DOHNAL, J. Podzemní kultura – adaptace starého pivovaru v Litovli [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.
2. Měřítko města, místa, funkce a času Naopak projekt v sobě nese řadu hodnot, které potvrzují dobrou úroveň úvah autora i v zákoutích architektonické tvorby. Je škoda, že síla autenticity často nevítězí nad generovanými kompromisy. Koncept minima je nosný; zde však často není vyjádřen přesvědčivě. Vztahy k městu jsou však jednoznačné, jako i dokončení promenády s vazbou na řeku. Přímé spojení s centrem vloženým schodištěm je potvrzuje; ochoz se však bohužel nestal kýženou terasou nástavby. Rozhodnutí zachovat všechny objekty areálu však odkrývá potenciál vepsaný do jejich postupně navršeného shluku. Typologie a organizace prostorů i funkcí jsou logické. Podstatnou hodnotou se ukazuje zachování nyní havarijního objektu A, kdy je do vyčištěného prostoru, pod novou střechu, vložen největší kulturní či zábavní prostor s vazbou na ústřední dvůr. Volba nejjednodušího nového pláště nástavby v podobě tepelně izolačních panelů, dnes používaných na logistická centra či výrobny, je vtipné, nicméně celkový výběr materiálů a konstrukcí nepřináší kýžené sjednocení a uklidnění jednotlivých objektů současného shluku. Vývoj projektu se důsledně odehrával v rámci prvních rozhodnutí, pro jejichž zachování se autor často přikláněl k principu pouze řešit, nikoliv tvořit a provokovat nové. Základ konceptu je však dost silný, aby i taková rozhodnutí připustil. Celkové hodnocení bakalářské práce: Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C 75. Otázky k obhajobě a připomínky bakalářské práci: Slovní hodnocení práce: Radikální rozhodnutí konceptu minima vedly k jednoduchému projektu, ve kterém je řada odpovědí na otázky města, místa i programu ve formě současného vyjádření nových konstrukcí i funkcí. Otázky a náměty k obhajobě: Materiály venkovních prostorů. Vývoj charakteru prostředí centrálního prostoru dvora.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | C | Název práce „Inovace zanedbaných budov“ ukazuje postoj autora k tématu. Tato filozofie přístupu se nestaví příliš jasně k hierarchii, materiálních i imateriálních, hodnot shluku budov bývalého pivovaru, později skladů. Stejně tak k vrstvám času a nového kulturního programu. Na tyto otázky autor odpovídá: „Cílem je přeměna současného stavu na moderní centrum kultury a vzdělání. Posílení společenského života novými aktivitami a příležitostmi obyvatel a návštěvníků Litovle.“ Svůj koncept zakládá na postojích brát: „vodní tok jako nábřeží, (nákladovou) rampu jako novou část nádvoří, nádvoří jako otevřený prostor – náruč k vodě, hradbu jako záda stavby“. Z nich pak vyplývá několik ne úplně jasných rozhodnutí, jako např. zachování žb. vazníků nástavby objektu C, replika spojovacího krčku objektu B, nyní bez rušivých sloupů, a skladovacích prostor objektu A pod obnovenou pultovou střechou, transformovaného do největšího sálu nového centra, kde se aktuálně nachází chaos ramp, sloupů a různých úrovní podlah, který se naštěstí podařilo Jakubovi rozplést. Sklepy jsou adaptovány s minimálními zásahy a eventuální vestavby nezávislých prvků jsou pro autora obnovením jejich hodnot. Nástavba s ponechanými žb. vazníky a štíty pak záchranou, s doplněním lehkých zázemí, venkovního ochozu, prosklené jižní fasády a střechy s okny. Důvodem k odstranění stávajících konstrukcí jsou jejich špatný technický stav, narušení charakteristického výrazu stavby či nový provoz a komunikace. Tato rozhodnutí však zůstala plná kompromisů a někdy i zbytečných neekonomických zásahů, a tedy formální. Např. žb. vazníky nástavby jsou „zachraňovány“, aby byly následně složitě podpírány novými stojkami kvůli otevření jižní fasády. Jejich identita základního prvku haly se tak ztrácí, aby byly následně natřeny na bílo pro ještě větší pohledovou eliminaci. Bohužel jejich stíny se bílými nestanou, jejich hodnota je ryze utilitární a působení v prostoru stísňující. Areál zůstal shlukem objemů, někdy dokonce komplikovanějším než nyní, jako např. nový ochoz nástavby nebo svah náspu na severní fasádě podél promenády. |
