VEJNAR, P. Návrh tepelně izolované komory a zajištění její regulace na konstantní teplotu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a realizovat teplotní komoru a zajistit její regulaci na konstantní teplotu. Student téma své bakalářské práce zpracovával ve spolupráci s Ústavem teoretické a experimentální elektrotechniky FEKT VUT. Téma práce bylo dosti široké, tudíž student musel nastudovat různé technické oblasti od teorie přenosu tepla, měření teploty, regulaci na konstantní teplotu, simulace v programu ANSYS, atd. Student na projektu pracoval svědomitě a prokazoval v průběhu celého období velké pracovní úsilí. Pracoval samostatně a systematicky. Pravidelně se dostavoval ke konzultacím, jak s konzultantem své práce, tak s vedoucím práce, a předkládal průběžné výsledky práce. Komunikace probíhala velmi konstruktivně, student byl vždy aktivní a připravený. Kladně hodnotím zejména zodpovědný přístup k řešení zadaných úkolů a pracovní nasazení. Doporučuji práci k obhajobě.
Student si vybral standardní úkol regulační techniky, ale pojal jej velmi komplexně, provedl výpočty tepelných ztrát boxu, návrh chlazení, průběh proudění uvnitř boxu, simulaci průběhu teploty uvnitř boxu. Následně celý box vyrobil a vyzkoušel. V práci jsou zpracovány teoretické vztahy pro přenos tepla v uzavřeném systému. Tyto vztahy jsou aplikovány na výpočet tepelně izolačních vlastností boxu. Dále jsou tyto vztahy aplikovány při konstrukčním návrhu a výpočtu vnitřního proudění pomocí moderních výpočetních metod – FEM pro výpočet proudění uvnitř boxu. V rámci praktické části instaloval vzorky Peltierových článků jako akčního členu regulace teploty uvnitř komory a ověřil jejich účinnost pro zadaný rozsah teplot. K tomuto systému si navrh elektronický systém na bázi mikroprocesoru přes komunikační rozhraní USB a navrhl program pro PC. V závěru práce vyzkoušel a porovnal dva způsoby měření teploty – pomocí obvodu AD7410 a pomocí čidla Pt1000., systém regulace vyzkoušel a uspokojivě odůvodnil proč a jak vznikly odchylky mezi teoretickým výpočtem a praktickou zkouškou. Student jeví ve všech částech velkou erudici jak teoretickou tak praktickou. Je zde jasné, že spolupracoval a konzultoval teoretickou část s odborníky, ale v rámci praktického života absolventa naší univerzity předpokládám komunikační dovednosti k získání chybějících informací požadovaných v zadání. V žádném případě nepředpokládám, že se jedná o kopii jiného projektu. Písemná práce je řazena logicky a chronologicky podle zadání a sleduje všeobecně předpokládanou osu návrhu zařízení pro daný účel od teoretického rozboru po praktickou realizaci. Možná v této ose chybí rešerše jiných podobných řešení a v závěru komparativní pojednání navrženého systému se systémy stávajícími, ale to nebylo požadováno zadáním a uvádím to pouze na okraj. Práce odpovídá požadavkům na typografické zpracování vědeckých prací a nechybí odkazy na převzaté citované části v práci. Obrázky a grafy jsou srozumitelné a vždy dostatečně vysvětlené. Také shledávám, že práce je prosta gramatických a pravopisných chyb. Práce vypovídá o výborných schopnostech studenta a je reprezentativní prací pro ostatní studenty. Závěrem bych si dovolil provést malou kritiku uvedeného řešení. Řešení s akčním členem (ať už je jakýkoli) uprostřed chladícího boxu není dle mého názoru zcela vhodný pro praktické užití takovéhoto zařízení. Zpravidla, pokud se navrhuje takovýto systém je součástí požadavků chladící systém instalovaný vně interiéru boxu a/nebo na stěnách boxu. Také chlazení pomocí vodní lázně v otevřené kádince neodpovídá příliš praktickým požadavkům při daném výkonu zařízení. Praktické použití Peltierových článků je jejich integrace do stěny mezi dvě teplosměnné plochy – vnitřní akční a vnější teplosměnná s okolím, čímž je dosaženo požadavku prázdného vnitřního prostoru.
eVSKP id 65916