HORÁČEK, J. Využití diferenciálních rovnic při regulaci teploty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Zadání práce bylo zaměřeno na použití diferenciálních rovnic v teorii regulace. Převážná část práce je rešeršního charakteru. Matematická část je věnována řešení lineárních diferenciálních rovnic s konstantními koeficienty včetně přístupu pomocí Laplaceovy trace. V teorii regulace se student zaměřil zejména na rozdělení regulátorů, přenos a stabilitu. Tato část práce byla zbytečně dlouhá a nenašla využití v praktické části. Tou bylo sestavení stavebnicového regulátoru teploty. Tady student předvedl, že si poradí s úkoly jako je pájení a předělání funkčnosti modulu. Dále student pracoval s konkrétní úlohou změny teploty, kde aplikoval uvedené metody včetně kontroly pomocí numerického a softwarového řešení. Student sice splnil všechny cíle práce, ale chybělo mi trochu více vlastního přínosu, větší důraz na praktickou část a zejména návaznost teorie regulace na praktickou část. I přes výše zmíněné výtky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou dobře / C.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
Vlastní přínos a originalita | C | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | C | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | D |
Při návrhu regulace ať už teploty nebo jiné fyzikální veličiny je použití diferenciálních rovnic velice běžné. Student rozebírá různé varianty a na příkladu regulace teploty místnosti radiátorem ústředního topení dokládá jakoby správnost výpočtu. Práce má 62 stran. Zde by se dalo říci, že méně je někdy více. Z toho je pouze 5 stran věnováno diferenciálním rovnicím a jejich řešení. Ale 26 stran popisuje teorii regulace, která pak není prakticky nikde použita. A tyto strany obsahují zbytečně velké množství chyb. Hlavním cílem řešení mělo být využití diferenciálních rovnic při regulaci teploty a demonstrace výsledku na praktické úloze. V této úloze se ale pravděpodobně nejedná o regulaci teploty, ale o jakési zvýšení účinnosti topení, když pod radiátor dám ventilátor. ??? O jaké účinnosti zde mluvíme? Celý pokus je pro mne nesrozumitelný, nesrozumitelné jsou pro mne už základní rovnice (7.1) a (7.2) a jejich původ – speciálně výraz Pvent/Cv a diskretizace provedená rovnicí (7.12). K čemu jsou rovnice (7.10) (7.11)? Na str. 47 je uvedeno: „Náš regulátor teploty sleduje teplotu radiátoru a tím řídí ventilátory umístěné pod radiátorem. Touto kombinací se rychleji rozptýlí vzduch v místnosti a tím dojde k účinnějšímu vytápění.“ ??? Na str. 47 je uvedeno, že byl zakoupen stavebnicový regulátor teploty. Která firma je výrobcem není uvedeno a bylo by vhodné tento regulátor přesně popsat (nestačí, že je pro regulaci různých procesů a systémů). Ofotografovaná schémata obr. 13 a 14 jsou zřejmě z manuálu tohoto přístroje. Proč není v použité literatuře uveden? Na bakalářské práci je vidět hodně práce a a snahy a hodnotím ji proto uvedenou známkou.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | C | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 157494