PAVLOV, M. Experimentální softwarový syntezátor zaměřený na tvorbu ambientních mikrointervalových ploch [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem práce bylo vytvořit funkční software, který bude schopen vytvářet ambientní plochy (drony) z mikrotonálně tvarovaných synteticky vytvořených zvukových zdrojů. Součástí nástroje bude pokročilá syntéza zvuku, kontrola jeho průběhu a nastavení mikrotonálního ladění včetně presetů. Student v rámci řešení využil prostředí software Reaktor a navrhl v něm nástroj, který propojuje možnosti syntetizéru s třemi oscilátory a s mikrotonálně-polyrytmickým sekvencerem pro každý oscilátor zvlášť. Samozřejmostí jsou možnosti nastavení obálky, filtrů, LFO a sekce mixeru. Ve výsledku je nástroj velmi prakticky použitelný a je skutečně schopen generovat zajímavé zvukové plochy. Student tedy splnil zadání práce. Nástroj nese název MicroTune a student si dal záležet i na vizuální podobě vytvořeného hudebního nástroje. Mykhailo Pavlov pravidelně svou práci konzultoval a zapracoval všechny připomínky vedoucího práce. Slabší stránkou je stylistická úroveň písemné práce a práce s odbornými termíny a to i z toho důvodu, že čeština není studentovým mateřským jazykem. Práci doporučuji k obhajobě Otázka k obhajobě: • Uvažujete nad realizaci standalone varianty? Co by tio pro realizaci znamenalo a jak byste to případně kohl řešit.
Podstata předložené bakalářské práce, kterou je návrh experimentálního softwarového syntetizéru, má vysokou míru využitelnosti. Nástroj byl vytvořen z modulů v programu Reaktor, tzn. na bázi jejich výběru, propojení a úpravy nastavení obdobně, jako v obvyklých programovacích prostředích tohoto druhu - Max/MSP nebo Pure Data. Volitelné vlnové průběhy jsou sice obvyklé (sinusové nebo z oblasti subtraktivní syntézy – pila, trojúhelník apod., v případě LFO je možné nakreslit i průběh uživatelský, což je nezvyklé), zařízení ale umožňuje díky své struktuře tvorbu polyrytmických hudebních objektů v mikrointervalovém ladění. Syntetizér je tedy velmi vhodný např. pro tvorbu dronů a obecně textur pro „zvukové pozadí“ soudobých elektroakustických skladeb. Práce splňuje formální parametry po stránce, rozsahu, citačních norem a požadovaných částí (pouze chybí seznam obrázků). Z hlediska jazykové stránky lze nalézt velké množství nedostatků, které jsou vzhledem k tomu, že autor není rodilý mluvčí, pochopitelné a zásadně přijetí práce neovlivňují (byť jazyková korektura rodilým mluvčím provedena být měla). Hlavním problémem textu jsou ale nepřesné definice a fakta v teoretickém úvodu ve výrazně větší míře, než je obvyklé, občas i s vysloveně chybným pochopením některých principů. Proto je díky těmto nedostatkům bohužel přes přínosnost a originalitu výsledného programu, jinak ocenitelného písmenem A, nutné použít hodnocení výrazně nižší. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 151139