HOLÍKOVÁ, L. Transformace ulic, veřejných prostranství a nábřeží v Zábrdovicích a Husovicích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Diplomová práce se zabývá aktuálním a společensky významným tématem rozvoje městského prostředí s důrazem na udržitelnost, kvalitu veřejného prostoru a posílení zelené infrastruktury. Jde o území s řadou výzev – zanedbané brownfieldy, dopravní přetížení, chybějící propojení zeleně a nedostatek kvalitního veřejného prostoru. Studentka se této složité problematiky ujala s velkým přehledem, analytickou hloubkou a citlivostí k místu i jeho obyvatelům. Hlavním cílem návrhu je obnova a propojení zelených městských struktur, vytvoření příjemného a funkčního veřejného prostoru pro různé věkové i sociální skupiny obyvatel, a zároveň podpora udržitelné mobility ve všech jejích formách – pěší, cyklistické i veřejné dopravy. Tento cíl je v práci rozpracován nejen teoreticky a analyticky, ale především formou konkrétních návrhů, které jsou navzájem propojené a tvoří jasně definovanou koncepci. Zásadní kvalitu této práce spatřuji v její komplexnosti a ucelenosti. Diplomantka zpracovala rozsáhlé území dvou brněnských čtvrtí – Zábrdovic a Husovic – jako vzájemně propojený celek. Vytvořila tak urbanistický návrh, který je systematický, koncepční a zároveň realistický. Oceňuji, jak autorka dokázala skloubit různé vrstvy návrhu – dopravní, zelenou a funkční – do komplexního a soudržného celku. Přístup k veřejnému prostoru a schopnost integrovat pěší a cyklistickou dopravu do širších urbanistických souvislostí se v této práci jeví jako velmi citlivý a promyšlený. Mezi výrazné kvality návrhu patří přeměna ulice Cejl na městskou třídu se silným důrazem na pěší pohyb a veřejnou dopravu, revitalizace brownfieldu u řeky Svitavy na městský park či aktivace bývalé železniční trasy jako lineárního parku a páteřní cyklostezky. Dále úprava ulice Bratislavské na cyklistickou ulici se sdílenou zónou, která umožňuje bezpečný a komfortní pohyb cyklistů a chodců v území s vysokým obytným potenciálem a následně zklidnění a humanizace Trávníčkovy ulice jako bezpečné pěší osy mezi školou a novým parkem. Výsledná práce je nejen formálně kvalitní, ale rovněž nabízí konkrétní a realizovatelné vize, které mají potenciál obohatit odbornou diskuzi o rozvoji města Brna. Diplomová práce splňuje veškeré požadavky kladené na závěrečnou práci a doporučuji ji k obhajobě s výborným hodnocením.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Studentka Ludmila Holíková projevila během celého semestru samostatnost, iniciativu a velké nasazení. Pravidelně konzultovala jednotlivé fáze návrhu a byla schopna konstruktivně reagovat na připomínky a doporučení. |
Studentka založila zadání diplomové práce na mimořádně kvalitně zpracované, mnohovrstevnaté analýze rozsáhlého území Zábrdovic a Husovic. Tento komplexní přístup jí následně umožnil jasně pojmenovat zásadní problémy a stanovit odpovídající cíle. Nejvýraznější část návrhu se soustředí na problematiku dopravy. Autorka správně identifikovala, že klíčem ke kvalitnímu veřejnému prostoru je uvolnění ulic přehlcených individuální automobilovou dopravou. Nezůstává však u pouhého konstatování problému – jde až k jeho samotné podstatě a přichází s odvážným návrhem v podobě cirkulačního plánu. Ten motivuje ke změně dopravního chování a tím vytváří prostor pro vznik kvalitnějšího městského prostředí. K dopravnímu řešení přistupuje autorka nejen s odvahou, ale i s citem pro různé formy dopravy. Z návrhu je patrná snaha o rovnoměrné zahrnutí všech dopravních módů, jejich rozvoj a zkvalitnění – jak pro uživatele, tak pro jejich okolí. Druhou výraznou složkou návrhu je práce se zelení v celé lokalitě. Přestože územím protéká řeka Svitava, zelených ploch i lineárních prvků je zde akutní nedostatek. Autorka proto doplňuje stromořadí do ulic, vytipovává vhodná místa pro výsadbu solitérních stromů a podporuje části území s přírodnějším charakterem. Tuto část však hodnotím kritičtěji – chybí zde jasně vysvětlená koncepce, a proto se místy umístění stromů, případně jejich absence v rámci stromořadí, jeví jako nahodilé a méně promyšlené. V další fázi práce se autorka věnuje vybraným ulicím a veřejným prostranstvím, které rozpracovává do většího detailu. V případě ulice Bratislavské opět výborně proniká k jádru problému a díky úpravě systému jednosměrek v celé lokalitě ji dopravně zklidňuje. Tím posiluje potenciál piazzetty Pod platany a jejího okolí (vstup do Káznice, úřad městské části, kavárna) formou sdílené zóny. Vzhledem k motivu páteřní cyklotrasy by však bylo možná vhodnější uvažovat o sdílené zóně pouze v okolí plácku a zbytek ulice navrhnout jako cyklistickou zónu. Přesto je i navržené řešení funkčně obhajitelné. Prodloužení ulice až k řece Svratce je pak bezpochyby správným a nezbytným krokem pro vedení cyklotrasy. Jemné a srozumitelné vymezení funkcí prostoru v dnes problematickém křížení s ulicí Körnerovou vytváří drobný, avšak v jinak sevřeném území velmi hodnotný veřejný prostor. V řešení ulice Cejl je autorka odvážnější – vkládá zde nové veřejné prostranství v předpolí dvou významných budov, které mají potenciál takto výrazný zásah podpořit. Ve spojení s památníkem obětem politických procesů tak vzniká důstojný prostor s hodnotnou a unikátní identitou. Škoda jen, že v ústí ulice do Koliště autorka nechává před budovou policie povrchové parkoviště – v této části návrh ztrácí na síle. Posílení pěší vazby z Merhautovy ulice přes Trávníčkovu směrem k parku u řeky opět svědčí o promyšleném přístupu k využití potenciálu daného místa a o vhodném omezení automobilové dopravy. Přeměna bývalé trasy Tišnovky na lineární park, a to i s ohledem na otázky osobního vlastnictví, představuje vyspělou a důstojnou tečku za touto prací. Osobně mě mrzí, že autorka podrobněji nerozpracovala některé původně stanovené, měkčí a citlivější cíle, jako je uchování genia loci, tvorba veřejných prostranství s ohledem na menšiny a industriální dědictví či záměr kulturní čtvrti. Vzhledem k rozsahu řešeného území a komplexnosti přístupu, zejména v dopravní tematice, by to však zřejmě vydalo na samostatnou diplomovou práci. Věřím, že tyto cíle autorka měla na paměti po celou dobu zpracování a že se jako korálky vinou celým návrhem. Přesto bych apeloval na realističtější stanovení cílů do budoucna a jejich případnou revizi, pokud se během zpracování ukážou jako neproveditelné.
eVSKP id 167732