VYSTRČIL, T. Konstrukční materiály pro plastové ozubené převody [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Křupka, Jiří

Bakalářská práce se zabývá problematikou konstrukčních polymerních materiálů a výrobních technologií plastového ozubení. Hlavním cílem je zpracování přehledu současného stavu poznání v oblasti konstrukčních polymerních materiálů a technologií jejich výroby, které jsou používány při návrhu plastového ozubení. Lze konstatovat, že splnění hlavního cíle bylo dosaženo. Ke způsobu řešení dílčích cílů mám však výtky formálního i věcného charakteru. První část práce je věnována uvedení do problematiky polymerních materiálů, kde je zmíněna charakteristika těchto materiálů, jejich rozdělení, struktura a složení. Autor dále shrnuje poznatky formou obecných vlastností, které jsou pro tuto skupinu materiálů charakteristické. Možnosti experimentálního zjištění důležitých vlastností jsou zde však zmíněny pouze okrajově. Druhá část práce je zaměřena na vlastnosti ozubení z polymerních materiálů. Uvedené přednosti a nedostatky jsou porovnány s vlastnostmi konvenčně používané skupiny kovových materiálů. Kapitola však obsahuje celou řadu nadbytečných, zavádějících, nepřesných nebo neúplných tvrzení, ze kterých není jednoznačný jejich význam např. „Tvrdost povrchu může být vyšší i nižší, záleží na konkrétní dvojici porovnávaných materiálů.“ nebo „Převodový stupeň provozovaný v mazaném režimu je charakteristický přítomností maziva.“ Tato kapitola působí v tomto ohledu i svým rozsahem neúplně a subtilně vzhledem k rozsahu práce. Třetí část práce podává přehled o konstrukčních materiálech vhodných pro výrobu plastového ozubení. V kapitole jsou popsány mechanické, fyzikální a tepelné vlastnosti konkrétních polymerních materiálů, bohužel ne všechny zde uvedené materiály jsou vhodné pro výrobu plastových ozubených kol. Globálně u všech uvedených materiálů postrádám závislosti změny mechanických vlastností na teplotě nebo porovnání změn materiálových vlastností u polymerů plněných např. skelnými vlákny apod. Kapitola současně obsahuje krátký výčet možností aplikací plastového ozubení a je zpracována poměrně pečlivě. V poslední části práce se autor zabýval možnostmi výroby plastového ozubení. Přičemž jsou uvedeny jednotlivé výrobní technologie, běžně dosahované přesnosti plastového ozubení dle ISO a AGMA danou výrobní technologií a přednosti spolu s nedostatky vybraných výrobních metod. Bohužel z uvedených přesností dle ISO a AGMA nevyplývá přímý odkaz ke konkrétní geometrii ozubení zmíněné autorem normou např. ISO 1328, která se vztahuje k čelním ozubeným kolům s přímými a šikmými zuby. Dosahovaná přesnost pro kuželové a šnekové soukolí v práci rovněž chybí. Navíc v kapitole postrádám ukázky vyrobených ozubených kol jednotlivými technologiemi. Mezi obecné formální nedostatky práce lze zahrnout přítomnost příliš dlouhých souvětí, občasné překlepy a absenci citací tabulek (např. tab. 3.7.1-1), velké mezery mezi jednotlivými bloky textu a kapitolami, neobratné formulace, formátování literárních pramenů nebo neúplnost použití zkratek v práci dle seznamu použitých zkratek a symbolů (např. POM-H a POM-C). Mezi věcné nedostatky patří skutečnost, že autor občas uvádí vztahy mezi fyzikálními veličinami nebo jiné skutečnosti bez odkazu na relevantní literaturu nebo nedostatečného vysvětlení konkrétního pojmu např. str. 12 (viskozita), str. 32 (abrazivní opotřebení) apod. V dalších případech by bylo vhodné popisované skutečnosti doplnit obrázkem s bližším popisem nebo naopak vysvětlit význam konkrétního obrázku (např. 3.9.4-1), který je v uvedeném příkladu naprosto nečitelný. V diskusi rovněž postrádám konkrétní zhodnocení mechanických a tribologických vlastností modifikovaných polymerů. Předložená bakalářská práce svým rozsahem překračuje stanovené požadavky na zpracování bakalářské práce, avšak je podstatné podotknout, že student měl dvojnásobný čas na vypracování oproti ostatním studentům BSP. Celkově je bakalářská práce pana Tomáše Vystrčila na přijatelné úrovni, proto ji hodnotím známkou D – uspokojivě a přes výše zmíněné nedostatky ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Dočkal, Kryštof

Práce podává přehled polymerních materiálů používaných pro výrobu ozubených kol. Cílem je přinést přehled polymerních materiálů používaných pro výrobu ozubených kol obsahující srovnání mechanických a fyzikálních vlastností a jejich dopadu na ozubená kola. Cíle lze považovat za splněné. Práci lze rozdělit na dvě hlavní části. V první autor popisuje strukturu a složení polymerů, ve druhé části se věnuje konkrétním plastům. V důsledku obecného zadání je problematika pojata široce a nejde příliš do hloubky. Neobjasňuje vztahy mezi strukturou materiálu, jeho vlastnostmi a dopadem na ozubená kola, na jejichž základě by bylo možné jednoznačně posoudit, jestli se jedná o materiál vhodný pro ozubená kola. Široký záběr práce snižuje její kvalitu. Vzhledem k obecnému zadání by bylo vhodné v kapitole Analýza problému a cíl práce vymezit užší spektrum materiálů, popsat je detailněji a ukázat které vlastnosti jsou pro ozubená kola zásadní. Kvůli absenci provázání vlastností polymerů a jejich dopadu na ozubená kola představuje diskuse spíše shrnutí problematiky probrané v předchozích kapitolách V kapitole by bylo vhodné vymezit, které vlastnosti plastů jsou podstatné pro ozubená kola a proč, případně které materiály jsou na základě těchto vlastností vhodné. Z formálního pohledu práce obsahuje opakující se a místy nepřesné informace. Dále lze v textu najít nesmyslné věty a nesprávné vkládání citačních odkazů – často za odstavec místo za citovanou informaci. To je patrné zejména v případě tabulek s mechanickými vlastnostmi u kterých není na první pohled jasné, ze kterého zdroje byly převzaty. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě s výslednou známkou C.

eVSKP id 121767