SÉLEŠ, R. Od Sil k Ikonickému prostoru. Ludwigův mlýn v Bratislavě. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Radovan učinil velmi silné a promyšlené rozhodnutí při výběru tématu své bakalářské práce – transformace sila na Muzeum industriální architektury a agrokultury. Tento koncept nejen odkazuje na původní funkci sila, ale zároveň nabízí širší narativ: budoucí instituci věnovanou industriálnímu a zemědělskému dědictví Bratislavy, zejména pak této čtvrti s výraznou výrobní historií. Co na Radovanově projektu nejvíce vyniká, je konzistence a jasnost, s jakou svůj koncept rozvíjel ve všech fázích návrhového procesu. Od úvodních úvah až po finální prezentaci převáděl původní myšlenku – pohyb a logiku oběhu zrna – do prostorového a funkčního řešení. Celý program budovy vychází z historického procesu manipulace se zrnem: jeho přijetí, dopravy nahoru, skladování a distribuce. Tato kontinuita dodává návrhu výraznou narativní sílu a zároveň ho pevně ukotvuje v architektonickém a technickém dědictví místa. Zvláštní uznání si zaslouží Radovanův citlivý a respektující přístup k silu jako architektonické památce. Snažil se zachovat jeho původní strukturu i vzhled v co největší možné míře a vnímal jej jako centrální prvek architektonického dědictví. Tento přístup se odráží i v návrhu nového provozního objektu, který slouží jako zázemí muzea a výstavních prostor – je navržen s respektem, v přiměřeném měřítku a bez snahy přebít původní dominantu. Dále Radovan citlivě zapojil i třetí existující objekt na pozemku do celkového programu, čímž posílil soudržnost a komplexnost celého návrhu. Na závěr bych chtěl vyzdvihnout vysokou grafickou kulturu prezentace a technickou vyspělost zpracování. Celkově Radovanův projekt plně odpovídá nejvyšším akademickým a architektonickým standardům a jednoznačně jej doporučuji k udělení nejvyšší možné známky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Na Radovanovu schopnost spolupráce mohu vyjádřit jen tu nejvyšší pochvalu. Během celého procesu práce na své bakalářské práci se projevil jako výjimečný student. Od samotného začátku byl plně zapojen do projektu a zůstal aktivní až do poslední chvíle, kdy neustále svůj návrh zlepšoval a propracovával. Radovan vykazoval hluboký a trvalý zájem o všechny klíčové aspekty projektu – od koncepčního návrhu přes technické řešení až po funkční, programova a architektonicka-designova úroveň. Jeho systematický přístup, schopnost přijímat zpětnou vazbu a efektivně ji uplatnit byly skutečně obdivuhodné. K celému návrhovému procesu přistupoval s vyspělostí, zvědavostí a zodpovědností. Jeho pracovní nasazení mělo zásadní vliv na kvalitu výsledného projektu. Spolupráce s ním byla velmi příjemná a považuji jeho výkon za mimořádně kvalitní. |
Autor pojímá silo jako exponát, do kterého se dá vstoupit. Zpřístupňuje stavbu, která s člověkem a lidským měřítkem nepočítala, a činí tak zábavným a architektonicky svébytným způsobem. Práci doporučuji k obhajobě a přes drobné výhrady hodnotím jako výbornou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Celkové urbanistické řešení je jednoduché a přehledné. Autor doplňuje objekt výrazné solitérní novostavby. V situaci se objevují dva druhy povrchů, z práce však není zřejmé, o jaké typy se jedná. Protože je úloha primárně architektonická a veřejného prostoru zde není mnoho, mohl být tento aspekt řešen podrobněji – autor se mohl pustit až do drobnějšího urbánního detailu. Právě zde vidím největší slabinu práce. | |
| Provozní řešení | A | Princip provozu je jednoduchý – celý koncept stojí na zážitku z procházení strukturou sila. Návštěvník vstupuje přes novostavbu, sestupuje tunelem, poté je vyvezen nahoru a sestupuje zpět dolů. Mám jednu drobnou výhradu – v konferenčním sálu se bezprostředně za přednášejícím nachází bezbariérová toaleta. Neumím si představit, kdo by měl odvahu ji v takto exponované pozici využít. Přitom v přízemí je toalet dostatek. Sál by zároveň prostorově výrazně získal jejím zrušením, což bohužel nelze z žádného výkresu nebo vizualizace posoudit. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Co se týká sila, zde nemám připomínek. Lehká ocelová konstrukce s pororoštem je ideálním řešením pro vedení trasy interiérem sila. Má potřebnou lehkost a subtilnost, která vytváří kontrast k masivní konstrukci samotného sila. Jde o řešení levné, efektivní a zároveň efektní. Novostavba (Grain Bin) je pečlivě zpracovaná, i když je zde prostor pro dopracování – kupř. skladby podlah a jejich tlouštky ve vztahu k malé světlé výšce 1. NP. Celkově však řešení odpovídá úrovni detailu bakalářské práce a případné nejasnosti jsou snadno řešitelné. Chybí úvaha nad akustikou prostoru. Lze předpokládat, že kombinace válcového tvaru, skleněného opláštění a plechového záklopu nebude z hlediska akustiky vhodná ani pro malé konference. | |
| Architektonické řešení | A | Architektura je tím, oč v tomto projektu jde – a zároveň jeho nejsilnější stránkou. Autor v abstraktu hovoří o muzeu. Ale muzeu čeho? Co se zde vlastně ukazuje? Pokud by šlo o pouhou konzervaci, nebylo by třeba dělat nic – objekt by mohl zůstat stát. Autor však návštěvníka provádí tubusy sila, které nikdy nebyly určené pro lidský pohyb. To, co zde autor ukazuje, je samotný prostor – fascinaci prostorem. A mám dojem, že se mu to daří. Záměr je idealistický, ale nikoli nemožný. V Pardubicích se také našel investor a architekti, kteří nechali silo, aby „předvádělo samo sebe“. Podobně úsporně je řešena i bývalá strojovna, která slouží jako administrativní zázemí. Co je méně srozumitelné, je forma novostavby. Očividně je inspirována současnými sily, ale autor svou motivaci nevysvětluje. Respektuji jeho tvůrčí rozhodnutí, ale forma objektu pro mě zůstává ne zcela srozumitelná. | |
| Formální úroveň | B | Formální úroveň práce je velmi vysoká. Oceňuji, že ve výkresech je patrné, které konstrukce jsou nové a které původní. Graficky je práce velmi vydařená – někdy až příliš úsporná, ale srozumitelnost tím netrpí. Vizualizace jsou působivé. Zvláště oceňuji záběry z tubusů, které dobře zprostředkovávají jinak těžko zobrazitelnou atmosféru. Autor je však ve vizualizacích jinak velmi střídmý – rád bych viděl i interiér novostavby. Její netradiční forma by si to zasloužila. Rozsah textové části je až příliš strohý. Dílo sice hovoří samo za sebe, ale nejsme konfrontováni s hotovým objektem, nýbrž s návrhem – a ten je třeba pečlivěji vysvětlit a obhájit. |
eVSKP id 167619