PAUS, A. Softwarově definovaný transceiver pro radioamatérský provoz [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvoření softwarové části pro SDR založené na platformě FPGA. K tomuto úkolu student přistoupil zodpovědně, věnoval práci mnoho času po celý semestr (doslova!), přičemž využíval školní laboratoř a dostupnou literaturu. Dále často využíval konzultací k diskuzi o aktuálních problémech a dalšímu směřování práce, na konzultacích byl patrný neustálý posun vpřed. Výsledkem prezentovaným v textu práce je skutečně funkční transceiver, který podporuje všechny požadované modulace (AM, FM, LSB, USB, CW) a je schopen bez využití analogového směšovače pracovat v pásmu KV. Odvedená práce zahrnuje vytvoření softwaru pro obsluhu VF AD a DA převodníků, audio kodeku pro práci s NF signály a také uživatelského rozhraní pro ovládání TRX. Seriózní provedení všech těchto softwarových modulů vytvářených v prostředích SystemGenerator a ISE od firmy Xilinx vyžaduje mnohem více času, než je obvyklé věnovat pro realizaci DP. Text práce obsahuje také obsáhlý teoretický rozbor především jednotlivých modulátorů a demodulátorů doplněný simulacemi. Nechybí ani výsledky měření vlastností TRXu v časové a spektrální doméně. Z výsledků je patrno, že vysílací část je zvládnuta poměrně dobře. Přijímací část má ve své realizaci rezervy, např. fázový závěs pro příjem AM vykazuje nedokonalosti, ale pracuje. Tyto nedostatky však lze vzhledem ke zmíněné vysoké náročnosti celého úkolu a také vysokému nasazení studenta zanedbat. Závěrem je nutno poznamenat, že student je členem týmu řešitelů projektu WICOMT a v souladu s tím vytvořil na téma DP také časopisecký článek.
Student Anton Paus realizoval velmi zajímavou diplomovou práci, týkající se softwarově definovaného rádia. V první kapitole jsou podrobně vysvětleny teoretické znalosti, zaměřené na softwarové rádio, bloková schémata zapojení, možnosti realizace a také výběr konkrétních součástek. Druhá kapitola popisuje digitální implementaci modulátorů a demodulátorů s různými druhy modulací (AM, DSB, SSB, FM a CW). V této části jsou také přiloženy vytvořené počítačové modely jednotlivých modulátorů a demodulátorů. Jako výstupní grafy jsou zobrazeny např. časové průběhy signálů nebo výsledné tvary a rozložení frekvenčního spektra. Třetí kapitola je zaměřena na hardwarovou implementaci na vývojové desce osazené mimo jiné FPGA Virtex 5. Jednotlivé teoreticky popsané modulátory a demodulátory byly realizovány v prostředí System Generator, kde je pomocí funkčních bloků názorně zobrazeno celková praktická realizace. Student dle mého názoru splnil zadání diplomové práce v celém rozsahu na velmi vysoké úrovni. Předvedl schopnost správně pochopit teoretické poznatky, vytvořit simulace radiokomunikačních systémů a následně je i prakticky realizovat. Práce je psána pečlivě a srozumitelně. Je patrná velmi dobrá orientace autora v této problematice. Připomínku bych jen měl k převzatým blokovým schématům, které by nemusely být kopírovány, ale překresleny.
Diplomová práce p. Bc. Antona Pause se dle zadání zabývá problematikou hardwarové architektury softwarového rádia a možnostmi jeho implementace, a to jak z hlediska použitelných základních digitálních funkčních bloků, tak z hlediska potřebných analogových obvodů. Zvolené téma je v současné době velice aktuální, neboť jedním z největších pokroků v technologii radiokomunikačních prostředků je od počátku tohoto st. právě softwarově definované rádio (SDR). V první části práce autor pojednává o základních otázkách softwarově definovaného rádia, především pak rozebírá a kriticky hodnotí různé typy jeho architektury. V druhé části shrnuje základní poznatky z teorie modulovaných signálů. Cílem práce zde byl návrh algoritmů pro modulaci a demodulaci signálů ve všech zadaných režimech. Příslušné algoritmy byly vytvořeny v programech Matlab a Simulink. V závěrečné části práce je popisována implementace navržených algoritmů, vyúsťující do realizované hardwarové podoby transceiveru. Autor přitom použil komerčně vyráběnou zkušební desku Genesys s obvodem FPGA Virtex-5 LX50T, obsahující také kodek AC´97. Charakteristickým rysem předložené diplomové práce je těsné sepětí teorie a praxe. Takový metodický přístup lze považovat za adekvátní zvoleným cílům práce, která zřejmě usilovala o řešení technických problémů, založená však nikoliv na pouhém experimentování, nýbrž na solidní teoretické bázi. Z hlediska obsahového je práce vyvážená a zpracovává všechny důležité otázky zadaného úkolu. Písemná zpráva je po vnější stránce provedena pečlivě, její rozsah překračuje běžný standard. Slušnou úroveň má i její grafická část (obrázky, grafy, tabulky). Řada obrázků je přímo převzata z cizích pramenů, což není na závadu – neboť tyto prameny jsou citovány buď přímo v textu zprávy, nebo alespoň v závěrečném seznamu použité literatury. Na některých obrázcích je však velmi malý text – někde až na hranici čitelnosti. Určitým formálním nedostatkem je také nedostatečný počet odkazů ve vlastní zprávě, na odborné prameny uvedené v seznamu použité literatury. K věcnému obsahu mám pouze několik drobných dotazů resp. připomínek, k nimž by se měl diplomant v průběhu obhajoby práce vyjádřit. Tyto otázky jsou uvedeny v následujícím bodu posudku. Celkově lze konstatovat, že diplomant splnil v plném rozsahu zadání. Rozsah písemné zprávy i množství poznatků v ní obsažených je více než dostatečný a prokazuje schopnosti diplomanta k samostané tvůrčí práci. Vzhledem ke všem uvedeným okolnostem klasifikuji práci známkou v ý b o r n ě.
eVSKP id 52354