LYSOŇ, J. Analýza měřených parametrů kardiovaskulárního systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Jakub Lysoň zpracoval problematiku měření elektrické aktivity srdce a krevního tlaku. Podle vytvořeného protokolu realizoval měření těchto parametrů systémem Biopac a rtuťovým manometrem na skupině osob před a po zátěži. Vhodnou statistickou metodou, párovým t-testem, vyhodnotil vliv zátěže na tyto parametry včetně ověření normálního rozdělení naměřených dat chí-kvadrát testem. V programu Matlab vytvořil funkce pro časovou a frekvenční analýzu naměřených dat včetně detektoru QRS komplexů, automatické detekce tepové frekvence z elektrokardiogramu a analýzy variability srdeční frekvence. Funkce implementoval do intuitivního grafického rozhraní umožňujícího volit analýzy a zobrazovat výsledky. Detektor QRS komplexu u většiny naměřených dat funguje s postačující účinností, u některých měřených osob v určitých svodech, kdy elektrody nebyly umístěny zcela přesně, a kvalita měřeného signálu ekg byla snížena, je ale účinnost detekce nízká. Zlepšení bylo možno dosáhnout například dokonalejším algoritmem určujícím hodnotu prahu detekce komplexů, či umožnit volbu manuálního nastavení. Z nedostatku času toto nebylo implementováno. Přesto je zadání práce zcela splněno. Ukázalo se však, že student má velké potíže svou praktickou činnost přehledně sepsat a náležitě v textu prezentovat. Ačkoli mu několikrát byly vytýkány stejné faktické a typografické chyby, mnohé v práci stále přetrvávají. Zavádějící jsou názvy kapitol 8.2 a 8.3 - Vytvořené funkce v časové oblasti a Vytvořené funkce ve frekvenční oblasti. Student například odstranění stejnosměrné složky realizuje vždy ve frekvenční oblasti, pouze výsledný filtrovaný signál v časové či frekvenční oblasti zobrazuje. V části statistického zpracování student analyzuje parametr nazvaný napětí špička-špička QRS komplexu, neudává ale, který svod pro analýzu použil. Nikde také neuvedl, čím konkrétně měřil krevní tlak. Z celkového počtu 40 obrázků se student v textu odkazuje číselně správně pouze na 4. Tabulky 6 a 7 jsou naprosto identické, obrázek 30 uvádí nesprávnou jednotku osy x tachogramu, tabulky 2 a 3 udávají průměrné naměřené hodnoty, chybí zde ale informace o rozptylu od průměru, navíc se v těchto tabulkách vyskytuje parametr s názvem frekvence, jehož význam a důvod uvedení chybí. Student často neuvádí jednotky, chybí například v tabulce 4, 6 a 7. V kapitole 8.2.2 student uvádí mezní frekvence pro návrh filtru odstraňujícího síťové rušení bez jednotky. Navíc v odpovídajícím vzorci uvádí rozsah filtrovaných frekvencí 48Hz až 54Hz, v popisu pak ale uvádí hodnoty 48Hz až 101Hz. Překlepy, pravopisné a typografické chyby jsou v práci také časté. Z několika příkladů výše uvedených je zřejmé, že práci si student po sobě ani jednou nepřečetl, přitom na mnohé z nedostatků byl opakovaně upozorňován. Student konzultace využíval pravidelně. Výše popsané výtky však nejsou důvodem k zásadnímu snížení hodnocení, cíle jsou splněny a z hlediska odbornosti text splňuje požadavky na bakalářskou práci. Práci hodnotím stupněm B.
Student nastudoval, popsal a realizoval měření elektrické aktivity srdce a krevního tlaku systémem Biopac. Naměřená data vhodně a podrobně statisticky zpracoval. V prostředí Matlab realizoval algoritmy pro časovou i frekvenční analýzu elektrokardiogramu včetně analýzy variability srdeční tepové frekvence a automatické detekce tepové frekvence. Pro realizované algoritmy vytvořil i vhodné grafické rozhraní, čímž zadání práce splnil bezezbytku. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Musím však vytknout zhoršenou kvalitu některých obrázků a tabulek, anglické popisky u některých obrázků a často chybějící jednotky u hodnot v tabulkách. Po odborné stránce je práce taktéž na dobré úrovni. Student velmi dobře statisticky zpracoval naměřená data. Hlavní problémy práce vidím v realizaci algoritmů v prostředí Matlab, kterých student sice vytvořil celou řadu, ale často s velmi podivným nastavením parametrů. Realizovaná horní propust pro potlačení kolísání signálu EKG má mezní frekvenci 5Hz, přitom běžně používaná mezní frekvence je v rozsahu 0,67-2Hz. Síťové rušení odstraňuje pásmovou propustí s mezními frekvencemi 48 a 54Hz, přičemž obvyklé jsou mezní frekvence symetrické kolem 50Hz. Stejně tak pásmová propust použitá u detektoru QRS má velmi úzký rozsah frekvencí 15-16Hz, což není obvyklé. Řád použitého filtru zde navíc není uveden. I přes zmíněné nedostatky jsou navržené algoritmy funkční. Vzhledem k nadprůměrnému rozsahu tak práci celkově hodnotím jako velmi dobrou.
eVSKP id 52254