TRTEK, J. Charakterizace pektinu ultrazvukovou spektroskopií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Hurčíková, Andrea

Jan Trtek měřil koncentrační závislost pektinu a pektátu pomocí Ultrazvuku s vysokým rozlišením - HRUS. Bez potíží zvládl techniku ultrazvukové spektroskopie, která nepatří mezi běžné a jednoduché metody. Dále student na hustoměru DSA 5000M od firmy Anton Paar proměřil hustotu a ultrazvukovou rychlost koncentrační řady pektátu ve třech rozpouštědlech (voda, NaCl, PBS) v teplotním rozmezí 20-50°C. Velké množství naměřených dat nebylo jednoduché zpracovat do grafů, ale student se s tím vypořádal výborně. Práce více než naplnila požadavky kladené na bakalářskou práci a naměřená data budou podkladem pro publikaci v impaktovaném časopise. S ohledem k uvedeným skutečnostem uděluji za tuto práci známku „výborně A“.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Student Jan Trtek se ve své bakalářské práci zaměřil na charakterizaci pektinu a jeho esterifikované draselné soli (v práci označované jako pektát) metodami ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením (HRUS) a denzitometricky. V rámci experimentálních prací student studoval obě formy pektinu ve třech různých prostředích (deionizovaná voda, roztok NaCl a fosfátový pufr). Tématicky spadá práce do oblasti základního výzkumu. Získaná data jistě budou sloužit jako dobrý podklad pro další práce a navazující výzkum zabývající pektiny a jejich deriváty. Předložená bakalářská práce v rozsahu 41 stran plus 6 stran příloh je formálně správně a logicky rozčleněna na jednotlivé kapitoly (teoretická část – 10 str., experimentální část – 4 str., diskuze a výsledky – 16 str., závěr – 2 str.). Student v práci citoval 27 jednotlivých zdrojů literatury. Právě k práci s literaturou mám několik připomínek. V první řadě student v seznamu literatury uvádí zdroje, které se v textu vůbec nevyskytují (zdroje literatury č. 9 a 24–27). Dále například zdroje literatury č. 21–23 se objevují na začátku práce před zdrojem č. 1 a navíc jsou využity v úvodu, ve kterém se většinou literatura necituje. Rovněž zdroj č. 27 se objevuje v textu po zdroji číslo 8. V neposlední řadě bych přece jenom spíše doporučoval více využívat odborné publikace (knihy, články) na úkor citací internetových stránek. Na druhou stranu musím vyzdvihnout styl jakým je práce sepsaná. Nachází se v ní minimální množství překlepů či jiných nepřesností a až na drobné detaily (nejednotnost v uvádění jednotek v grafech [jednotka] vs. (jednotka); g/cm3 vs. g/l) je na velmi dobré úrovní i co do typografie. Teoretická část práce představuje ucelený a pro účely bakalářské práce naprosto dostačující souhrn základních poznatků nezbytných pro řešení tématu práce. V rámci experimentální části student poměrně dobře zpracoval experimentální data do grafických závislostí resp. tabulek (v přílohách). Zde mám drobnou připomínku pouze k formě uvádění některých naměřených hodnot (hodnoty ultrazvukových rychlostí na 4 desetinná místa resp. hustoty na 6 desetinných míst), což mi nepřijde úplně vhodné. K diskuzi naměřených dat nemám prakticky žádné připomínky, snad jen bych uvítal alespoň částečnou diskuzi, jak lze naměřené výsledky vhodně využit (tato diskuze se nachází až v závěru práce). Výše uvedené spíše drobné nebo formální nedostatky nesnižují poměrně dobrou úroveň bakalářské práce studenta Jana Trtka. Předložená práce splnila dle mého názoru všechny počáteční vytyčené cíle, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

eVSKP id 87333