HIDEGOVÁ, S. PCR thermocycler [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Předmětem práce studentky Simony Hidegové byl návrh a realizace termocycleru pro metodu PCR. Studentka k práci přistupovala velmi svědomitě a věnovala práci značnou pozornost. Během řešení se bohužel zastavila u problému s regulací teploty, kde chtěla v rámci precizního přiblížení se ideálnímu průběhu křivky vyřešit PID regulaci. Této metodě regulace věnovala značnou časovou dotaci, čímž se zdržela s ostatními částmi práce. Jako vedoucí musím proto konstatovat, že skutečná odvedená práce na řešení převyšuje obsah odevzdané bakalářské práce. Práce má tak jisté nedostatky plynoucí z časové tísně, nicméně podstata problému byla vyřešena. Z hlediska zadání práce považuji zadání do značné míry za splněné, přestože i studentka patrně tuší, kde jsou možnosti k případnému dotažení. Nutno vyzdvihnout, že na samotném konstrukčním řešení, hardwarovém návrhu i na sestaveném softwaru pro mikrokontrolér pracovala studentka zcela samostatně a vytvořila funkční vzorek. Po formální stránce nemám k práci výhrady. Vzhledem k realizačnímu tématu práce považuji množství použité literatury za zcela dostačující. Určitý handicap spatřuji v absenci celkového elektrického schéma zapojení, přestože je zařízení obvodově jednoduché. Předloženou bakalářskou práci studentky Simony Hidegové hodnotím známkou „dobře“ / C.
Předložená práce se věnuje problematice metody PCR a příslušnému technickému řešení vlastního termocykleru. Obsahuje stručný úvod do teorie a dále vlastní návrh a realizaci. Byť práce popisuje částečná HW i SW řešení jednotlivých komponent postrádám kvalitní technický popis celkového řešení a příslušnou dokumentaci. Obecným smyslem práce by měla být možnost realizovat navrhované zařízení a v tom vidím zásadní nedostatek. Znatelná je absence (celkového) blokového schématu navrhovaného zařízení, schématu zapojení, seznamu součástek vč. typů a hodnot, vývojového diagramu programu pro arduino, celkového zobrazení zařízení, byť v nefinální podobě a podobně. Také schéma zapojení chlazení (obr. 3.6) je bez označení komponent ke kterým se vztahuje popis pod obrázkem. Z kapitoly 5 plyne, že systém byl realizován a byl schopen rampovat teplotu v obou směrech s požadovaným gradientem. Naopak se nepodařilo vyladit zpětnovazební stabilizaci teploty v teplotních mezifázích, což je obecně náročný proces. Zobrazení křivek průběhu ohřevu a chlazení z reálného měření by bylo vhodným doplněním této části. Po formální stránce má předložená bakalářská práce minimum nedostatků, využití literatury je v pořádku. Seznam literatury neodpovídá citační normě. Celkově je navrhované řešení s příslušnou realizací na dobré úrovni, hodnotu práce však výrazně sráží nedostatečný technický popis. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 70/C.
eVSKP id 110498