KOVÁŘOVÁ, M. Studium předúpravy a následné hydrolýzy vybraných lignocelulózových materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Studentka Bc. Markéta Kovářová se ve své diplomové práci věnovala studiu předúpravy lignocelulózových materiálů a jejich hydrolýze za účelem následné biotechnologické valorizace. Během realizace své diplomové práce studentka prokázala schopnost odborné práce v laboratoři, osvojila si řadu laboratorních analytických i preparativních postupů a postupně se také zapojila do návrhu experimentů a odborného směřování práce. K práci přistupovala nejprve poněkud vlažně, nicméně v letním semestru výrazně navýšila intenzitu své práce, takže nakonec odvedla solidní množství experimentů, které by mohli mít své praktické uplatnění. Předpokládá se také presentace výsledků širší odborné veřejnosti formou posteru na mezinárodní konferenci. Při vypracování textové části diplomové práce prokázala studentka schopnost práce s literaturou a přípravy odborného textu, nicméně jisté mezery měla při diskuzi výsledků, formulaci závěrů a zasazení výsledků práce do širšího kontextu současného stavu poznání. Text také obsahoval velké množství formulačních nepřesností a nejasností, které do velkémíry snižují jeho čtivost a srozumitelnost. Celkově hodnotím studentku pozitivně a doporučuji její práci k obhajobě, přičemž ji hodnotím známkou B.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | B |
1) Teoretická část - Literární rešerše chabá, jen obecně technologické směry, bez zaměření a směrování k hlavní náplni práce. - Úplně chybí souhrn výstupu literárních pramenů a „state of art“ věci, byť např. v omezeném úseku zaměření práce, nebo z pohledu autora práce na co se chtěl zaměřit. Jer z toho jasné že jde o značně komplexní problematiku, která je často neporovnatelná. Šlo z toho udělat výtah z určitého pohledu a vyústit to k čemu a proč práce směřuje, na co navazuje a z jakého pohledu a proč bude dělána. - V přehledu chtělo zmínit, jaké jsou doposavad dosažené výsledky (s ohledem na matrice), výtěžnosti, vedlejší problémy…chtělo shrnout např. v tabulce. Literární část nastiňuje jen technologické přístupy a principy hydrolýz. - Použití Iontových kapalin – to je opravdu laciné? Nebo jde jen o laboratorní/poloprovozní zkoušení? - Řada překlepů a gramatických chyb srážející celkový dojem práce. Spousty z toho by určitě odhalil i sám Word. Chtělo to dbát i na chemickou deskripci - jsou špatně pomlčky a mezery v názvech chemikálií – mezi prefixy a vlastním systematickým názvem se nedělají pomlčky (např. 3,5 – dinitrosalicylová namísto 3,5-dinitrosalicylová) – opět MS Word musel upozornit. - Nedefinována Hildebrandova rozpustnost, jež byla zmíněna v textu. - Celkově literární část působí nekoncepčně a jako by byly slepě opisovány a překládány kusy textů bez dalšího řešení co tím chtěl autor říct, nebo jaký to má význam pro práci. 2) Práce s literaturou - Zdánlivě menší počet literárních pramenů, ale zato šlo ve všech případech o odborné publikace (v drtivé většině zahraniční) přímo související s tématem práce. Možná se vzhledem k výběru matric a způsobů hydrolýzy a žádaných produktů literatura ani šířeji nezmiňuje. Pokud tomu tak je mělo to být uvedeno. Pokud ne chybí srovnání publikovaných prací a této práce. Chtělo z publikovaných prací vypíchnout to podstatné, čeho autoři dosáhli a tento přehled je dáván do závěru „teoretické části“ jako kapitola „literární rešerše“, kde mělo být vyústění, proč a co bude zvoleno pro vlastní diplomovou práci a v čem bude její přínos – kde byla najita mezera co ještě nebyla zkoumána a na které práce tato DP navazuje i to proč byly zvoleny substráty a systémy pro její zpracování. 3) Experimentální část - Mikrobiální kmeni nebo kmeny – rozdílný význam, nebo jen překlep? - Proč byly zvoleny použité bakterie a enzymy – na základě čeho? - Kalibrační křivky – zkoušen vliv matrice? - Počítání směrodatné odchylky pomocí počítačového SW – dobré uvádět (stačí jednou v metodách a postupech) jaká verze SW a jaká funkce k tomuto byla použita – každá verze a funkce může směrodatnou odchylku počítat s odlišným výsledkem. - Až v experimentální části zmíněno že se bude stanovovat PHA – předtím nezmíněno proč je významný, proč použít tyto matrice pro jeho získání, nebo že jde o hledání dalších matric na jeho získávání. Celkově to působí jako by PHA do práce spadlo z nebe a najednou se s tím operuje. - Tabulka 1. – jde o hodnoty uváděné výrobci nebo experimentálně změřené v rámci DP? - Proč vybrána H2SO4 pro hydrolýzy a jakého pH se dosáhlo v roztoku pro autoklávování (počáteční pH)? - Při odkazu na tabulky vždy uvádět její označení. Odkaz na „tabulku výše“ je matoucí. - Kde se bral materiál pro substrát – piliny? Byl nějak homogenizován a všechny experimenty byly dělány se stejnou matricí? Není důvodem rozdílných výsledků autorů výběr rozdílných materiálů pro piliny? Jak je zajištěna opakovatelnost výsledků? 