FEDOR, D. SW pro ovládání klimatických zkoušek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Zadání diplomové práce Bc. Denise Fedora bylo externím zadáním společnosti SAAB Czech s.r.o. V rámci řešení práce komunikoval student i s externím konzultantem Ing. Vladimírem Hubíkem, Ph.D. , který se podílel na tvorbě zadání a vypracoval také posudek konzultanta práce. Úkolem studenta bylo ověřit parametry existující klimatické komory Heraeus Vötsch VMT 04/140 a doplnit ji o možnost vzdáleného ovládání a sběru dat o průběhu klimatických zkoušek. Student práci věnoval dostatečné úsilí. Pracoval iniciativně a samostatně (možná až příliš), neboť konzultací využíval na minimální úrovni. Student provedl v první semestru jednotlivá měření a své výsledky prezentoval v textu práce. Ve druhém semestru se však výhradně zaměřil na návrh softwarového vybavení, aniž by se pokusil naměřené výsledky analyzovat a v textu práce se pokusit diskutovat možné problémy a vlivy výsledků provedených měření na další směřování práce. Přesto hodnotím, jak student v textu zdokumentoval jednotlivá měření, navrhl vhodné komponenty celého systému a realizoval softwarové vybavení pro vzdálené ovládání zvolené klimatické komory. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si hlavně v počátcích řešení práce vhodně rozvrhl. Ve druhém semestru se ale pravděpodobně dostal do časové tísně, která se projevila na výsledném zpracování informací v textu. Není mi jasné, proč hodnocení v posudku externího konzultanta tento nedostatek nijak nezohledňuje. Dosažené výsledky i formální zpracování práce přesto svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: Dobře – C. (76)
Zadání práce je středně náročné po stránce odborné i časové. Zhodnocení splnění zadání je obtížné, protože práce studenta se k zadání neváže v technických termínech ani bodech. Bod 1. se týká popisu použitého zařízení. V zadání je „Seznamte se s komponentami“ - přitom slovo komponenta se v práci nevyskytuje ani jednou. Práce rozebírá stavbu řídicí karty a jejích návazností, ale ne zařízení jako celku. U parametrů, které je nutné sledovat a kalibrovat, pouze konstatuje, že kalibrace byla provedena. Chybí základní schéma zařízení včetně regulátoru, který je součástí zařízení. Chybí blokové schéma s vyznačením částí, které student testoval, modifikoval, vypracoval. Součástí popisu měly být i vstupní a výstupní veličiny bloků a jejich možnosti (u akčních členů). Součástí tohoto rozboru mělo být i umístění čidla teploty v komoře. Dále by bylo vhodné zjistit umístění a vlastnosti vnitřního regulátoru komory, bez jehož pochopení není možné provést kvalitní rozbor řízení. V úvodu jsou též citovány normy pro klimatické testování. Student z nich měl udělat stručný výtah nejdůležitějších parametrů, aby mohl posoudit použitelnost svých výsledků vůči této normě. Například definice změn teploty (požadované veličiny, jejich hodnoty, tvary a časy…). Bod 2. se věnuje řízení a identifikaci zařízení. Této části věnoval značné úsilí a je jí věnována značná část práce. Z možných způsobů řízení bylo zvoleno ovládání s monitorováním výsledných hodnot. Pod pojmem identifikace parametrů systému student pochopil identifikaci soustavy. Správně rozpoznal, že soustavy jsou rozdílné pro chlazení a pro ohřev. Dále se ale dopustil velké řady omylů plynoucí z neznalosti vnitřního zapojení konkrétního zařízení a jeho funkce. Body 4,5,6 byly spojeny do jedné části, která je promíchána a značně nepřehledná. Popis prostředí a jeho rozhraní (kap. 6.2) mohl být napsán přehledněji, mohl být lépe strukturovaný. Text je nestrukturovaným společným popisem prováděných činností, možností ovládání a popisem realizace v programu. Zároveň bez konkrétních uvedení programových modulů, funkcí, které dané části realizují, vlastností komunikačních zpráv, konfiguračních souborů… což v budoucnosti znesnadní udržovatelnost nebo modifikaci programů. Bod 3. Popis protokolů a jejich hlavních vlastností je v pořádku. Bodu 7, tj. zhodnocení práce, se věnují dvě kapitoly. Práce je zhodnocena kvalitně. U zhodnocení výsledků bych čekal uvedení, kolik bylo provedených měření, jaké byly odchylky od očekávaného stavu,… Data jednoho průběhu jsou přiložena na DVD. V práci ovšem chybí přehled souborů na DVD, takže si je musí čtenář nalézt postupným zkoušením. Diplomant musel nastudovat problematiku z různých oblastí (komunikace, regulace…) Vytvořil program pro kontrolu klimatických zkoušek s možností nastavení a řízení komory. Podle popisu ovšem realizuje pouze průběhy na jednotkový skok se sklonem odezvy daným přechodovou charakteristikou soustavy komory. Zde mi v práci chybí rozbor umístění a parametrů regulátorů, který by navazoval na rozbor možností topení a chlazení. Z uvedených dat se mi zdá, že se vždy působí maximálním možným zásahem (ohřev i chlazení) a na požadované hodnotě se udržuje pomocí (reléové?) regulace. Tento rozbor by měl dát také odpověď na otázku, pro jaký vstupní signál jsou měřeny v práci uváděné odezvy. Pro identifikaci obvodu je také nutné určit schéma obvodu a zjistit tvar vstupního signálu. Diplomant při identifikaci předpokládá vstupní signál typu jednotkový skok bez vlivu regulátoru. Diplomant správně určil, že pro ohřev i chlazení se jedná o jiné soustavy. Do identifikace však zahrnul i část charakteristiky „regulované“ čímž zkreslil výsledek Mimo zadání se student pokusil o návrh regulátorů, které patrně v praxi nevyzkoušel. Jelikož není uvedeno schéma, není zřejmé, jaká byla představa zapojení. Pro regulaci navrhl větší množství regulátorů a zkusil i různé typy. Při návrhu na konečný regulační děj zvolil extrémně malou periodu vzorkování, což by vedlo k enormním akčním zásahům, které by nebyly realizovatelné. Práce je napsána v logickém sledu. Jednotlivé kapitoly odpovídají svých rozsahem důležitosti. V části ohledně použitých protokolů mohly být jako příklad uvedeny některé skutečně realizované zprávy, či příklad komunikace. Mohlo být uvedeno také více výsledných průběhů s hodnocením jejich kvality. V práci jsou také drobné nepřesnosti: K obr. 12 nejsou uvedeny identifikované přenosy. Termín "požadovaná hodnota" se v obr. 18 a příslušném textu používá pro signál jak pro uživatelem nastavenou, tak pro v komoře nastavovanou hodnotu což je matoucí. Chybí popis formátů dat v souborech (pro nastavení i pro výsledky). Obrázek na str. 26 měl být doměřen do ustáleného stavu. Práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Navrhuji hodnocení D/65.
eVSKP id 103009