BŘENEK, L. Moderní bezpečnostní prvky osobních vozidel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Beran, Martin

Pan Lukáš Břenek při zadání tohoto tématu zpočátku postupoval vcelku iniciativně, nicméně poté nastala velká odmlka a na další konzultaci se dostavil až ve chvíli, kdy se neúprosně blížil termín odevzdání. Student tak již nebyl schopen adekvátně reagovat na připomínky vedoucího. Z práce je zřejmé, že se student v zadané problematice vcelku dobře orientuje, nicméně i tak jsou některé kapitoly sepsány příliš stručně a obecně bez vlastního zamyšlení či zhodnocení. Celkově by si celá práce zasloužila více vlastního přínosu. Jednotlivé body zadání byly splněny a práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Ramík, Pavel

Cíli bakalářské práce Lukáše Břenka bylo vypracovat přehled současného stavu v oblasti aktivní a pasivní bezpečnosti vozidel a provést základní výpočtovou studii sil působících při nárazu. Sestavený přehled je sice poměrně široký, ale přináší spíše obecně známý popis bez větší odborné hloubky opírající se o fyzikální základy. To měla zřejmě přinést výpočtová studie působících sil při nárazu v kapitole 5. Ta však obsahuje řadu nesrovnalostí. U nárazu je evidentně dle rovnic (2) a (4) uvažován děj s konstantním zrychlením (zpomalením) vozidla. Pak ale konstantní setrvačná síla na vozidlo počítaná z rovnice (5) nemůže odpovídat proměnné síle dle rovnice (6), tj. tyto rovnice nemohou v průběhu děje platit současně, jak je použito pro odvození vztahu (7) pro deformační dráhu (rovnost může nastat maximálně v jednom okamžiku). Rovněž mi není jasné, co má vyjadřovat tzv. celková energie vozidla při nárazu dle vztahu (8) a jde-li o jakousi „celkovou energii“, jak je možno ji počítat rozdílem energií dílčích a jak může být její hodnota menší než hodnota těchto energií, ze kterých se určuje. Co se týká volených parametrů pro výpočet, pokud volíme hmotnost vozidla, jeho rychlost a dobu nárazu, pak již není možno volit tuhost karosérie, ta už je na volených veličinách závislá a je nutno ji určit. Celkově je možno říci, že výpočtová studie tak ve skutečnosti přináší jen jednoduše určené hodnoty zrychlení a setrvačných sil dané volenými dobami nárazu. Rovněž rozlišení „vozidlo s tuhou karosérií“ a „vozidlo s deformací karosérie“ není dostačující, neboť záleží rovněž na tom, do jaké překážky vozidlo naráží. Podle toho by pak bylo nutné nejdříve rozlišit, zda jde o dokonale nepružný nebo dokonale pružný ráz těles, či v praxi spíše nedokonale pružný ráz s určitým koeficientem restituce. Nevím, zda výpočtovou studii student konzultoval, ale z práce vyplývá, že student nemá tuto problematiku ujasněnu, a proto k ní přikládám otázky. Pokročilejší smysluplné výpočty pak již většinou vedou na numerické simulace a nelze je jednoduchými analytickými výpočty nahradit. Poslední otázka se týká praktického hodnocení v oblasti pasivní bezpečnosti, kterou se student zabývá v rešeršní části. Po stylistické stránce student používá vlastních formulací na poměrně dobré úrovni (kontrolovaná míra shody s jinými texty vykazuje hodnoty do 5%). Po formální stránce je práce rovněž na požadované úrovni pouze s některými menšími pravopisnými nebo stylistickými chybami. Závěr se skládá z úvah, očekával bych jasnější a hlavně konkrétnější závěry. Student si jako téma své bakalářské práce vybral problematiku, kterou v části přehledu současného stavu naplnil poměrně dobře, po výpočtové stránce by pro hlubší studii bylo nutno použít pokročilejších numerických metod, což je zatím mimo možnosti studenta a toto zohledňuji při hodnocení. Cíle práce dané zadáním student v rámci svých možností splnil, bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 101335