4) Výsledky a diskuse - Graf 2. – první bod – evidentně odlehlý – proč? Je tento bod zahrnut do kalibrační křivky? - Stanovení PHB pomocí GC – není nikde uvedeno, co se použilo jako interní standard - „Výtěžky relativně nízké“ – vztaženo k čemu? Co bylo očekáváno a na základě čeho? - U chemické hydrolýzy nebyl dělán referenční vzorek? - Diskutován dobře vliv hydrolyzačních směsí na tvorbu redukujích sacharidů a polyfenolů i procesy hydrolýzy a výstupy experimentálního pozorování. Práce systematicky sledovala vliv různých parametrů na hydrolýzy s postupným vyloučením nevhodných podmínek. - Výsledky mohly být podpořeny použitím pokročilejších statistických metod, ne jen pozorováním hodnot a tvorbou sloupcových grafů, byť jsou pro laika nejpřehlednější. Pokročilejší statistika však někdy vyžaduje vyšší počet experimentů, což při tomto druhu práce s poměrně komplexním rozsahem už by mohl být problém, ale v případě pokračování v tomto druhu práce rozhodně doporučuji zvážit. Dobré v této práci je i srovnávání výsledků mezi sebou a systematické propojování kapitol. Celkově diskuse výsledků jsou na dobré úrovni. 5) Závěr - V závěru dobře shrnuty podstatné výsledky jednotlivých kapitol. Trošku chybí nástin pro jaké matrice, podmínky, nebo situace jsou různé dosažené výsledky lepší, nebo která varianta hydrolýz je vlastně nejlepší. Chybí srovnání, zda se dosáhlo nějakých zajímavějších výsledků oproti publikované literatuře, nebo nějakých nových výsledků, zatím neprobádaných. Výsledky mohly být souhrnně uvedeny v jedné přehledové tabulce. Opět chybí koncepční můstek s vysvětlením okrajových podmínek, že v případě požadavku použití těchto nově zvolených matric pro produkci PHB jsou ty a ty podmínky nejvhodnější. Pro jiné produkty by záviselo na požadavku na obsahu redukujích sacharidů a polyfenolů a lze vybírat z řady otestovaných podmínek a volit je např. dle požadavku na cenu, výtěžnost, a žádaný produkt. Shrnutí oponentského posudku: Studentka v diplomové práci odvedla značné množství experimentální práce, která byla poměrně komplexní a hydrolýzy studovala z mnoha různých hledisek systematickou prací. Výsledky dobře diskutovala, provazovala je a porovnávala navzájem. Téma práce je aktuální, a zjevně i ve světě studovanou problematikou. Zřejmě chyběl dostatek literatury zabývající se zaměřením využití vybrané matrice na produkci PHB substrátů, na což práce asi cílila, nebo byl vybrán jako modelový produkt (nebylo z práce jasno) a tak je toto téma nové a nebylo zřejmě možno šířeji srovnávat s literaturou. Pokud tomu tak je, mělo to být práci uvedeno. I tak ale bylo uděláno značné množství časově náročných experimentů, a jak je vidět z diskuse, studentka se ve výsledcích neztrácela. Jen v úvodních částech chyběla koncepčnější práce s literaturou a zdůraznit výstupy této části pro návaznost na experimentální část. Dotazy k jednotlivým kapitolám berte jako podnětné zpětnovazební dotazy pro vaši další kariéru a vytváření dalších i pracovních prací, pro zlepšení koncepce, konzistence a celkového dojmu z každé práce. Studentka tak naplnila poslání diplomové práce a inženýrského studia, které prokázala v diskusích nad výsledky úvahami s inženýrským přístupem a doporučuji tuto práci k obhajobě. Vzhledem k drobným nedostatkům, uvedenými výše navrhuji celkové hodnocení za B. Dotazy pro obhajobu práce: - Proč byly zvoleny použité bakterie a enzymy – na základě čeho? - Myslíte si, že použití iontových kapalin je opravdu lacinou cestou? - Bylo vaším cílem hledání a testování nových postupů hydrolýzy lignocelulózových materiálů pro produkci PHB, nebo to byl jen modelový produkt? Oponent diplomové práce Ing. Miloš Dvořák, Ph.D. V Brně 26.05.2017
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | B | ||
Logické členění práce | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Využití literatury a její citace | B | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 97821