BAČOVSKÁ, M. Rozdíly v účetní konsolidované závěrce sestavené podle vybraných národních legislativ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2023.
Studentka prokázala schopnost zpracovat zadaný problém. V rámci práce provedla sestavení celkem šesti variant konsolidovaných závěrek, každou za dva roky. Následně na základě zkrácené finanční analýzy a základní daňové problematiky hodnotí, ve kterém statě je lepší (pokud je možnost volby) mít sídlo mateřské společnosti.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Praktická využitelnost výsledků | B | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | C |
Výtka a náměty uváděny výše jsou (celkem logicky) v nepoměru k textu, v kterém hodnotím práci pozitivně. Není to tím, že bych s prací nebyl spokojen (právě naopak) - spíš je to následek obecné úlohy posudků jako nástroje pro další zlepšovaní (rozhodne-li se třeba autorka toto téma zpracovávat v podobě návazných publikací) a tak není dostatek prostoru pro konstatování co všechno je dobře a správně.Právě proto má závěrečná vět zní: Po mém soudu je práce spracována kvalitně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Cíl práce je uveden na více místech práce a to následovně: „Cílem diplomové práce je popsat sestavení konsolidovaných účetních závěrek podle české a britské legislativy a zhodnotit důsledky vyplývající z rozdílných pravidel sestavení. Studentka provede konsolidace dle legislativ posuzovaných zemí, posoudí ekonomický obraz konsolidovaných celků a formuluje závěr".V zásadě se dá souhlasit s názorem, že takto vymezeny cíle byly splněny a to zejména z hlediska uplatnění pravidle pro sestavení konsolidované účetní závěrky, včetně účetního zobrazení podniků, které nejsou investorem ovládány. Platí ovšem, že by se dala navrhnout i řada dílčích změn které by mohli vést ke zlepšení uplatnitelnosti práce. Zejména jde o tyto náměty: 1. Práce vychází z předpokladu že účetní zásady a metody všech subjektů vstupujících do konsolidace musejí byt stejné (což obecně platí), ovšem na této úrovni se věnuje pouze přepočtu z cizí měny dceřiného podniku na měnou užívanou mateřským podnikem. I v případech, kde se stejné metody uplatňují v obou zemích víceméně stejně, není využit prostor pro zdůraznění stávajících rozdílů, třeba (i když ne pouze) v případě pravidel pro odpisování nebo mimořádného znehodnocení goodwillu.2. Doplnění příkladů se vzájemnými transakcemi i o nákup a prodej odepisovaného majetku by poněkud zvýšilo jejich informační hodnotu.3. Cíl je vymezen na více místech práce, v zásadě ve shodě. Pro úplnost je však třeba zmínit i to, že translace těchto cílů se v samotné práci rozšířilo o tři oblasti. První dvě jsou autorkou vymezeny takto: „ ... bude navrženo, ve kterém z analyzovaných států je vhodnější sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a to i s ohledem na ekonomický obraz celku. Dílčím cílem podporující hlavní cíl této práce je vymezení a stanovení základních pojmů týkající se konsolidované účetní závěrky".Domnívám se že nemá smysl rozhodovat se, ve kterém státě je výhodnější sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a to ze zcela prostého důvodu , že sestavování se vždy realizuje na úrovni mateřského podniku. Tudíž, i kdyby byla jurisdikce země dceřiného podniku shovívavější nebo příznivější, není možné tuto výhodu fakticky využít (kromě limitovaných situací, ke kterým patří, kupříkladu. reverzní akvizice). Stejně tak se domnívám, že vymezení a stanovení základních pojmů nemůže být cílem závěrečné práce a to ani dílčím.4. Kromě toho došlo (dle mého názoru) k nepříliš vhodnému rozšíření cílů v aplikační časti o problematiku srovnávání daňových systémů České republiky a Spojeného království. