KOLNÍK, J. Proces evidence materiálu v podniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2022.
Autor si cíl práce zlepšení využití zdrojů rozdělil na zdroje pracovní, u kterých se zaměřuje na dobu trvání procesu a zdroje nákladové. Analytická část popisuje podnik z komplexního pohledu a i výstupy z kapitoly "kořenové příčiny" nejsou konkterizovány na řešený proces. Vlastní návrhy řešení by bylo vhodné pojmout v podobě jednoho dopracovaného návrhu a nikoli několika nedokonale zpracovaných námětů, které se jako celek odklánějí od úzce zaměřeného cíle. I přes uvedené připomínky práce naplnila stanovený cíl, splňuje požadavky kladené na závěrečnou práci a proto ji doporučuji k obhajobě. Otázka k obhajobě: Upřesněte vaše chápání pojmu "optimalizace procesu", které opakovaně zmiňujete?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Praktická využitelnost výsledků | D | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | B |
Bakalářské práce na téma „Proces evidence materiálu v podniku“ představuje kombinaci aplikační oblasti logistických procesů (viz kap. 2.9 a 2.10), prostřednictvím procesní oblasti (procesní modelování EPC/BPMN) a projektové oblasti (viz kap. 3.3) vpodmínkách společnosti TDK – Slovakia s. r. o. Nevýhodou závěrečné práce je rozsáhlost jednotlivých dílčích témat, což se také negativním způsobem projevilo v průběhu zvolené metodologie analýzy procesu (viz kap. 2.9. a 2.10), ale i výsledku bakalářské práce (viz kap. 3), kdy se tyto nepřesnosti kumulují společně s některými formálními nedostatky. Otázky a připomínky k obhajobě: 1. Jakou metodou (popř. technikou) a za jakých podmínek proběhlo získávání dat pro hodnocení procesu zhlediska lidských zdrojů uvedených vTabulce 1 (vizkap. 2.9.3), resp. v Tabulce 2 (viz kap 2.10.3)? 2. Jaká bude návratnost navrhovaného opatření? 3. Jaké byly kritéria volby výběru čtečky čárového kódu Sensodroid T1400 (viz. Str. 44), resp. tiskárny ZD220D (viz. Str. 45)? 4. Vysvětlete, jakým způsobem vzájemně souvisí zmiňovaná technologie QR kódů (viz text kap. 3.2.1, resp. obrázek 13) a čtečka čárových kódů (viz kap 3.2)?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | D | Cíl bakalářské práce uváděný v zadání (tj. “Cílem bakalářské práce je na základě analýzy současného stavu navrnout řešení, které přispěje ke zlepšení procesu z hlediska využití zdrojů.”) je i s ohledem na drobnou formální nepřesnost formulován stručně, jasně a výstižně. Naopak v případě kap. “Vymedzenie problému a cieľu práce” (str. 11), autor pracuje s formulací “Cieľom práce je na základe analýzy súčasného stavu navrhnúť také riešenie, ktoré prispeje ku zlepšeniu evidencie materiálu z hľadiska času a nákladov.”, což optikou nejen procesního řízení představuje určité zúžení na klíčové nejen logistické metriky řešení. V přímé komparaci obou dvou rovin, by závěrečné práci prospěla zřetelnější dekompozice hlavního cíle tak, aby bylo v textu závěrečné práce zřejmé, o jaké typy zdrojů se jedná. Obdobně působí návrh nového způsobu řešení zvoleného procesu (viz kap. 3.2), kdy nelze úplně rozklíčovat terminologickou nepřesnost od technologické chyby (čárové kody vs. QR kódy). Na druhou stranu struktura navrhovaného způsobu implementace vyznívá originálně (viz kap. 3.3) a pozitivně (viz kap. 3.4). Kontrastně působí kap. 3.4 (resp. Podkap. 3.4.2), kde autor v1. fázi odkazuje na vzory (šablony) dokumentů zakládací listiny (Příloha 1), logického rámce (Příloha 2) a registru rizik (Příloha 3) a následně předkládá detailní časový plán projektu (viz Obrázek kap. 3.4.2). | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | D | Autor si velice dobře uvědomuje náročnost implementace doporučovaných opatření,čemuž odpovídají zásady a principy procesního (viz kap 2.7, 2.9 a 2.10; kap 3.2) a částečně i projektového (viz kap. 3.3) řízení. Nicméně identifikace kořenové příčiny (viz kap. 2.8) v kombinaci v textu uváděným záměrem optimalizace procesů působí nepatřičně. Zjednodušující dojem následně potvrzuje metodicky nespecifikovaný způsob zjišťování hodnocení procesu (viz kap. 2.9.3 resp. 2.10.3). | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Autor se částečně dopouští generalizace objektivním způsobem zjištěných nedostatků současného stavu (viz kap. 2.11), které nepříliš šťastně přenáší do návrhové části bakalářské práce (viz kap. 3). Velice názorně shrnuté závěry provedených analýz, následně autor správně využívá při hledání řešení nedostatků současného stavu, nicméně navrhovaná analogie naznačovaného postupu propojení systému uváděná vkap. 3.1 postrádá jak podrobnější rozbor, tak i nezbytná kritéria volby. Naopak vnavazujícím textu (viz kap. 3.1.1, resp. 3.2) se autor opět vrací ke způsobu hledání odpovídajícího řešení, přičemž navrhované přístupy opakovaně postrádají jednoznačně definovaná kritéria volby, stejně jako způsob jejich nalezení. | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | Praktická využitelnost výsledků bakalářské práce, je silně determinována rozsahem budoucích přínosů, což se ovšem plně odráží od nepřesvědčivě sestavené bilance nákladů a přínosů (viz kap. 3.6). Autorem uváděná hodnota nákladů dosahuje hodnoty 20578,4 € (viz kap. 3.6), avšak doba návratnosti není vpráci uvedena. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Struktura, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň bakalářské práce odpovídá standardům. Drobné výhrady lze formulovat kčitelnosti některých obrázku (např. obrázek 17, kap. 3.4.2). Částečně matoucí je i autorův přístup k číslování odkazu obrázků, kdy např. vkap. 3.4.2 se odkazuje na obrázek 15, který je sice uvedený vkap. 3.2.5., avšak zcela jistě neodpovídá textu kap. 3.4.2. | |
| Práce s informačními zdroji | B | Vbakalářské práci je použito celkem 20 informačních zdrojů. Většina informačních zdrojů (15) je tištěné formy a zbývajících část (5) představuje el. Informační zdroje. Kladnou stránkou závěrečné práce je vysoký podíl (11) cizojazyčných informačních zdrojů. Souhrnně se autor dopouští nepřesnosti u obrazové dokumentace závěrečné práce, kdy systematickým způsobem přehlíží nezbytnost použití informačních zdrojů, což je zásadnějším nedostatkem zejména u obrázku 1 až 3 (viz kap. 1.6.1; 1.6.2; 1.11.1). |
eVSKP id 142937