POSPÍŠIL, L. Hodnocení profilových parametrů textury povrchu a posouzení shody se specifikací na výkrese [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Cíle práce, které byly formulovány v zadání BP, jsou splněny. Přesto, že se studentovi podařilo BP dotáhnout na přijatelnou úroveň, vlastní zpracování práce bylo velmi krkolomné. Během řešení nebylo zcela zřejmé, zda student porozuměl zadanému tématu, činilo mu problém si nastudovat problematiku a celkový způsob a postup řešení se mi nezdál adekvátní. Vlastní dokončení práce vyžadovalo značnou intervenci ze strany vedoucí práce. Student ani v konečné, odevzdané verzi BP nezapracoval všechny připomínky vedoucí a neupravil text navrženým způsobem. Vlastní text práce v zásadě obsahuje potřebné informace, ale je zřejmé, že studentovi dělá potíže se vyjádřit a některé části textu příliš nedávají smysl. V textu lze najít zvláštní formulace a stylisticky je text práce na špatné úrovni. Kapitola Současný stav poznání zahrnuje i velmi aktuální téma týkající se nové normy ČSN EN ISO 21920, ale v textu se informace velmi ztrácí. I přesto se mi zdá, že po soustředěném čtení a pochopení, je finální verze přijatelná. Logické uspořádání práce je v konečné verzi práce v zásadě v pořádku. Jako relativně pozitivní hodnotím využitelnost výsledků, která ale spíše plyne z podstaty zadání. Návrh začlenění nejistotového přístupu a statistického zpracování do posouzení shody se specifikací na výkrese u textury povrchu je obecně přínosný a je vhodné o něm diskutovat i na teoretické úrovni. Výsledky jsou správně vyhodnoceny a pro firmu můžou mít tyto informace přidanou hodnotu. Interpretace výsledků je ale rovněž velmi slabá a také Závěr práce je důkazem, že je pro studenta velmi náročné smysluplně formulovat myšlenky. Důrazně doporučuji, aby se student dobře připravil na případnou obhajobu práce, kde bude třeba stručně, ale zcela jasně přednést problém, formulovat návrhy a interpretovat výsledky. BP k obhajobě doporučuji.
Posuzovaná práce, zaměřená na porovnání předepisovaných parametrů profilu povrchu na výkrese dle dostupných norem, je zpracována obecně na nižší úrovni. Kvalita vyjadřování je v testu velmi proměnlivá, a některé části vyžadují opravdu velmi mnoho pozornosti, a opakovaného čtení, aby čtenář nalezl podstatu myšlenky. Autor v práci uvádí množství informací, které lze jen stěží považovat za relevantní. Pro příklad hned v úvodu práce z textu plyne, že společnosti dodávající komponenty pro Automotiv si vybírají normy pro řízení jakosti a kontrola je spíše nahodilá. Normy, hodnocení a řízení jakosti a další výrobní standardy si v Automotiv stanovuje vždy zákazník a výrobce musí všechny požadavky splnit. Stejně tak kontrola jakosti není trendem poslední doby, jak je v práci uvedeno, ale je nezbytnou součástí jakékoli výroby. Společnost pak může řešit pouze takové zakázky, na které má vybavení pro kontrolu a ověření jakosti. V opačném případě je výroba značně riskantní. Podobná vyjádření se vyskytují napříč celou prací. Po grafické, stylistické a typografické stránce je práce také velmi nesourodá. Práce obsahuje množství chyb, překlepů, ve větách občas chybí sloveso a věta tím postrádá smysl. Grafy jsou chybě označovány zkratkou „Graf“, místo „Obr“. Odkazování na obrázky vykazuje také chyby. Číslování obrázků není sekvenční a v textu je odkazováno na číslo jiného obrázku, než ke kterému se vztahuje daná informace (např. text odkazuje na obrázek 18 a 19, ale obrázky jsou očíslovány 20, 19). U značení materiálu často chybí uvedení normy značení. V praktické části se autor zaměřil na samotnou výrobu čepu. Již ve výkresu (CEP_BP_2023.pdf), který tvoří přílohu práce, je chybně uvedeno značení tolerančního pole vyráběného průměru „50H7“. Toto označení je ale předpis pro díru, nikoli pro vnější průměr. Hodnoty na výkrese jsou tedy uvedeny do plusu. Z toho patrně vzešel i výpočet změny průměru vlivem teplotní roztažnosti, kde autor uvádí, že při přechodu z výroby do montážní haly, může teplota klesnout až o 10 stupňů a vlivem toho by nemuselo být možné díl smontovat. Touto změnou by došlo ke smrštění čepu max. o 0,007 mm, což by bylo naopak přínosem pro montáž. Dále považuji za zbytečné hodnocení rovinnosti (str. 28) na plochách, které žádný předpis dle výkresu nemají. Autorem navrhovaná „optimalizace“ řezných podmínek u kusové výroby není také zcela na místě. Autor dále v praktické části na straně 38 uvádí, citace: „Po předchozím měření je vidno, že výsledky čepů nejsou vždy stejné pro jakoukoliv hodnotu změněného parametru posuvu. Je otázkou, co by se stalo při změně otáček, zahřátí či jiné změně parametrů, než které byly udělány výpočet vlivu poloměru zaoblení ostří na drsnost povrchu.“ Po pochopení této věty se nabízí doplňující otázka uváděna níže. Celkově text obsahuje mnoho nesrovnalostí, které nemůže posudek pojmout. Citace a práce s literaturou má v práci také velké rezervy. V textu je často uvedeno stejné číslo literatury u několika odstavců. Náplň těchto odstavců však s daným zdrojem tematicky nesouvisí, nebo z něj reálně žádnou informaci nečerpají. To je patrné v rešeršní části. Vysokoškolská kvalifikační práce je veřejně dostupný dokument a tvoří celoživotní vizitku autorovy práce. Proto bych autorovi vřele doporučil tuto verzi stáhnout, komplexně opravit a obhajovat až opravenou verzi. I přes uvedené výtky lze závěrem konstatovat, že posuzované práce splnila cíle zadání na úrovni uspokojivě, avšak celkově je její provedení spíše na spodní hranici obhajitelnosti. Doporučuji hodnocení E - dostatečně.
eVSKP id 154213