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | Z hlediska metodiky se domnívám že autorka postupovala správně. Ovšem (a to platí o řade studentů) jejímu opisu na s. 13 chybí návaznost k samotné práci.Dozvíme se tedy, že analýza je „rozbor zkoumaného předmětu, jevu či situace na jednotlivé části, které jsou později dále zkoumány. Podrobnější poznání jednotlivých jevů usnadní poznat daný jev jako celek. Cílem analýzy je poznat určitý systém a odhalit jeho fungování“, nebo že „opakem analýzy je použití syntézy v části finanční analýzy ekonomického zhodnocení, která umožňuje pochopit vzájemné souvislosti a seskupuje informace do celku. V práci se objevuje i indukce neboli zkoumání individuálních jevů, ze kterých je následně vyvozován obecný závěr. Poslední metodou zpracování je komparace, která představuje porovnání a zjištění stejné nebo rozdílné stránky zkoumaných předmětů a objevuje se napříč celou prací“.Opis v této podobě by mohl být použit v jakékoliv práci věnující se financím a (v případě analýzy) třeba i u prací věnující sej jiným oblastem nežli ekonomii. Smyslem uvádění metodiky není ovšem vysvětlení pojmů, nýbrž uvedení konkrétního postupu zpracování práce od opisu zdrojů dat, jejich rozsahu, filtrování a zpracování přes výběr toho postupu, kterým se zajistí smysluplné a relevantní závěry až po opis validace výsledků. Na druhé straně, zvolený postup v podobě syntetických příkladů zaměřených na zhodnocení podnikové kombinace (a posléze i sestavení konsolidované účetní závěrky) je (z pohledu nedostupnosti reálných dat) akceptovatelným způsobem řešení. Dílčí výhrady bych měl spíše k parametrům těchto příkladů (mohli by být širší, aby vynikli případné rozdíly mezi přístupem Spojeného království a České republiky). Vyskytují se i drobné nedostatky (třeba v tabulce 10 se uvádí vliv neprodaných zásob vlastní výroby na náklady na prodané zboží, i když z pohledu skupiny jde pořád o výrobky (a navíc sa uplatňuje druhové členění, takže nelze ani argumentovat položkou cost of goods sold v praxi Spojeného království). | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vývozovat z nich závěry je na dobré úrovni, i když mám výhrady vůči poněkud méně kritického přebírání závěru z literatury (tomu se budu věnovat v posudku na samostatném místě) a závérům které se týkají finanční analýzy. U finanční analýzy vidím stěžejní problém v tom, že se srovnávají nestejné výchozí údaje. Výsledkem je pak třeba formulace (s. 89) „Z výsledků je patrné, že českou společnost lze z hlediska zadluženosti označit jako rizikovou kvůli vysokému procentu zadlužení. Proto konsolidace prováděná ve Velké Británii v ekvivalenční metodě vychází o poznání lépe, než plná metoda, kdy konsolidujeme vlastní kapitál a cizí zdroje obou společností“. Pokud by bylo zadání jiné, mohla by být jiná také interpretace což spochybnuje existenci kauzality. | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | Výsledky práce jsou na obecné úrovni využitelné v praxi (což platí v části věnované konsolidované účetní závěrce., i když by se dali zvýšit právě zvýrazněním potenciálních rozdílů mezi přístupy České republiky a Spojeného království. Je třeba zmínit, že pokud se neužíva IFRS (a celkem pozitívně vnímám, že autorka šla jinou cestou nežli srovnávaním národních systémů s IFRS), může docházet k rozdílům i na úrovni individuálních účetních závěrek, ze které se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje (jiné pravidla pro vykazování, uspořádání a/nebo oceňovaní položek závěrky).Několik dalších námětu k promýšlení, třeba u následujících tvrzení:- S32: „Goodwill vzniká při akvizici a nejedná se o aktivum ani o okamžitou ztrátu hodnoty“ - toto tvrzení není v první části správné a ve druhé části postrádá smyslu; goodwill samozřejmě je aktivem. - S. 38 „Záporný konsolidační rozdíl znamená, že mateřský český podnik koupil cenné papíry za nižší cenu, než je jejich skutečná hodnota“ – tak tomu může, ale i nemusí, být. Pokud t%reba tržní cena neodpovídá reálné hodnotě účetně respektovaných aktiv a závazků (což je poměrně často, třeba proto, že účetnictví je v oblasti vykazovaní aktiv hodně konzervativní,), pak ani uvedený závěr nemusí platit. - Uvádí se kurz Britské národní banky. Ve skutočnosti plní funkci centrální banky Bank of England, i když systém bankovnictví ve Spojeném království je poněkud složitejší.- „Velkým rozdílem oproti ČR je však položka odpisů DM, která je ve VB daňově neuznatelná“. Není tomu zcela tak, existuje více režimů uplatnění tzv. capital allowances. