MOTÚZOVÁ, E. Šípek – zdroj přírodních látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Studentka prokázala schopnost samostatně pracovat na zadaném úkolu. K dané problematice získávala nové informace studiem vědeckých časopiseckých publikací, literatury a internetu. Zodpovědně a svědomitě přistupovala k experimentálním pracím v laboratoři. Naměřená data konzultovala a následně samostatně vyhodnotila.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
V rámci této bakalářské práce byly zkoumány dva druhy šípkového čaje jako zdroje přírodních biologicky účinných látek. Teoretická část je vypracována poměrně stručně a obecně a studentka jí mohla věnovat trochu více úsilí. Vychází z celkem 33 literárních zdrojů, českých i cizojazyčných odborných i populárně naučných knih, několika časopiseckých vědeckých publikací a řady internetových zdrojů, které navíc v některých případech nejsou správně citovány. K jejímu zpracování mám řadu připomínek a dotazů, např.: Číselné řazení citací musí být podle pořadí, jak se objevují v textu. Veškeré zkratky musí být vysvětleny, když se poprvé objevují v textu a ještě uvedeny v seznamu symbolů a zkratek, který v práci zcela chybí. V práci jsou používány jednotky neplatné podle SI … mg/l, mM … Podle závazného pravopisu chemických sloučenin je správná koncovka pro enzymy –asa. str. 12: Co to znamená …. „Lze jej (propylgallát) najít hlavně v obalových materiálech bramborových lupínků, cereálií, masných výrobků a dalších“ …. ? str. 15: Vůbec nerozumím vysvětlení procesu macerace, tak jak je uveden. Jaká je podstata rozdílu mezi macerátem a výluhem ? str. 15: Co je to menstruum ? str. 17, 18: Co máte a mysli pod pojmem „aktivní látky“ ? Experimentální část spočívala ve stanovení několika vybraných ukazatelů (antioxidační a antimikrobiální aktivita, obsah polyfenolických a flavonoidních látek). Pro jejich stanovení byla použita spektrofotometrie, antimikrobiální aktivita byla stanovena difúzní jamkovou metodou. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů a velmi stručně diskutovány. Připomínky k experimentální části: V experimentální části chybí kapitola statistické zpracování výsledků, kde je popsáno, jakým způsobem jsou zpracovány a prezentovány výsledky. Způsob zpracování je zmíněn v různých kapitolách, což je poněkud nepřehledné. Rovnice a vztahy je třeba číslovat, aby bylo možné se na ně při použití odkazovat. U použitých chemikálií není uveden výrobce Tabulka 2, 3: Veškeré zkratky a nejasné znaky je nutné vysvětlit v legendě tabulky Celkový dojem z práce zbytečně snižuje řada překlepů a drobných formálních chyb. Nicméně zadání práce bylo splněno, práce po stránce obsahové i formální splňuje požadavky na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Závěry práce a jejich formulace | B | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Využití literatury a její citace | C | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | C |
eVSKP id 88921