DRŽÍKOVÁ, K. Sledování změn prvkové distribuce v srdeční tkáni po navozené remodelaci myokardu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Vašinová Galiová, Michaela

Studentka Bc. Klára Držíková zpracovala diplomovou práci na téma „Sledování změn prvkové distribuce v srdeční tkáni po navozené remodelaci myokardu“. Cílem práce bylo definovat změny v prostorové distribuci prvků v závislosti na pohlaví a vlivu přídavku sodných iontů do výživy sledovaných jedinců. V rámci rozsáhlé experimentální činnosti studentka popsala změny v distribucích prvků, které jsou součástí metaloproteinů a v diskuzi se věnovala identifikaci konkrétních metaloproteinů a jejich roli v tkáňové remodelaci. Její práce navazuje na diplomovou práci Ing. Martiny Machalové a přinesla další informace potřebné k nalezení vhodný biomarkerů pro včasnou predikci vzniku myokardiální fibrózy. Studentka Bc. Klára Držíková přistupovala k experimentální činnosti s entusiasmem a aktivně řešila zadané úkoly. V krátkém časovém období si osvojila práci jak s laserovým ablačním systémem, tak i ICP hmotnostním spektrometrem. Oceňuji, že studentka zpracovala velmi rozsáhnout kapitolu na téma metaloproteomiky a propojila doposud získané informace se svými daty. Výsledky její práce budou soužit jako základ pro další experimenty ve studiu remodelace tkáně vlivem různých faktorů.

Posudek oponenta

Zlámalová Gargošová, Helena

Diplomová práce se zabývala posouzením změn distribuce vybraných prvků ve fibrózní tkáni myokardu, která je fyziologickou reparativní odezvou a byla u pokusných zvířat uměle navozena. Práce je sepsána na 64 stranách, přičemž studentka využila 95 literárních zdrojů vesměs cizojazyčných recenzovaných časopisů. Teoretická část je v souladu s řešenou problematikou. Poskytuje základní informace o anatomii a fyziologii srdečního svalu a patofyziologických změnách, které nastávají při fibróze myokardu. Velmi dobře je zpracována kapitola 3.3. Metaloproteomika (možná by byl vhodnější název metalomika, neboť se v této kapitole řeší nejenom vztah vybraných kovů a proteinů, ale i kódujících genů (proteomika i genomika). Studentka tuto problematiku zvládla velice dobře, na výborné úrovni lékařské biochemie. Mírně kazí dojem způsob citování, kdy zdroje informací sumarizovaných v dlouhých odstavcích jsou odcitovány až na konci, takže není možné se elegantně dobrat zdrojové informace. Toto není problém pouze této kapitoly. V teoretické části se dále zabývá znečišťujícími faktory životního prostředí (zejména PM částicemi a troposférickým ozonem), jejich vlivem na vznik kardiovaskulárních chorob, a dále představuje diagnostické a zobrazovací metody, které se uplatňují v medicínské praxi při diagnostice těchto chorob. Další kapitoly věnuje analytickým metodám, které umožňují nejenom prvkovou analýzu pevných matric, ale i získání informací o jejich distribuci. Zde se zaměřuje na LA-ICP-MS, která byla v práci využita při sledování distribuce prvků. V experimentální části jsou věcně uvedeny základní informace o průběhu pokusu a způsobu přípravy vzorků tkání, které studentka získala. Rovněž uvedeny jednotlivé parametry měření, které společně s vybranými měřenými prvky vycházely z poznatků DP. Ing. Martiny Machalové. Diskuse se věnuje popisu obrázků distribučních map jednotlivých prvků, jsou diskutovány nejenom vlivy pohlaví, ale i případného stresu vyvolaného přídavkem soli v potravě na rozdíly v distribuci jednotlivých prvků. Opět chválím snahu studentky v rámci diskuse postihnout do hloubky vztah mezi biochemickou podstatou reparativních mechanismů remodelace srdeční tkáně a výskytem a distribucí jednotlivých prvků. K práci mám následující připomínky: Z formálního hlediska je práce v pořádku. Pouze v Seznamu zkratek by měly být nejdříve abecedně seřazeny zkratky a ty vysvětleny. Nadpisy tabulek by neměly být kurzivou, měly by být zarovnány na levý okraj. Obrázky jsou vesměs upraveny dle zdroje, což by v popisku obrázku mělo být uvedeno, tj. upraveno dle. Z hlediska úrovně jazykového zpracování bych zejména vytkla časté chyby v použití čárky v souvětí. Občas se v textu vyskytují nepřesnosti např. na str. 9 kontrakční jednotka je sarkomera nikoli sarkom, rovněž v popise jednotlivých detekčních metod. Str. 28, 29 několikrát použit termín citlivost, ale v kontextu textu by měla být spíše mez detekce. Na str. 27 jsou informace o vnútornom a vonkajšim obale v atomech, správně vyšší a nižší atomové orbitaly a jiné. Str. 34 místo slova mobilizace mělo být imobilizace. Ze závěrů práce vyplývá, že cílů bylo dosaženo. Práce je aktuální, výsledky mohou přispět k lepšímu pochopení zapojení jednotlivých prvků do mechanismů reparačních procesů a tím možná do budoucna i k výběru prvku vhodného jako biomarkeru tohoto stavu. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou výborně (A).

eVSKP id 163839