PAVELKA, M. Elektrifikace a řízení prototypu 3D tiskárny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Pan Pavelka měl za úkol navrhnout a realizovat 3D tiskárnu, která navíc bude mít funkci vykládání podložky s hotovým výrobkem na externí manipulátor. Práci považuji za časově náročnou a komplexní, kdy student musel využít znalosti z oblasti mechanického návrhu konstrukcí, volby vhodného elektrického a softwarového vybavení, aby dosáhl synergického efektu jednotlivých komponent. Výsledek práce považuji za výborný. Studentovi se podařilo do zadaného rámu implementovat prototyp funkční tiskárny s podavačem, přičemž pro řízení použil vhodné komponenty. Strohost textové zprávy vyvažuje student přístupem a technickými dovednostmi. Na jeho práci je možné stavět a tedy provést integraci této tiskárny a manipulátoru. Student pracoval samostatně, přičemž využíval konzultací, když bylo třeba. Přikládám i posudek konzultanta z firmy, ve které student převážně pracoval. Navrhuji hodnocení A (91 b.).
Cílem BP pana Pavelky byla realizace prototypu 3D tiskárny. Zadání práce hodnotím jako poměrně komplexní. Práce je sepsána celkem na 39 stranách a obsahuje 8 kapitol (mimo Úvod a Závěr). První kapitola slouží jako teoretický úvod práce, kde jsou shrnuty základní principy, používané technologie 3D tisku a tiskové materiály. Zbylé kapitoly jsou již věnovány samotnému návrhu a realizaci 3D tiskárny. Tuto část lze považovat za vlastní dílo studenta. V kapitole 2 jsou rozebrány jednotlivé návrhy na změnu mechanické konstrukce stávajícího řešení doplněné o příslušné 3D modely. Následuje výběr elektrických komponent podložený potřebnými výpočty. Připomínku mám jen k chybějícímu měřítku časové osy na obrázcích 3.2 – 3.6, s čímž souvisí následná volba časové konstanty filtru o velikosti 1 ms. Kapitoly 4 a 5 popisují tvorbu elektrického schéma a SW vybavení. Kapitola 6 prezentuje návrh a implementaci regulátoru pro regulaci teploty extruderu. Student zde vychází z modelu soustavy identifikovaného z přechodové charakteristiky. Změřenou přechodovou charakteristiku vhodně aproximoval modelem soustavy 2. řádu, odečetl dobu náběhu a průtahu (jejichž hodnoty neuvádí) a výsledkem je již přenos s časovými konstantami T1 a T2. Není zde však uveden postup získání těchto konstant. Stejně tak samotné měření přechodové charakteristiky by bylo vhodné trochu prodloužit, aby bylo možné spolehlivěji získat hodnotu zesílení K. Následně zvolil pro návrh regulátoru metodu Ziegler-Nichols, jejíž výsledky nedopadly příliš dobře. V případě rovnic 6.3 a 6.4 by bylo vhodné se zamyslet nad rozdílem mezi Tu/Tn a T1/T2. V případě využití další z metod (Chien–Hrones–Reswick) by bylo vhodné popsat, jak se vypočítá parametr a. Konečné řešení nastavení regulátoru však vypadá dobře. Kapitola 7 popisuje řešení automatického vykládání a kapitola 8 pak samotné testování zařízení a diskuzi dosažených výsledků. Zvolenou koncepci, postup i realizaci hodnotím jako zdařilé. Po technické stránce je tak práce na velmi dobré úrovni. Stejně tak i formální stránka práce. Práce je sepsána v logickém sledu s minimem překlepů a čtivou formou. Všechny body zadání byly splněny. Využití literatury je dle mého názoru odpovídající danému typu práce, některé odkazy, např. [15] jsou však v nesprávném formátu. Práci hodnotím 90b/A a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 127024