TRNKA, Z. Výpočet průběhu chladicího média v asynchronním motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudky

Posudek vedoucího

Janda, Marcel

Student se ve své práci zabýval výpočtem modelu proudění v elektrických strojích. Za tímto účelem se seznámil s programem Ansys CFX. Problematiku proudění ovládl v širokém rozsahu a získal velmi dobré teoretické znalosti z této oblasti. Provedl velké množství časově náročných výpočtů a dosáhl zajímavých výsledků. I přes velkou náročnost této problematiky ji student zvládl velmi dobře a bez větších problémů. Student velmi dobře využíval dostupné literatury a pravidelně docházel na konzultace.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 50/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 20/20
Formální zpracování práce B 17/20
Využití literatury B 8/10
Navrhovaná známka
A
Body
95

Posudek oponenta

Skalka, Miroslav

Student zpracoval práci na téma Výpočet průběhu chladicího média v asynchronním motoru. Předložená práce je rozdělena do několika částí, kde první je věnována základním pojmům a definicím z oblasti proudění tekutin. Dále je věnována pozornost chlazení elektrických strojů, zejména asynchronních strojů. V poslední části je provedena simulace proudění s radiálním ventilátorem a následuje vyhodnocení výsledků. V předložené práci se vyskytuje několik překlepů, nepřesných definic a výrazů. Některé použité symboly nejsou vysvětleny a práce tak lehce ztrácí na své přehlednosti. Interpretace některých výsledků (např. obr.6.5.) je poněkud zmatečná. Část práce (kapitola 5 až podkapitola 6.1.) působí dojmem spíše vytvoření manuálu. Místo výpisu z CFX Solveru by bylo vhodnější použít výpis výsledků do tabulky nebo jej zde vůbec neuvádět – postrádá smysl. Další část uvedených výsledků odpovídá předpokladu, konkrétně průběhy streamlines a výpočty rychlostí proudícího média. V kapitole 7 student zvažuje vliv rychlosti otáčení ventilátoru na proudění ve vzduchové mezeře. Dále se již nezabývá možností, zda-li se tento princip chlazení v praxi používá. Navíc je zde z hlediska velikosti modelovaného stroje příliš velká vzduchová mezera, která zásadně ovlivní získané výsledky. V tomto případě mi připadá tato část nesmyslná, jak z hlediska provedení tak i z hlediska velikosti množství protékaného média přes vzduchovou mezeru – obecně do 5%, a dále získaných výsledků teplotní analýzy. Když už tato analýza byla vytvořena, mělo zde být spíše použito modelu běžně užívaného ventilátoru v podobě jednoduchých lopatek, které jsou součástí hřídele ve spojení s adekvátní velikostí vzduchové mezery. Nicméně, student získal zkušenosti s výpočetním softwarem pro navrhování ventilátorů, modulem TurboGrid pro generaci výpočetní sítě a v neposlední řadě s možnostmi využití různých propojení modulů k provedení výpočtů proudění a oteplení na elektrických strojích.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A 20/20
Interpretace výsledků a jejich diskuse D 12/20
Formální zpracování práce B 8/10
Odborná úroveň práce D 31/50
Navrhovaná známka
C
Body
71

Otázky

eVSKP id 35799