MAŘAS, M. Autonomní buňka "Dávkovač ledových kostek" pro testbed Průmyslu 4.0 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem bakalářské práce pana Mařase bylo vytvoření autonomní buňky Dávkovače ledových kostek pro testbed Průmyslu 4.0. Pro zvládnutí tohoto úkolu se studen musel nejprve naučit modelovat ve 3D CAD programu Siemens NX, ve kterém musel vymodelovat celý výrobek pro jeho zakomponování do již hotového 3D modelu Testbedu. Současně si student musel zdokonalit schopnosti práce s programem EPLAN. Pro úspěšné dokončení projektu bylo také nutné naučit se programovat v prostředí TIA Portal. Přes počáteční neznalost programového vybavení a nutnost věnovat nemálo času pro studium těchto softwarů, se tohoto problému ujal svědomitě. Celkově tato práce posunula znalosti studenta o mnoho úrovní výše a obohatila ho do budoucího pracovního života. Vyzkoušel si proces vývoje nového zařízení od prvotní myšlenky přes realizaci až po finální oživení. Student také prezentoval výsledky své práce veřejně na studentské konferenci EEICT a byl oceněn zastupitelem jedné z firem. Postup práce je dobře zdokumentovaný. Výsledná práce je na poměrně dobré úrovni, a to jak po stránce technické, tak formální. Student během semestru aktivně a pravidelně konzultoval postup své práce. Využití literatury je odpovídající typu úlohy. Všechny body zadání práce byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 75b (C).
Prací studenta byla kompletní inovace buňky dávkovače materiálu pro testbed Průmyslu 4.0. Práce je vcelku přehledně rozdělena do přiměřeného počtu jednotlivých kapitol. Po formální stránce mám však tyto výtky: - V práci se vyskytuje velké množství překlepů a gramatických chyb, často např. neshoda podmětu s přísudkem, slova jako Standart, vynutí motoru, naspaný (místo napsaný). - V některých kapitolách (např. 1.2) jsou nevhodně umístěné citace. - Autor využívá nevhodné formulace, jako např. „světe div se“. - Práce působí, jako by vůbec neprošla korekturou. - Chyba v referenci [5] vedoucí na článek Light Emitting Diode na Wikipedii. I pokud toto pominu a vyhledám na Wikipedii správný článek, tak kapitola 1.6, která (dle přítomnosti uvozovek) má doslovně citovat tento je evidentně převzata z jiné literatury, neboť převzatá stať v této podobně se v článku nevyskytuje. - Autor není schopen uvést správně chemickou značku ledu. - V elektronických přílohách je zmatek – je zde 7 adresářů s jediným programem s různými příponami, jako je kopie či backup. Není vůbec zřejmé, který adresář je platný. Možná to ani sám autor nevěděl a proto se rozhodnul dát do příloh všechny. Ještě vážnější jsou však technické nedostatky práce - Velmi nekvalitně popsán standard pro dávkové řízení –autor čerpá z jediného zdroje – jiné závěrečné práce, což samo o sobě vede ke zmnožení jiným studentem zavedených nepřesností a nejasností. Doporučil bych čerpat přímo ze standardu, případně jiné technické literatury. Rozhodně také při studiu takto komplexní problematiky, která je velice důležitou částí práce bych očekával použití více než jednoho zdroje. - Špatně popsán obecný fyzický model, nepřesně popsán obecný procesní model. Všechny tři modely popsány vlastně na té úrovni, že rodičovská entita obsahuje více dětských entit bez dalšího (správného) vysvětlení. - Student nedefinoval konkrétní procesní model dle ISA-88. - Naivní popis tenzometrického můstku. - V kapitole Popis vyhodnocení signálů student plete pojmy, má převodník analogové hodnoty na PWM, avšak asi nezná pojem PWM. Dále pro změnu hodnoty napětí z 24 na 12 V hodlá nějakým způsobem využívat H můstky. Celý popis je dále zcela zmatený a naprosto zbytečný. - Vyzkoušel autor práce dávkování na skutečných produktech? Práce počítá s krychlemi, ale ty vlastně neexistují dle kapitoly 1.6.4. - Reálná podoba buňky z obr. 5.1. neodpovídá skutečnosti, v buňce není možné spolehlivě umístit skleničku, testování funkčnosti je tedy ztíženo. Autor několikrát zmiňuje jako výhodu možnost odvodu vody z tajícího ledu prostřednictvím hadičky. Ta však není v buňce připojená. Nedomnívám se proto, že by koncept odvodu vody byl spolehlivý a voda neunikala i jinudy. - Osobně jsem vyzkoušel dávkování se vzorkem ledu a musím konstatovat, že mechanizmus funguje přinejmenším problematicky kvůli 1) špatnému tvaru násypky – kvůli zvýšeným stěnám uvnitř se kostky zaseknou do sebe a nepadají do dávkovače. Student popisuje i tzv. čechrání kostek, jak to přesně funguje a jaký to má vliv? Osobně jsem žádnou podobnou funkci nezaznamenal. 2) zasekávání kostek ve válci – krokový motor nemá požadovaný moment na to, aby např. mohlo dojít k rozseknutí kostky o hranu násypky. Nepomohla ani několikrát provedená reverzace motoru, byl nutný ruční zásah. 3) Celkově se mi při testování podařilo nadávkovat celkem 2 kostky. Během tohoto dávkování jsem musel řešit dvakrát problém. I přes výše uvedené problémy doporučuji práci k obhajobě a hodnotím 53 body (E).
eVSKP id 142617