POLÁŠ, M. LABORARTORY BRNO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2013.
Autor přichází s konceptem, v němž je jednoduchým způsobem blok uzavřen a výstavní prostory jsou umístěny do podzemních prostor. Toto řešení mu umožnilo uvolnit celé nároží pro veřejný prostor, který nadefinoval jako propojení zeleně třídy Kpt. Jaroše a parku na Kolišti. Pro Brno je jen škoda, že takovéto řešení bude plně funkční až v okamžiku (autorem předpokládaného) omezení individuální automobilové dopravy na Kolišti. Přestože se jedná o autorův záměr, domnívám se, že architektonický výraz budovy by mohl více prezentovat funkci budovy, tj. galerie. Dispoziční řešení je funkční a přehledné. Technické řešení je adekvátní. Formální stránka práce odpovídá zadání a je zpracována na výborné grafické úrovni.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Student pracoval od začátku semestru aktivně a se zájmem. Pracovní tempo bylo vyrovnané. |
Michal Poláš svou prací naplnil požadavky zadání. Výsledný výraz objektu i mix provozních funkcí je asi aktuální reflexí brněnských i republikových kulturních souvislostí i způsobu, jakým probíhá "menežerování" architektury a umění na prahu druhé dekády nového milénia.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Autor ve svém návrhu umisťuje racionální objem galerie na samou hranici vnitrobloku tak, aby jej uzavřel a zároveň odclonil nahotu obnažených štítů stávající zástavby. Samotné nároží pak ponechává nezastavěné a nechává jím protékat zeleň ze Sadů Osvobození třídou Kapitána Jaroše do lužáneckého parku. Vzniklou zelenou "oázu" však bohužel ponechává v tradiční parkové úpravě s utilitárním využitím prosvětlení podzemních pater, z návrhu není patrno, zda počítá s využitím této exponované plochy také pro galerijní účely | |
| Architektonické řešení | C | V průvodní zprávě se dočítáme, čím vším objekt nechce být a opakovaná mantra pokory vůči okolní zástavbě dusí jedinečný charakter záměru galerie architektury, jakým by objekt na prestižní parcele brněnské Ringstrasse měl bezesporu být. Návrh jako by se bál stát sám sebou, začít existovat, stát se suverénní součástí městského prostoru. Jeho plachost se projevuje i ve výsledném nesčetněkrát recyklovaném výrazu fasády, odpovídající spíše developerským administrativním centrům. | |
| Provozní řešení | C | Vlastní galerijní prostory jsou v Polášově návrhu umístěny do 1PP či 2NP, parter je věnován obligátní kavárně, zázemí a stranou umístěného foyeru, rozprostírajícího se od vstupu až k toaletám. Poučený návštěvník lehkou oklikou svižně od hlavního vstupu vystupuje/sestupuje po schodišti do jednotlivých expozic. Galerijní prostor v 1PP s organicky utvářeným stropem, perforovaným světlíky a stupňovitou podlahou předurčuje a do jisté míry omezuje charakter jednotlivých expozic. Jako zásadní kontroverzi návrhu spatřuji ve vyčlenění posledních dvou pater jako komerčních administrativních prostor. Tento ústupek "financování provozu galerie", vložený do samotného návrhu, se může stát pomyslným trojským koněm radikální proměny galerie na ryze komerční prostory nedlouho po kolaudaci | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Technicko konstrukční řešení odpovídá navrhovanému záměru. Za zmínku stojí sloupy skeletového systému jako součást galerijních prostor. | |
| Formální úroveň | A | Formální úroveň předložené dokumentace je na vysoké úrovni a přispívá ke kultivovanému výrazu výsledné práce. |
eVSKP id 66113