STANISLAV, S. Příprava InAs nanodrátů metodou MBE [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.
Bakalářská práce Silvestra Stanislava je zaměřena na velmi aktuální problematiku přípravy nanostruktur potenciálně významných pro polovodičový průmysl. Student projevoval nadměrný zájem o dané téma, obratně pracoval s literaturou a zvolil správné postupy, které vedly k novým a cenným experimentálním výsledkům. Práce je na vysoké odborné, stylistické i grafické úrovni. Je zde provedena podrobná literární rešerše a experimentální část práce vhodně prezentuje dosažené výsledky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
V předložené bakalářské práci student nejprve popisuje VLS růst nanodrátů, načež plynule přejde k obecnému popisu epitaxního růstu se zaměřením na metodu molekulární svazkové epitaxe. Dále jsou popsány základní krystalografické modifikace a poruchy krystalové mřížky. Zde bych kladně hodnotil použití TEM snímků vyrobených InAs nanodrátů jako ilustračních obrázků. Teoretická část je uzavřena rešeršní studií na téma dopování InAs nanodrátů, která je podpořena dostatečným množstvím citací, avšak mohla být mírně obsáhlejší, a to zejména diskuzí změn elektrických vlastností. V experimentální části je nejprve popsána příprava substrátů a kalibrace efúzní cely a dále jsou popsány jednotlivé depozice při různých růstových podmínkách. Je studován vliv teploty substrátu na růst InAs nanodrátů. Dále je zkoumán vliv intenzity svazku india, množství katalytických částic a konečně i vliv přípravy substrátu. Experimenty na sebe logicky navazují, avšak jako mírný nedostatek se jeví různá teplota substrátu při různých experimentech, kdy je nejprve použita teplota 650°C a následně je v dalších depozicích teplota zvednuta na 675°C, přestože se v teplotní závislosti jeví teplota 650°C jako nejvhodnější. Dále je ku škodě absence doplňujících analytických technik jako například XPS, obzvláště potom s ohledem na UHV aparaturu, kde byly depozice prováděny, a která tyto metody nabízí. Přes řečené výtky jsou předností práce množství časově náročných experimentů a jejich logická návaznost a v neposlední řadě vysoká jazyková úroveň, a proto doporučuji, pokud student zodpoví následující otázky, hodnotit tuto práci známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 117556