VODÁK, R. Techniky paralelního zpracování výpočtů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Diplomová práce je po formální i odborné stránce v pořádku a nemám žádných výhrad. Práce má dobrou grafickou úpravu. Zadání bylo splněno s výhradou k absenci zobrazení postupu zpracování a možnosti předčasného ukončení. Použitá knihovna toto nepodporovala a bylo to vyřešeno jen provizorním řešením pomocí dialogového okna, které se vždy zobrazovalo po jednotlivých blocích. Nutno podotknout, že zpracovávaná problematika je velmi aktuální a je k ní zatím malé množství literatury. Nebylo tedy snadné získat všechny informace potřebné k řešení diplomové práce. Diplomant pracoval samostatně a iniciativně, o výsledcích pravidelně informoval. Jednotlivé programy byly předvedeny a byly funkční. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
K zadání práce: Hlavním úkolem práce bylo provést rozbor existujících knihoven pro paralelizaci včetně knihoven pro paralelizaci na GPU. Tyto knihovny dále srovnat podle rychlosti na příkladech hledání prvočísel. Z knihovny, která v testu dopadne nejlépe potom vytvořit dvě aplikace. První aplikace pro vyhledávání prvočísel s pomocí Eratostheonova síta, druhá aplikace pro výpočet integrálu lichoběžníkovou metodou. V GUI by měl být vidět postup zpracování a možnost předčasného ukončení aplikace. K volbě knihoven a testování mám několik výhrad. Student zvolil pro testování knihovny pro CPU: MPI, OpenMP a PPL. Pro GPU testoval pouze OpenCL. Chybí mi např. použití CUDA pro testovací sestavu č. 1. Dále zde není nerozlišena rozdílnost principu zpracování na CPU a GPU při porovnání doby zpracování. V tabulkách 1,2,3 by mělo být využito OpenCL také na CPU (pokud mají zvolené procesory podporu OpenCL), aby dostupné testování bylo adekvátní. Dále by měl být uveden důvod pro volbu testovaných knihoven. Na všech uvedených obrázcích, popisujících nastavení proměnných v prostředí Visual Studio 2010 a odevzdaných projektech je vše uvedeno pro ladící režim Debug. Pokud by bylo vše spuštěnou v Release režimu, rychlost zpracování byla výrazně větší. Práci s literaturou shledávám jako slabší. Student převážně v úvodu čerpá mnoho informací z jedné knihy a dále mnoho webových odkazů, i když např. o problematice zpracování na GPU bylo vydáno již mnoho knih. Dle mého názoru jsou v práci mnohdy zbytečné části kapitol 4.1.2.1, 4.1.2.2, 4.1.2.3, které s problematikou diplomové práce vůbec nesouvisí a popisují pouze nastavení GUI. K formálnímu zpracování práce: Z hlediska zpracování diplomová práce není příliš přehledná. Obsahuje velké úryvky zdrojových kódů s formátováním, které je v mnoha případech různé a velmi špatně čitelné díky přetékání přes řádky a odsazení kódu (např. str. 43, 47, 56, a mnoho dalších). Práce budí dojem spíše technické dokumentace. Odborná problematika k tématu zde není příliš rozebrána. V textu se vyskytuje mnoho pěkných návodu jak nastavit vývojové prostředí, což bych uvítal spíše do příloh. Chybí mi podrobnější popis knihoven se seznamem výhod a nevýhod použití či podpory překladačů a programovacích jazyků. Po formální stránce se občas vyskytnou překlepy, jako např. v kapitole 2.4.1 nemá být OpenMP, ale OpenCL. Číslování stránek by se mělo provádět až od úvodu. Dále by měl student sjednotit, zda použije v komentářích a textu české nebo anglické výrazy a ne je kombinovat. Např. „Vytvoření zařízení a context“ nebo „Vytvoreni kernel arguments“. Vzorce by měly být číslovány, i když jich v textu není mnoho. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům navrhuji hodnocení D.
eVSKP id 73907