HOLUŠA, M. Poruchy a závady kabelových souborů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Odevzdaná diplomová práce byla vypracována v plném rozsahu a všechny body zadání byly splněny. Text práce je dobře čitelný, srozumitelný a obsahuje minimum chyb. Jedinou výtkou může být občasné použití méně odborných a nezavedených výrazů a nepřesného vyjadřování především ohledně „náboje PD“, kdy je termínem myšlena maximální/vrcholová hodnota zdánlivého náboje. Pozitivně hodnotím aktivitu studenta v průběhu celého semestru, kdy se účastnil dílčích prezentací své práce včetně diskuse s aktivním zájmem o téma. V rámci praktického měření bylo studentem navrženo několik návrhů aplikovaných procesů degradace, které byly postupně měřeny a v práci vyhodnoceny. Práci doporučuji k obhajobě u SZZ a hodnotím 95 body – A.
Předložená diplomová práce se v teoretické části zabývá kabelovými soubory a možnostmi jejich znehodnocení, přičemž upozorňuje na diagnostické metody, které mají za úkol předcházet poruchovým stavům. V praktické části práce jsou popsány laboratorní pokusy, při kterých byly vzorky kabelů určených pro distribuci na napěťové hladině 22 kV s instalovanými za tepla smrštitelnými koncovkami podrobeny napěťové zkoušce, přičemž se měřila úroveň částečných výbojů a teplota povrchu kabelového souboru. V práci je použito mnoho zdrojů použité literatury, často i cizojazyčné. Avšak v kapitolách 3 a 4 nebyl použit žádný obrázek nebo graf, který by čtenáře lépe uvedl do obzoru ohledně poruch a závad na kabelových souborech, nebo ohledně diagnostických metod. Některé metody by potřebovaly detailnější popis a některé pojmy postrádají definici. Alespoň ty, které se více týkají praktické části. V textu se vůbec neobjevil pojem zdánlivý náboj. V kapitole 2.1.2 je obrázek s kabelem velmi podobným na obrázku v kapitole 2.1.3, oba bez dalšího popisu v textu, což není příliš smysluplné. V textu se také objevují překlepy. A některá tvrzení jsou spíše diskutabilní nebo nepřesná. Například v kapitole 2.1 je uvedeno, že jádra kabelů, která mají průřez větší 16 mm2, jsou už vždy slaněná, což není reálnou podmínkou. Některá označení nejsou jednotná a navíc mylná. Například se v práci zaměňuje ztrátový činitel se ztrátovým úhlem. Nicméně, jedná se o velmi široké téma a rešerše je zpracována v rozsahu odpovídajícím diplomové práci. Ohledně praktické části je překvapivá úroveň šumu ve stíněné laboratoři při měření částečných výbojů, kterou by možná bylo možné řešit “můstkovým diferenciálním zapojením“ a přesněji tak určit iniciační napětí u jednotlivých měření. Zkušební zdroj využívá postupný napěťový náběh, nikoliv skokový, jak je popisováno v kapitole 6. Při navyšování napětí z 50 kV na 80 kV u zkoušeného poškozeného vzorku mohla být zvolena optimálnější strategie zvyšování napětí, typicky se využívají násobky U0 např. po 5 minutách, čímž by se mohlo dosáhnout smysluplnějšího výsledku. Chybí zde také důležitá poznámka, tedy jestli byl kabel před zkouškami vystaven nějakému namáhání, nebo jestli se jedná o kabel nový, případně jakým způsobem byl před pokusy kondiciován, což může mít na tyto zkoušky do průrazu značný vliv. Vytvořené pokusy však přinesly velmi zajímavé výsledky a závěrečná práce působí dojmem spousty odvedené práce, proto ji doporučuji k obhajobě u SZZ a hodnotím 85 body „B“.
eVSKP id 151312