JANOŠÍKOVÁ, P. Program pro analýzu pachů pro experimentální elektronický nos [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Studentka Pavla Janošíková měla za úkol navrhnout a realizovat programové vybavení pro zpracování a vyhodnocení dat ze senzorů plynů z experimentálního elektronického nosu. Ze zadání vyplýval úkol seznámit se s problematikou zpracování vícerozměrných dat pomocí vedoucím požadované PCA analýzy a vytvořit program pro tuto analýzu. Pro vytváření programu si studentka sama vybrala jazyk C# ve vývojovém prostředí Visual Studio verze 2019 a pro uživatelské prostředí jeho grafický subsystém WPF. Tyto teoretické části nastudovala a zpracovala studentka samostatně s použitím jí vybrané i vedoucím doporučené literatury. Zde je nutné ocenit zcela samostatné nastudování i náročnějších matematických analýz v relativně krátké době. Studentka dále vytvořila jednoduché programové vybavení pro zpracování dat z elektronického nosu. Jsou zpracovány dva samostatné programy - program pro ukládání známého vzorku do kontrolní databáze a program pro stanovení neznámého vzorku, mezi kterými uživatel volí podle požadované činnosti. Přestože se vzhledově jedná o jednoduché programy, které by se daly po stránce grafické i uživatelské ještě vylepšit, základní požadované funkce splňují. Studentka měla dále porovnat vyhodnocení dat z elektronického nosu se skupinou respondentů. Plánované porovnání s větší skupinou respondentů však vzhledem k aktuální epidemiologické situaci v ČR nebylo možné provést. Ke konci prací se navíc projevila technická chyba na jednom ze senzorů elektronického nosu, jehož rychlé pořízení v daný okamžik nebylo možné. I přesto bylo provedeno experimentální měření a jeho vyhodnocení, i když jen s malou skupinkou respondentů a ne plně funkčním zařízením. Tyto experimenty a jejich vyhodnocení provedla studentka opět zcela samostatně, čímž naplnila požadavky zadání. V současnosti jsou již oba vytvořené programy na plně funkčním experimentálním zařízení používány pro testování vzorků z oblasti potravinářství. Studentka Pavla Janošíková zpracovala svou práci v celkovém rozsahu 35 stran, ve které má umístěno 30 obrázků a 9 tabulek. Přestože je práce menšího rozsahu a její formální stránka není na nejvyšší úrovni, vzhledem k dosaženým výsledkům a výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a hodnotím stupněm B (85 bodů).
Zadané téma „Program pro analýzu pachů pro jednoduchý elektronický nos“ je zaměřeno do oblasti senzoriky a výstupem je vytvoření programu pro zpracování dat z elektronického nosu, včetně experimentálního ověření na praktických příkladech. Tato problematika je aktuální především v potravinářském průmyslu, kde je dnes nespočetné množství produktů, o jejichž kvalitě a čerstvosti lze často pochybovat. Praktická aplikace elektronického nosu není záležitost jednoduchá a tak je třeba pohlížet i na tuto práci, která alespoň naznačuje některé možnosti využití. Práce má logickou strukturu, obsahově je zpracována průměrně, v některých pasážích až příliš stručně, čemuž odpovídá i její rozsah pohybující se na spodním limitu normostran textové části. Formální úprava je na průměrné úrovni a v textu je jen minimum gramatických chyb. Některé obrázky jsou ne příliš přehledné (např. obr. 14) a nemají jednotnou grafickou úpravu. Práci s literaturou lze hodnotit pozitivně a v postačujícím rozsahu, neboť se jedná o oblast, kde literatury zaměřené na konkrétní aplikace není příliš. Z pohledu odborné úrovně lze konstatovat, že struktura problematiky je obsahově dobře rozvržena, i když rozdělení do jedenácti kapitol je až příliš členité. Například kapitola 7 je na jedné straně a chybí zde alespoň blokové schéma elektronického nosu. Vlastní přínos práce je v kapitolách 9 a 10. O názvu kapitoly 9 by se dalo polemizovat, nicméně ve stručnosti je srozumitelná, i když formulace má charakter návodu a není zcela zřejmý vlastní přínos. Vlastní experimenty jsou pak v přiměřeném rozsahu popsány v kapitole 10.Dosaženévýsledky potvrzují jisté možnosti realizaci elektronického nosu, byť ke komerčnímu využití vede ještě dlouhá cesta. Přínosem práce je jednak sestavení programu ve vývojovém prostředí Visual Studio verze 2019 16.5 v jazyce C+ a uživatelského prostředí v jeho grafickém subsystému WPF, a dále také jeho experimentální ověření. Na základě těchto skutečností lze hodnotit zadání práce za splněné.
eVSKP id 127044