MATUŠ, V. Vliv použití fotogrammetrie na přesnost ručního laserového skeneru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Hodnocená bakalářská práce se zabývá přesností laserového 3D skeneru, zejména při měření velkých objektů. Celkově hodnotím práci kladně. Úvod vhodně uvádí do problematiky 3D skenování, metod a přesnosti měření v závislosti na velikosti objektu a nastiňuje potenciální problémy s dosahovanou přesností. Přehled současného stavu poznání přehledně shrnuje metody 3D digitalizace. Některé informace nejsou podloženy zdroji, ale spíše zkušenostmi z praktické části. V kapitolách 2.5, 2.6 a 2.7 by mohlo být více zdrojů, ale dobře ukazují bílá místa v problematice. Kapitola 2.5 obsahuje chybné číslo ISO normy. Analýza problému shrnuje zjištění a identifikuje bílá místa. Cíl práce jasně stanoví hlavní cíl a dílčí kroky, i když některé formulace by mohly být konkrétnější. Kapitola o materiálech a metodách kvalitně popisuje použité vybavení, měřené díly i postupy. Některé formulace v této kapitole by mohly být přesnější. Práce obsahuje velké množství měření a procesů pro vyhodnocení dat. Největší slabinou práce je kapitola výsledků a diskuze. Výsledky by mohly být lépe sumarizovány a závěry jednoznačnější. Určitá nejednoznačnost je ovlivněna horší volbou zarovnání dat, což na druhou stranu bylo těžké předvídat a zpětně upravit. Diskuze však pozoruje zajímavé jevy při skenování větších objektů malým ručním skenerem, vhodné k dalšímu zkoumání, a srovnává dosažené výsledky s ostatními studiemi. Závěr shrnuje dosažené výsledky a nastiňuje možnosti dalšího rozšíření studie. Tato kapitola by mohla být stručnější. Celkově hodnotím práci i přes drobné připomínky jako velmi zdařilou, získané výsledky prokazují jednoznačný vliv zvýšení přesnosti skenování velkých objektů ručním skenerem při použití fotogrammetrie. To může na jednu stranu upozornit na omezení z hlediska velikosti objektu a dosažitelné přesnosti při skenování větších dílů samotným skenerem a zároveň ukázat přínos z hlediska přesnosti při spojení fotogrammetrie s laserovým skenerem. Cíle práce byly splněny a práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Bakalářská práce se zabývá studiem vlivu využití průmyslové fotogrammetrie pro registraci jednotlivých skenů ručního optického skeneru. Tato metoda se běžně využívá při skenování objektů, které jsou výrazně větší, než je měřicí objem skeneru, aby se zabránilo vzniku kumulativní chyby při registraci snímků. V práci jsou pro demonstraci vzniklé chyby měření využity objekty o maximálních rozměrech přibližně okolo 2500 mm s tím, že oblast skenování skeneru udávaná výrobcem je 650 × 550 mm. V práci bylo na základě opakovaného měření testovacích objektů demonstrováno, že kumulativní chyba, vznikající v případě nevyužití fotogrammetrie, je až v desetinásobcích chyby validně provedeného měření. Oceňuji ochotu studenta provést poměrně rozsáhlou sérii opakovaných měření. Čtenář si na základě práce může udělat obrázek o tom, jak je důležité respektovat měřicí objem skeneru. Musím nicméně práci vytknout určité nedostatky. I pokud je cesta, kterou se autor práce ubírá, čistě experimentální, již v recenzi bych autorovi doporučil se více zaměřit na samotné principy a metody kalibrace/registrace jednotlivých částí skenu, aby čtenář na základě práce pochopil, proč tato vyšší chyba při skenování velkých objektů vzniká. Dalším nedostatkem je naplánování experimentu, kde bych čekal, že dojde ke studiu závislosti chyby měření na délce měřeného rozměru, nebo vzdálenosti od počátku měření. Tato závislost by byla podle mého názoru velmi zajímavá a prospěla by zobecnění výsledků práce a tím i jejich lepší využitelnosti. Statistické zpracování bych také zmínil jako slabinu této práce. Mimo jiné šlo opět z výsledků vytěžit mnohem více relevantních charakteristik, mimo mediánovou chybu. S tím souvisí i nevhodné využívání slova “přesnost”. V některých případech by mohla být provedena snaha získat nějaký skutečný referenční rozměr, například využít redundantní kalibrační tyče (které by byly měřeny a zároveň nevyužity pro kalibraci), nebo nějakou geometrii zaměřenou pomocí řádově přesnější metody, než se předpokládá u ručního laserového skeneru. Závěrem bych vytknul nějaké nepřesnosti v rešerši a netechnický jazyk. Přesto, s přihlédnutím k náročnosti práce, myslím, že práce do dostatečné míry splňuje zadání a vyhovuje úrovni kladené na závěrečné práce. Práci tedy doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 157723