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Práce z hlediska struktury, terminologie a i odborné jazykové úrovně odpovídá požadavkům kladeným na tento typ publikačních výstupů, nicméně i zde by měl několik námětu ke zamyšlení. Pokud mluvíme o pojmech, některé z nich (třeba menšinové podíly) jsou v práci uváděny v různých variantech, v závislosti od toho, mluví-li se o ČR nebo o Spojeném království.Některé formulace mohou vést ke správným i nesprávným závěrům (třeba z formulace na s. 14 „Podniky, které sestavují účetní závěrku podle IFRS, postupují podle standardů“ by vyplývalo, že se nemusí používat jiné standardy než ty, které jsou zmíněny na s. 15). Z hlediska struktury se mi jeví (i když to může být pouze subjektivní pocit) že část která se věnuje srovnávání daňových systému v České republice a Spojeném království vybočuje z rámce jinak organického celku věnovanému konsolidaci a jejím potenciálním ekonomickým vlivům).Dílčí výhrady které ovšem nemají vliv na pozitivní hodnocení:- obrázek č. 3 má posunuty údaje o podílech,- na s. 28 je „celková bilanční suma vyjádřena jako „čistý“ a „hrubý“,- v tabulkách jsou uváděny jak závazky, tak také dlouhodobé závazky a i krátkodobé závazky a to na stejné úrovni (není zvýrazněnou že v prvním případě jde o mezisoučet), - tabulka č. 8 Výkaz zisku a ztráty britské společnosti DP vychází z druhového členění provozních nákladů, zatímco ilustrativní tabulka 36 uvádí účelové členění, - v tabulce 35 se zvýrazňuje mezisoučet oběžná aktiva avšak už ne mezisoučet závazky do 1 rok. Čtenáře to pak může vést k (nesprávnému) závěru, že položky zaměstnanci, dodavatelé a podobně patří mezi aktiva. | |
| Práce s informačními zdroji | C | Ne všechno co je publikováno odpovídá i realitě a zde by se vyžadovalo kritičtější posouzení zdrojů. Třeba na straně 12 se uvádí: „IFRS standardy zahrnují: - koncepční rámec finančního výkaznictví, - vlastní mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS), - standard pro malé a střední podniky“, což není tak úplně pravda.Obdobně existují různé názory na tvrzení „Účetní závěrka dle IFRS musí splňovat 2 základní podmínky, a to předpoklad trvání účetní jednotky a akruální bázi, doplněnou o periodicitu vykazování a věrné a úplné zobrazení skutečnosti“. Akruální báze se neuplatňuje třeba u výkazů peněžních toků, základním východiskem je věrné a úplné zobrazení a jak předpoklad trvání účetní jednotky, tak i periodicita vykazování nejsou na úplném vrcholu pomyslné pyramidy důležitosti.Také závěr že „národní účetní standardy US GAAP (angl. US generally accepted accounting principles) se používají na půdě USA zejména … státními a místními vládami a jednotkami federální vlády“ neodpovídá zcela reáliím USA. Obdobná výtka platí i u konstatace že (kromě jiného) může byt propojenost založená i na příbuznosti činnosti , tvrzení že (na s. 12 – 13) součástí IFRS je i Koncepční rámec“ nebo tvrzení (s. 30) že „Konsolidovaná rozvaha tvoří součet aktiv a pasiv, základní kapitál mateřské společnosti, rezervy zahrnující kladné či záporné rezervy mateřské společnosti a podíl na zisku či ztrátě dceřiné společnosti po akvizici, dále goodwill a nekontrolní podíl“ vzhledem k tomu, že nejde o pouhý součet aktiv a pasív a také tomu, že nejde o rezervy nýbrž o fondy. Stejná výtka platí u formulace (s. 87) „Poměrové ukazatele krátkodobé likvidity odrážejí platební schopnost podniků. 1. stupeň likvidity se nazývá okamžitá likvidita a oborový průměr činí 0,46. Tento ukazatel uvádí, kolik korun dluhu je schopen podnik okamžitě uhradit“. Pokud by tomu ovšem tak bylo, znamenalo by to, že podnik je schopen uhradit pouze 46 haléřů ze všech svých dluhů.Dalším námětem pro zlepšení by mohla být oproštění se od někdy až příliš rigidního přebírání textů právních předpisů. Jistě, i to má svoje příčiny (zejména snaha o věcnou správnost, což je v případě právních předpisů docela důležité), ovšem je třeba naleznout správnou míru – a pokud není předmětem analýzy samotná formulace, pak stačí text pouze shrnout. |
eVSKP id 152336