KOHOUTEK, J. Analýza techniky šlapání na jízdním kole [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. .
Cílem práce mělo být zjištění možností využití tlakových vložek do bot jako nástroje pro analýzu techniky šlapání. Student předložil první verzi svojí práce až dva týdny před odevzdáním a jediné měření provedl týden před termínem odevzdání. To je pro obecné závěry nedostačující, neboť se jedná spíše o případovou studii. Také se odchýlil od zadání, když provádí analýzu dvěma samostatnými systémy (MOCAP a tlakové vložky). Primárním zdrojem dat měly být tlakové vložky do bot. Členění textu do kapitol a podkapitol není nejvhodnější a působí lehce chaoticky. V práci se vyskytuje množství překlepů, typografických, gramatických a pravopisných chyb a slovosled místy nedává smysl (např. kapitola 1.2, druhý a čtvrtý odstavec). Jisté části textu na mě působí jako přeložené translátorem bez jakýchkoliv úprav. Práce obsahuje neodborná vyjádření a nepřesné informace (např. počet použitých kamer MOCAP systému není neomezený, ale je limitován počtem konektorů na počítači; velikost prostoru snímaného kamerami není definován přesně danými rozměry, ale je dán rozmístěním kamer a způsobem kalibrace). V tabulce 2.2 mě zarážejí neobvykle nízké p-hodnoty. Ocenil bych, kdyby tato skutečnost byla v textu zmíněna a diskutována. V kapitole 2.4.2 jsou v textu uvedeny procentuální rozdíly. Pro lepší přehlednost bych očekával tyto hodnoty umístit do přehledné tabulky. Vzhledem k výše uvedeným výtkám navrhuji hodnocení práce stupněm F - 45 body.
Téma BP považuji za aktuální a odpovídá práci studenta studijního programu Sportovní technologie. Bakalář zpracoval zadané téma na 30 stranách, připojil přílohy o 3 stranách. Další dvě přílohy jsou v samostatném souboru příloh. Vlastní práce bakaláře týkající se vybrané problematiky má minimalistický rozsah, teorie 10 stran, vlastní praktické zpracování zadané problematiky 5 stran. To se dá hodnotit jako nedostatečné. Struktura práce částečně odpovídá požadavkům bakalářské práce na VUT v Brně. Z formálního hlediska zde chybí uvedení symbolů a zkratek, seznam tabulek uvedených v práci. Teorie i přes malý rozsah může být východiskem k praktické části. Struktura této části je mírně zmatená, např. část 1.3. Rešerše literatury následuje po podkapitolách 1.1. a 1.2 které jsou nepochybně také literární rešerší. Není zřejmé, proč je zde uvedena podkapitola o EMG, které se v praktické části se v praktické části nevyužívá. V části popisu přístrojů využívaných při měření bych očekával více z dat manuálů obou přístrojů. U tenzometrických vložek jsou uvedeny funkce využitelné pro chůzi, ale zaměření práce je na využití v cyklistice. Z věcného hlediska chybí po teoretické část uvedení cíle práce. V metodické části absentuje informace o charakteristika výzkumné skupiny, popisu kola, na kterém byl výzkum proveden, jaký typ cyklistických treter bylo použito, také popis aplikace, která pomáhala udržovat stanovené proměnné. U popisu využití optického 3D systému pro sběr dat a umístění markerů by bylo potřeba uvést obrazovou dokumentaci jejich rozmístění na těle účastníka. Dále zde chybí část statistika s popisem použitých statistických produktů pro vyhodnocení zpracovaných dat. Oponent zcela nepochopil postup tvorby hypotéz ze subjektivního hodnocení techniky cyklisty. Bude potřeba vysvětlit. Hypotézy se tvoří na základě výzkumné otázky, která vzniká na základě studia a vzniklého problému. Základním problémem celé práce je neuveřejnění získaných a zpracovaných dat z vlastního měření v jakékoliv formě, nejlépe v přehledných tabulkách tak, aby si čtenář mohl vytvořit představu a získaných datech, možnostech zpracování a popisu výsledků. V příloze je jen uveden grafický záznam, který nám toho mnoho neřekne. Víme jen, že data byla zpracována pomocí Matlab. Postup zpracování v Matlab je uveden v příloze práce. V práci není ani popis dat. V práci jsou uvedeny jen hodnocení výsledků po zpracování dat navrženými statistickými metodami, které bych zřejmě považoval za přiměřené, v případě možnosti náhledu na data. Z tohoto důvodu také vzniká řada otázek po přečtení hodnocení výsledků. Např. obrovské rozdíly mezi tlaky levé a pravé nohy na oblast pedálů, která zřejmě nemá oporu v jiné studii a není s tímto výsledkem možno porovnat a diskutovat. Takový rozdíl poukazuje na patologický jev při pohybu dolní končetiny. Ale to je jen má spekulace. Závěry. Zde jsem nepochopil dvojí ověření hypotéz. Nejprve hodnocení nějakých dat pomocí Friedmannova testu, kterým potvrdil nebo zamítnul hypotézy. Později se k tématice vrací a píše, že bylo provedeno výpočetní vyhodnocení dat, které potvrdilo správnost potvrzení nebo zamítnutí hypotéz. Přílohy: uvedeny na dvou místech: příloha vlastního textu práce a jako samostatný soubor příloha, kde je uveden algoritmus zpracování dat. Počet literárních zdrojů a jejich zaměření považuji za dostatečný. Srovnání v Thesis našlo 8% shodných částí práce, které ale byly především předepsaného charakteru nebo bibliografie. Považuji práci za nedokončenou, doporučuji dopracovat výsledkovou část, uvést konkrétní výsledky získané vlastním měřením ve standardní formě, od popisné statistiky přes statistické zpracování a vyhodnocení ve vztahu k hypotézám. Práci nedoporučuji k obhajobě. Otázka pro bakaláře: Proč nejsou uvedeny výsledky získané sběrem dat v práci?
eVSKP id 152115