Autor se při návrhu vydal složitější cestou zachování co největšího množství původního, čímž se mu výrazně svázaly ruce a omezily možnosti, jak s objekty naložit. Občas tak vznikly nejasné nebo nelogické situace, přesto však práce působí uceleným dojmem a splňuje všechny náležitosti architektonického návrhu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | V úvodní části bakalářské práce se autor spolu s ostatními studenty věnují poměrně precizní historické, urbanistické a kulturní analýze města Litovel, která jim dává detailní základ pro vlastní návrh. Autor se ve svém návrhu snaží zachovat původní objekty v co největší míře, předem definovaná urbanistická, hmotová a prostorová struktura je tak z velké části tvořena objemy stávajících objektů. Výrazný zásah do struktury se odehrává pouze v náhradě garáží bytovým domem. Autor správně vyhodnocuje důležitost prostoru nádvoří a jeho orientaci směrem k ramenu řeky Moravy. Odstraněním automobilové dopravy z nábřeží a jeho propojení s nádvořím zkvalitňuje veřejný prostor mající význam v měřítku celého města. Pro autora je důležité přímé propojení areálu s historickým centrem, jeho řešení pomocí schodiště vedoucího na ochoz nástavby se však zdá příliš komplikované. Nelogicky tak dává přednost „udržení nepropustnosti“ fragmentu původní hradby před jednouchým průchodem pěších „po terénu“ z historického centra přímo na nádvoří a k řece. | |
| Provozní řešení | B | Celý areál autor rozděluje do čtyř provozních celků – sál, pódium, sklepy a nástavba sálu, přičemž do jednotlivých objektů navrhuje nové funkce kulturního, gastronomického a vzdělávacího charakteru, což může být pro město významným oživujícím prvkem. Všechny části jsou pak různým způsobem propojeny s prostorem nádvoří, respektive nábřežím. Bytový dům stojí bokem, doplňuje urbanistickou strukturu a blíže kromě hmoty a fasády se mu autor nevěnuje. Objekt sálu má jasný vstup a přehlednou dispozici, hygienické a technické zázemí se však jeví jako poddimenzované. Do historických sklepů autor umisťuje bar s jednoduchým gastronomickým provozem, muzeum pivovarnictví, galerii, klubovnu, apod. Dispoziční řešení je dáno původní strukturou sklepů, nové funkce jsou v nich umístěny logicky včetně hlavního vstupu z nádvoří. Technické zázemí se zdá být opět poddimenzované vzhledem k tomu, že má sloužit i k nástavbě o podlaží výš. Novou hlavní funkcí nástavby je knihovna s ateliery a dílnou, které jsou vepsány mezi původní zděné konstrukce. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Konstrukční řešení je založeno na kombinaci původních a nových konstrukcí, po většinou jsou zvolena technicky logická řešení. Nosná příhradová konstrukce sálu však vypadá příliš subtilně a s velmi zjednodušeným příčným zavětrováním. Reálná konstrukce by zřejmě působila výrazně masivněji a složitěji, než autor navrhuje. Technická zázemí objektů mají v dispozicích příliš málo místa, způsobem vytápění, větrání či chlazení objektů se autor nezabýval. | |
| Architektonické řešení | C | V bakalářské práci chybí architektonicko-historický průzkum stávajících objektů, nebo alespoň myšlenková úvaha, z které by bylo jasné, zda má smysl některé stavby zachovávat či nikoliv. Autor citlivě hledá pro něj důležité fragmenty ve stávajících objektech, které pak propisuje do výsledného návrhu. Některým elementům však připisuje důležitost, která v nich není. Bez hlubšího zamyšlení zachovává co nejvíce z původních objemů a konstrukcí, čímž zbytečně vznikají nelogické situace jako např. chybějící bezbariérové přímé propojení s historickým centrem nebo ponechání štítové zdi knihovny do prostoru nádvoří. Myšlenka kontrastu mezi světem tmy ve sklepích a světem světla nástavby knihovny je velmi zajímavá, z návrhu však vůbec není zřejmá a zasloužila by posílení. | |
| Formální úroveň | B | Formální úroveň bakalářské práce je průměrná. Chybí jednoznačné definování konceptu návrhu, některé důležité myšlenky tedy nemají jasnou prezentační formu a mohou se vytratit, přestože se v bakalářské práci nachází velké množství vysvětlujících axonometrických schémat. Vizualizace zobrazují důležité prostory, jejich atmosféra ale není příliš přesvědčivá. |
eVSKP id 151447