RAJM, M. Pracoviště pro automatizované měření vodivosti kapalin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Cílem práce byl návrh měřicího pracoviště a realizace měřicího software v prostředí LabVIEW pro měření vodivosti kapalin s využitím RLC metru Hioki a čtyřelektrodové vodivostní sondy. Student musel pro splnění zadání nastudovat problematiku měření vodivosti kontaktními metodami, možnosti měření pomocí RLC metru Hioki a jeho softwarové ovládání v prostředí LabVIEW, realizovat měřicí pracoviště a experimentálně ověřit správnost měřené vodivosti porovnáním s hodnotou kalibračního roztoku, který si musel sám vytvořit. Student na projektu pracoval iniciativně, konzultace potřeboval zejména v počátcích implementace ovládání RLC metru v prostředí LabVIEW a vlastní tvorby programu v tomto prostředí. Výsledkem jeho práce je pracoviště pro měření vodivosti kapalin s vyhodnocovacím software v prostředí LabVIEW, které v zásadě splňuje požadavky zadání. Realizovaný systém byl doplněn také o automatizované měření teploty. Pokročilejší kompenzace na teplotu však implementovány nebyly z důvodu přílišné složitosti a neobecnosti. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | B | 43/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | B | 17/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 16/20 | |
| Využití literatury | A | 9/10 |
Úkolem studenta bylo seznámit se s kontaktními metodami pro měření elektrické vodivosti, dále pak s vývojovým prostředím LabView a naprogramovat v tomto prostředí vhodnou měřící aplikaci. První část práce, od kapitoly č.2 až do kapitoly č.7, teoreticky popisuje měření vodivosti, způsoby měření teploty roztoků a použité měřící zařízení. V teoretické části práce mi chybí celkový přehled trhu sond pro měření vodivosti kapalin, spolu se srovnáním jejich parametrů. Druhá část, od kapitoly č.8 až po kapitolu č.9, popisuje způsob měření a vytvoření aplikace v programu LabView. V této části by bylo vhodné podrobněji popsat způsob regulace teploty, na které je vodivost silně závislá, tedy jakým způsobem student udržoval požadovanou hodnotu teploty během měření. Detailněji by mohl být popsán i způsob připojení sondy k RLC metru HIOKI. V poslední části, od kapitoly č.10 do kapitoly č.12, student popisuje zjišťování parametrů prvků náhradního obvodu a prezentuje výsledné naměřené průběhy. Z hlediska naměřených průběhů by bylo vhodné uvést porovnání naměřených charakteristik s teoretickými předpoklady, získanými během literárního průzkumu. Práce je přehledně členěna a má logický sled. Grafická úroveň je dobrá, práce obsahuje jen málo překlepů. Poukázal bych jen na vypisování seznamu symbolů u vztahů, kdy student opomněl v několika případech připsat příslušnou jednotku. Při zápisu hodnot v příloze 1 a částečně v příloze 2 by měly být hodnoty zaokrouhleny na stejný počet platných desetinných míst. Zadání práce lze hodnotit po stránce odborné jako středně náročné a po stránce časové jako náročné. Autor práce projevil dobré schopnosti při orientaci a využití různých SW balíků. Student splnil zadání a prokázal tak bakalářské schopnosti, práci tedy doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | 17/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 42/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | B | 16/20 | |
| Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 31326