KROUPA, M. Analýza změny zátěže asynchronního motoru z měření statorových proudů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomant vypracoval práci na téma „Analýza změny zátěže asynchronního motoru z měření statorových proudů“. Cílem práce bylo nalézt vhodnou metodu analýzy chování zátěže, resp, celé rotorové dynamiky z měření statorových proudů v takových aplikacích, kde analýza poruchy přímo na zátěži je buď nemožná, nebo velmi obtížná. Jako příklad lze uvést analýzu poruch např. u soustrojí asynchronní motor – ponorné čerpadlo. Teoretické výpočty byly ověřeny měřením. Diplomant přistoupil k řešení dané problematiky velmi zodpovědně, využíval možností konzultace a stěžejní část práce byla publikována na konferenci EEICT.
Práce se zabývá analýzou vlivu změny zátěže na statorové proudy asynchronního motoru a je rozčleněna do devíti kapitol včetně závěru. V prvních třech kapitolách je proveden teoretický rozbor, odvozeny vztahy pro magnetickou indukci, tok a statorový proud při zatížení stroje přídavným oscilačním momentem a popsána dále použitá metoda monitorování oscilačního momentu. Ve čtvrté a páté kapitole je představen a sestaven model asynchronního motoru. V šesté kapitole jsou představeny výsledky simulací v programu Matlab, sedmá kapitola shrnuje výsledky měření reálného systému. V osmé kapitole je provedeno srovnání vypočtených a naměřených hodnot a stanoveny odchylky. Výsledky simulace dalšího typu stroje jsou uvedeny v přílohách. Práce je ucelená, je vhodně rozčleněna, jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Po formální i jazykové stránce je zpracována velmi pečlivě. K práci mám pouze několik připomínek: Některé termíny a formulace nejsou zcela přesné. Str.13 „Magnetomotorické napětí vybuzené statorovým polem“, kde by mělo být „…statorovým proudem“ tak, jak je to ostatně patrné z dále uvedených rovnic. Nebo str.31 „analogický“ signál namísto analogový. Ve vztahu 1.3 (str.18) by bylo lépe ponechat obecnou délku „l“, případně „2*delta“, nikoliv pouze „delta“. Ve vztahu 1.4 a dále je „theta p“ definována jako pólová rozteč, představuje však krok cívky/vinutí. Jinak by např. činitel kroku (1.9) ztratil smysl. Obrázek 1-4 neilustruje dobře práci ASM. Přestože je téma práce náročné, autor se neuchyluje k pouhému přejímání finálních vztahů a metod z literatury, ale vychází z fyzikální podstaty, dává jednotlivé jevy do souvislostí, matematicky je popisuje a odkazuje na odpovídající literaturu. S ohledem na nezbytná zjednodušení lze říct, že prezentované výsledky simulací a měření vykazují malé odchylky. Přes určité nedostatky práce svým rozsahem a způsobem zpracování přesahuje běžné požadavky na diplomovou práci a proto ji hodnotím jako vynikající. Zadání bylo splněno beze zbytku.
eVSKP id 82655