ZEMAN, S. Předehřev tiskové podložky při WAAM výrobě hořčíkové slitiny AZ61 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Diplomová práce se zaměřovala na hledání vhodné teploty předehřevu základního materiálu při aditivní výrobě hořčíkové slitiny AZ61 technologií WAAM. Hlavní přínos práce spatřuji v dobře navržené a funkční vyhřívané podložce a v zjištění základních trendů chování slitiny AZ61 při výrobě technologií WAAM s předehřevem základního materiálu. Řešení práce je rozděleno na dva hlavní celky. V rámci první části práce se student zabýval návrhem, výrobou a testováním vyhřívané podložky. Ve druhé části práce se věnuje experimentálnímu stanovení vhodné teploty předehřevu základního materiálu. Velice kladně hodnotím zejména množství odvedené práce spojené s výrobou a zprovozňováním vyhřívané podložky. Dále pak originalitu při návrhu vzorků a metod pro zjištění vhodných teplot předehřevu. Přes omezené množství dostupných zdrojů bych vytknul stručnost rešerše a její provázanost na výzkumné otázky a hypotézy. Student byl pracovitý, dílčí úkoly byl schopen řešit samostatně, avšak k započetí jednotlivých úkolů jej bylo nutné často nasměrovat. Všechny definované cíle práce byly splněny, student aktivně konzultoval dílčí problémy a navržená řešení. Celkově je práce na solidní úrovni a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Předložená práce, která vznikla pod vedením ing. Jakuba Slavíčka si klade za cíl objasnit vliv předehřevu na díly vyrobené technologií WAAM z hořčíkové slitiny AZ61. U technologie WAAM stejně jako u jiných aditivních technologií, může být předehřev komory nebo podložky pro stavbu, jedním z klíčových parametrů, který rozhoduje o dobrých mechanických vlastnostech dílu. Významnost předehřevu je dána tím, jaký se zpracovává materiál. U hořčíku by předehřev mohl výrazně zlepšit kvalitu návaru a snížit nežádoucí residuální napětí, které mohou vést až ke vzniku trhlin. Zvládnutí technologie WAAM pro průmyslově používanou hořčíkovou slitinu AZ61, by mělo přímé aplikační využití například pro automobilový nebo letecký průmysl. Předložená práce je strukturovaná do devíti základních kapitol. Po stručném úvodu následuje kapitola, která popisuje současný stav poznání. Tato kapitola se v první části zaměřuje na možnosti ohřevu podložky. Další část se věnuje samotné technologii WAAM z pohledu zpracování hořčíkových slitin a následuje práce zabývající se předehřevem základního materiálu při svařování hořčíku. Rešerše by mohla být bohatší, i když chápu, že článků přímo zaměřených na zpracování hořčíkové slitiny metodou WAAM není mnoho. Samotné cíle práce jsou formulovány dost obecně, nicméně jsou zpřesněny pomocí výzkumných otázek. Konstrukční řešení vyhřívané podložky je popsáno v kapitole 4 a 5. S podporou numerické simulace byla navržena podložka s dobrým rozložením teploty po povrchu bez lokálních špiček. Podložka byla následně vyrobena a otestována pro teploty do 400°C, což odpovídalo maximální požadované teplotě pro toto zařízení. Následně byla popsána metodika hodnocení návarů z materiálu AZ61. Vytvořené návary byly hodnoceny pouze z pohledu jejich geometrie a byly ukázány trendy, jak se jednotlivé charakteristiky svarů mění se změnou teploty předehřevu. Nejsem si jistý, že z čistě geometrických charakteristik návaru, lze odhadnout ty nejvhodnější svařovací podmínky v kombinaci s optimální teplotou podložky. Určitě by pomohla základní strukturní analýza deponovaného materiálu, nebo analýza porozity zejména v blízkosti rozhraní se základním materiálem. Následně byl vytvořen tenkostěnný vzorek pro předehřev základního materiálu 200°C. Kde bylo opět vyhodnocena jeho geometrie a deformace základního materiálu vlivem reziduálních napětí. Myslím si, že tato část by zasloužila bohatší experimentální program a hlubší analýzu deponovaného materiálu než pouhou geometrickou charakterizaci. Samotná práce je členěná logicky, autor se ale nevyhnul některým nepřesnostem v textu. Přes výše uvedené výtky práce splňuje požadavky kladené na diplomové práce, a proto doporučuji práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 154174