 12 je rovnice hned za obrázkem, což je trochu neobvyklé. Některé obrázky jsou v textu nelogicky umístěné a vložené mimo text, který se jimi zabývá (Obr. 12, str. 31; Obr. 15, str. 34). Obrázek 12 je umístěn nad odstavec 5.3.2, který daný obrázek popisuje, ale ani v tomto textu není obrázek zmíněn. Dále je zmiňování obrázků v textu zpřeházené – Obrázek 15 je v textu zmíněn dříve než Obrázek 14, stejně tak Obrázek 18 je zmíněn dříve než Obrázek 17. Názvy tabulek nejdou uvedeny stejným stylem, název Tabulky 1 a 3 jsou uvedeny kurzívou, ostatní názvy normálním písmem. Vizuální úprava tabulek by mohla být pečlivější, například co se týče zarovnáváni na střed ve vertikální i v horizontální rovině. Při slovním zmiňování literárních zdrojů v textu je vždy uvedeno „autor a spol.“, pouze v jednom případě je z nějakého důvodu uvedeno „Berók a kolegové“, str. 20. – kolektiv autorů by měl být uváděn jednotně. Obecně se v práci vyskytují opakující se věty a tvrzení, kostrbaté slovní formulace (např. str. 7, použití „jak“ místo „než“ str. 31), citově zabarvený výraz (str. 9 „obrovský“), zbytečné čárky ve větě (např. str. 13, 14 15, 27, 32…), záměna spojovníku a pomlčky spolu s jejich nejednotným užíváním (str. 29), překlepy (str. 29), a nejednotné užívání názvů (isopropylalkohol a izopropylalkohol). Na str. 27, „dichroidní zrcadlo“ by mělo být spíše „dichroické“. Celkově vzato práce navzdory zmíněným nedostatkům srozumitelně prezentuje užitečné výsledky, o které se bude opírat veškerá následující výroba mikrofluidických čipů. Práci doporučuji obhajobě a hodnotím ji stupněm „B – velmi dobře“.

eVSKP id 164684