BĚLOCKÝ, J. Výroba držáku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Peterková, Eva

Bakalářská práce Jana Bělockého se zabývá návrhem výroby držáku na centrální trubce pod palubní deskou automobilu. V rámci řešení bakalář navrhl výrobu součásti pomocí kombinace technologie stříhání a ohýbaní. Provedl potřebné technologické a kontrolní výpočty a navrhl postupový nástroj. Nástroj je opatřen plovoucím vedením, které zde zastává funkci vodicí desky, přidržovače, stírače a vyhazovače. Nástroj se tímto stává složitějším, ale zajišťujícím přesnou výrobu součásti požadovaného tvaru při nejmenším možném počtu kroků. Cíle zadané práce byly splněny, formální a grafická stránka práce je vyhovující. Student v průběhu řešení pracoval aktivně, svědomitě a samostatně. Bakalářskou práci lze hodnotit kladně.

Posudek oponenta

Císařová, Michaela

Předložená bakalářská práce pojednává o výrobě držáku umístěného na centrální trubce pod palubní deskou automobilu. Materiálem součásti je ocelový plech HC420LA. Je zhotovena technologií stříhání a ohýbání, na které je také zaměřena literární rešerše. Ta je zpracována celkem přehledně, až na pár vyskytujících se překlepů a drobných chyb (i v závěru), např. rozměry součásti uvedené v textu jsou jiné než na obr. 4, je použit jiný font tab. 1, 2, než v textu; ve vztahu 2.2 chybí jednotky v legendě, u vztahu 2.15 postrádám zdroj u rozsahu hodnot opravného koeficientu, na str. 16 se autor zmiňuje o pásmu stažení materiálu při popisu oblastí střihu. V textu práce některé věty nedávají smysl, např. z důvodu chybějícího přísudku nebo překlepu. V kapitole věnující se vlastnímu řešení se nachází také drobné nedostatky. Některé dosazované hodnoty neodpovídají hodnotám uvedeným v obrázcích a pak v následujícím textu (viz str. 31, rov. 2.28, obr. 37; str. 39, rov. 2.19, obr. 37). V kapitole 3. 1 není jasné, jak vedou směry x a y vůči součásti při stanovení rozvinuté délky součásti. Autor hodnotu x2 zvolil, pro výpočty se však používá přesnější hodnota stanovená např. interpolací. Velikost můstku a okraje při podélném uspořádání součásti na pásu plechu pro hlavní rozměr A = 79,6 mm – E = 2,2 mm a F = 6,5 mm dle přiloženého nomogramu (příloha 2) je chybně odečtena, avšak nesouhlasím s volbou typu nomogramu, protože součást je obdélníkového tvaru nikoliv kruhového. Při užití správného nomogramu by hodnoty můstku a šířky okraje vycházely i tak odlišně. V popisu výroby součásti (varianta 1) není zcela jasný 5. krok, jak bude operace provedena a ve variantě 2 v kroku 5. není zřejmé, kde se nachází centrální hledáček. Student se v kapitole 3. 4. 1. věnoval stanovení těžiště působících sil při stříhání, ale v textu je nastíněno, že existuje možnost, že nebude použita stopka k upnutí. Způsob upnutí je pak popsán v následujících kapitolách, popisující funkci nástroje. Uvítala bych popis, případně obrázek střižníků, pro něž je počítána kontrola na otlačení, není zřejmé, jak budou vypadat (tvar hlavy). Ve výkresové dokumentaci, konkrétně výkresu součásti, chybí např. zakótování poloměrů zaoblení ohnutých ramen, kóta vzdálenosti otvoru vůči vnější hraně, drsnost součásti, dále úhel ohybu kratších ramen a jejich délka a vzdálenost od hrany, šířka zúžení u ohnutých ramen. Přes výše zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 157734