HLAVIČKA, M. Elektrochemický senzor pro detekci kyseliny askorbové [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Michal Hlavička se v rámci své bakalářské práce věnoval problematice elektrochemické detekce kyseliny askorbové na tlustovrstvém tříelektrodovém senzoru s uhlíkovou pracovní elektrodou, který byl připraven v Laboratoři mikrosenzorů a nanotechnologií. V teoretické části práce se student zaměřil na popis technologie tlustých vrstev, druhů elektrod, elektrodových systémů a vybraných elektroanalytických metod. Studentovi dále vypracoval rešerši na téma elektrochemické detekce kyseliny askorbové, ve které se soustředil na limit detekce a elektrochemické metody stanovení. Teoretickou část práce student vypracoval samostatně s využitím literatury doporučené vedoucí i jím vyhledané. V experimentální části práce student prováděl detekci kyseliny askorbové na studovaném senzoru s využitím dvou elektrochemických metod, cyklické voltametrie a diferenční pulzní voltametrie. V případě cyklické voltametrie student studoval vliv změny rychlosti polarizace na výslednou odezvu a hodnotu potenciálu oxidačního maxima kyseliny askorbové. S využitím obou metod následně sestrojil kalibrační křivky. Naměřené výsledky student zpracoval do formy tabulek a grafů a přijatelně je diskutoval v části práce Výsledky a diskuze. Student byl schopen v laboratoři pracovat samostatně. Z mého pohledu pak mohl více využívat konzultací, které by pravděpodobně snížily množství formálních nedostatků v jeho práci. Dále, pravděpodobně z nepozornosti student v práci neuvádí porovnání jeho výsledků s literaturou, což bylo jedním z dílčích cílů zadání jeho bakalářské práce. I přes zmíněné nedostatky považuji zadání práce za splněné, práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C (75 bodů).
Student Michal Hlavička zpracoval svou BP na 48 stranách čistého textu včetně citované literatury. Práce se zabývá výrobou tlustovstvých senzorů a jejich využitím v elektrochemické detekci kyseliny askorbové. V první kapitole je detailně a přehledně popsána technologie tlustých vrstev. Dále autor popisuje jednotlivé typy elektrod a principy dvouelektrodového a tříelektrodového zapojení elektrod pro elektrochemickou detekci. Zde je třeba zmínit, že principy jsou místy popsány nesrozumitelně a nepřesně. V kapitole 3 jsou popsány jednotlivé typy elektrochemických analytických metod. Zde bych uvedla, že metody využívané v praktické části práce by zasloužily více pozornosti (CV, DPV). Čtvrtá kapitola je nelogicky nazvaná „Literární rešerše“ a pojednává o měření kyseliny askorbové na tištěných elektrodách. Praktická část práce se skládá z experimentální části, výsledků a diskuze. Zde musím zmínit, že některé části pracovního postupu a popisu výsledků jsou značně zmatené a nepřesné. Postrádám např. uvedení měřicích přístrojů, podrobnější popis tříelektrodového systému používaného pro měření (rozměry, geometrická plocha pracovní elektrody). Dále ve výsledcích postrádám porovnání naměřených výsledků s výsledky uváděnými v literatuře, jak je uvedeno v zadání. Grafická a formální stránka práce působí dobrým dojmem. Přesto se zde vyskytly drobné nedostatky, jako jsou chybějící odkazy na obrázky v teoretické části práce, chybějící značky na osách a desetinné tečky místo čárek. Výhrady mám také k seznamu literatury, která není citována dle normy. Seznam je dostatečně obsáhlý, obsahuje však pouze tři odkazy na vědecké články a z větší části je složen z referencí v českém jazyce (15 českých referencí z 21 celkově). Navíc reference č. 21 je stejná jako první. Přes veškeré výhrady považuji BP práci za přínosnou a doporučuji ji k obhajobě a hodnotím stupněm D 63 b.
eVSKP id 74193