CHLADIL, J. Testování obrobitelnosti slitiny UmCo50 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Zemčík, Oskar

Autor se v úvodní části soustředil na rešerši problematiky opotřebení nástroje a obrobitelnosti superslitin. V další části je pak popsán samotný experiment.V závěrečné části autor provedl vyhodnocení experimentu jak samostatně tak vrámci předcházejících měření. Včetně vytvoření grafu T-vc závislosti. Autor splnil zadání své práce. Práci proto doporučuji k obhajobě. K práci mám následující připomínky: - str.13 „řezná hrana“ správný technický název v češtině je ostří. - str.14 utvařeč třísky je ve skutečnosti „utvářeč třísky“. - obr. 13 obrázky by si zasloužily větší pečlivost při zpracování - str.32 životnost břitu a VBD není to samé a nelze ho počítat jako trvanlivost břitu krát počet břitů na VBD. - tab.2 vliv na opotřebení břitu se liší s rozdílnou geometrií nástroje a uvedené obecné hodnoty jsou vždy jen orientační. - tab.6 Označení tabulky jako tahové vlastnosti je zavádějící - „Jako vsázka sloužily třísky z testu, který probíhal minulý rok“ třísky byly jen částí vsázky. - chyby v textu, například chybějící řecká písmena „Úhel sklonu hlavního ostří LAMS je -6° a ortogonální úhel čela GAMO je taktéž -6°“ - str.52 „ dle ISO do 7 skupin P, M, K, N, S, H“, do 7? - obr. 55 pro obdobné obrázky třísek je vhodné použít stejné měřítko

Posudek oponenta

Kolomý, Štěpán

Autor se v diplomové práci zabývá obráběním těžko obrobitelné kobaltové slitiny. Tato práce svým obsahem navazuje na předchozí práce a doplňuje je o další naměřené hodnoty. Diplomová práce je uspořádaná logicky, kde teoretická část práce popisuje potřebné informace, které jsou následně využity v praktické části. Osobně v teoretické části trochu postrádám aktuální informace z odborných zahraničních článků zabývajících se obrobitelností kobaltových slitin. Myslím si, že se tato práce zabývá velice zajímavým tématem, které by stálo do rešerše více zahrnout. Autor v práci cituje ze 35 zdrojů, a to převážně českých. V práci se vyskytují gramatické, pravopisné chyby (jako například tvrobě na straně 47 atd.). Autor používá řadu termínů z praxe jako například geometrie řezné hrany (ostří), nerezových (korozivzdorných) ocelí, otupení (opotřebení) atd. Z dosažených výsledků je autor schopný vyvozovat adekvátní závěry, které jsou použitelné pro praxi. Autor práce vhodně propojil výsledky dosažené z předchozích experimentů, avšak bych očekával, že budou dané výsledky řádně ocitovány viz Tab. 10, 11, obrázky 60-64, protože není patrné, jaký z autorů předešlých testů je zodpovědný, za jaký experiment. Tato práce může být použita, jako zdroj informací při dalším výzkumu zabývajícím se obráběním této kobaltové slitiny. V závěru autor správně shrnul svoje a předchozí výsledky a doporučuje řezné podmínky pro obrábění kobaltové slitiny UMCO50. Celkově práci hodnotím kladně a plně ji doporučuji k obhajobě. 1) Autor v práci uvádí následující: ,,Odlitky byly obráběny levnými nepovlakovanými destičkami, jejichž břit i při tak nízkých řezných podmínkách vydržel pouze cca 1 úběr po celé délce odlitku“.  Vysvětlete prosím, jak je možné, že bylo použito destiček bez povlaku, když přímo na obrázku 33. je vidět destička s povlakem při obrábění? Jaké množství destiček bez povlaku ze SK se vyrábí nebo jestli vůbec? Jakou má povlak funkci při obrábění? Jaký je rozdíl v ceně mezi povlakovanou a nepovlakovou destičkou? 2) V práci uvádíte že: ,,Tento stroj je vhodný pro testování obrobitelnosti, protože umožnuje udržet konstantní otáčky, které nereagují na velikost zatížení“. Docházelo při nájezdu do materiálu k poklesu otáček vlivem nárůstu zatížení případně o kolik? 3) V práci uvádíte: ,,Firma Dormer Pramet s.r.o zařazuje materiály dle ISO do 7 skupin P, M, K, N, S, H, které jsou následně rozděleny dle složení a struktury materiálu do podskupin“. Můžete prosím říct, která je ta sedmá skupina řezných materiálů?

eVSKP id 149487