KUNDERA, O. Izolace a charakterizace půdních gelů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Ondřej Kundera se ve své bakalářské práci zhostil unikátního tématu půdních gelů, které, přestože jeho kořeny sahají nazpět až do poloviny minulého století, je v současném výzkumu půdní organické hmoty a půdy obecně poměrně zásadně opomíjeno. Přestože literární zdroje týkající se tohoto úzce profilovaného tématu jsou omezené prakticky pouze na práce jediného zahraničního vědeckého týmu, pro úspěšné řešení cílů práce bylo nezbytné, aby se student zorientoval v poměrně široké oblasti poznatků o půdě, její struktuře a fyzikálně-chemických vlastnostech. Domnívám se, že tohoto náročného úkolu se student zhostil na výbornou. Nadto student projevil mimořádnou iniciativitu při návrhu vlastních experimentů, jejichž realizací byl nezanedbatelně rozšířen současný stav poznatků především o roli půdní organické hmoty při tvorbě půdních gelů. Při experimentální práci i při sepsání textové části své bakalářské práce student projevil chvályhodnou samostatnost. Získané poznatky, shrnuté v předložené bakalářské práci, představují velmi cenný základ pro následující systematické řešení dané problematiky na FCH VUT. Cíle definované vedoucím v zadání bakalářské práce byly splněny beze zbytku, proto studenta hodnotím stupněm „Výborně (A)“.

Posudek oponenta

Pekař, Miloslav

Bakalářská práce se věnuje dosti ojedinělému tématu půdních gelů. Přes velmi malý počet prací, který lze k této tématice najít, může jít o významnou problematiku spojenou s funkcí či úrodností půdy a jejich fyzikálně-chemickým základem. Práce představuje nejen první krok v zavedení studia půdních gelů do výzkumu na FCH VUT, ale přináší i nové poznatky o tomto přírodním materiálu. Bakalářský adept Ondřej Kundera úspešně zreprodukoval a doladil metodiku izolace půdních gelů popsanou v literatuře. U izolovaných gelů provedl několik fyzikálně-chemických analýz, které přispívají k poznání složení a struktury těchto gelů. Zadaného úkolu se zhostil na patřičné úrovni a prokázal schopnost přebírat a rozvíjet odborné poznatky a postupy popsané v literatuře. Práce je psána srozumitelně, místy docela květnatým, ale ne nepříjemným slohem, bohužel sem tam i s gramatickými nepřesnostmi. Doufám, že případný čtenář-pedolog ve zdraví přežije několikrát použitý výraz hlína. Úvod stručně ale velmi výstižně popisuje problematiku půd a jejich organické hmoty; ukazuje autorovu schopnost orientovat se v záplavě poznatků a vybírat to podstatné. Nicméně několik kritických poznámek k textu práce uvedu. Na str. 7, v úvodu části 2.1.4, jde spíše o dělení půdních frakcí než dělení samotných půd. Na str. 21 to chce kromě zeměpisných souřadnic uvést i bližší slovní lokalizaci místa odběru vzorků (obec, katastr atp.). Pojem "maximální kapilární vlhkost" by chtělo vysvětlit, tím spíš, když se v práci vyskytují lidová slova jako hlína. V textu na str. 32 asi nejde o odkaz na tabulku 10 ale 9; tamtéž by chtělo objasnit, co se konkrétně myslí kombinací dat z EA a TGA. Skupině -CH chybí na str. 33 dvě vazby. Na téže straně je dost nejasné sdělení "Obě kyseliny použité k porovnání..." (které to jsou?), zda tab. 11 obsahuje jen data z odkazu 30 a stejně tak nejasný je smysl věty "Čím více jsou zastoupeny vodíkové atomy,...". Čtenář po jisté námaze nakonec pochopí, co měl autor (asi) na mysli, takže celkové hodnocení zrovna tato kritická strana výrazně neovlivnila. V závěru je poměrně neobratné tvrzení, že anorganická frakce je minoritní, když čtenář z TGA zjistil, že tvoří přes 90% půdy. Autor bezesporu odvedl dobrou práci, experimentální i myšlenkovou. Doporučuji jeho bakalářské dílo přijmout k obhajobě.

eVSKP id 77263