MEDLA, E. Moderní způsoby programování mikrokontroléru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Práce se zabývá výčtem způsobů programování mikrokontrolérů a následně obsahuje i praktickou ukázku jednoho z nich. Nicméně také obsahuje dosti nepřesnosti a nepřehledností, které zřejmě pramení z neodbornosti autora a taktéž se práce nevyvarovala několika pravopisných chyb a překlepů. Nedílnou součásti práce je však i praktická ukázka, které obsahuje ovládání několika relativně složitých periferii jako AD převodník, komunikace 1Wire a komunikace s LCD.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
Vlastní přínos a originalita | C | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Student měl za úkol zabývat se moderními způsoby programování mikrokontrolérů, což zahrnovalo popsat používané programovací jazyky, popsat způsoby flashování mikrokontrolérů a následně jeden způsob vybrat a otestovat. Jak již z názvu vyplývá, tak se mělo jednat hlavně o moderní způsoby a však celá práce je spíše exkurzí do dob minulých. Částečně tomu přispívá nevhodný výběr literatury, která je mnohdy stará skoro 10 let. Největší prostor je v práci vždy věnován již notoricky známým věcem jako například mikrokontrolérům řady ATmega, které jsou sice stále aktuální a mají své využití, ale na druhou stranu se o nich jen stěží dá dnes říci, že jsou moderní. Naopak opravdu moderním mcu s jádrem ARM je zde věnováno pouze 7 řádků textu. To stejné se dá řící i o programovacích jazycích, kdy je opět nejvíce prostoru věnováno JSA a jazyku C. Naopak novým jazykům a metodám je vždy věnováno jen minimum prostoru, případně nebyly zmíněny vůbec (Java, eLua, MicroPython). Jako tzv. pomyslnou třešničkou na dortu beru uvedení RTOS v kapitole věnované programovacím jazykům. Na závěr měl student vybrat jednu metodu a tu demonstrovat na jednoduché úloze regulátoru do skleníku. Tuto část práce považuji za zvládnutou. Samotnou práci znepřehledňuje velké množství poznámek pod čarou a obrázky vnořené do textu. I přes výše uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
Vlastní přínos a originalita | D | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | E | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 84051